Po stopách vynálezce a dobrodruha Karla Orta – 1. díl

V loňském roce v Košticích oslavili 130. výročí narození (11. února 1889) vynálezce Ing. Karla Orta. Letos 1. února uplynulo rovných 100 let od jeho úmrtí na španělskou chřipku. Jeho dobrodružný život a vynálezecká činnost stojí skutečně za pozornost. Představíme vám ho v třídílném seriálu, jehož autorkou je koštická občanka a aktivní dáma v kulturní oblasti Irena Hellerová.

Karel Ort byl synem koštického mlynáře, již v letech 1899 - 1902 se zabýval plánem výstavby vlastní vysílací a přijímací stanice. Jeho pokusy dospěly ke stavbě antény v jeho rodišti. Koštický mlýn se v letech 1908 až 1914 stal významným místem výzkumu bezdrátového přenosu lidské řeči. Ortem vybudovaná laboratoř byla odborníky považována za nejlepší v tehdejším Rakousko-Uhersku. Na návrh Karla Orta byla zřízena v elektrárně akumulátorovna. Elektrické články (60 kusů) byly nabíjeny přímo dynamem o napětí 120 V. Tato napěťová záloha sloužila při velkých a malých vodách, kdy musely být turbíny odstaveny. Největší využití 120V v elektrických článcích bylo při pokusech s jiskrovou telegrafií a úspěšným bezdrátovým vysíláním lidské řeči. Otec Josef právem předvídal světlou budoucnost svého syna Karla a v jeho plánech ho podporoval. V té době mladý Ort publikoval více než 30 původních článků. Již v roce 1909 Ort patentuje kondenzátorový mikrofon, publikuje výčet Edisonových patentů. Vlastním zařízením poslouchá jiskrovou telegrafii z lodí plujících na dalekých mořích. Společně se svým přítelem Riegrem konají v Košticích první pokusy v Rakousku Uhersku s bezdrátovým přenosem lidské řeči na vzdálenost 600m. Studia zahájil na reálce v Lounech (kde byl členem školního orchestru prof. Krause), absolvoval však v Praze. Studuje v Berlíně, Eberswalde a v Karlsruhe, kde se stává v r. 1911 inženýrem v oboru vysokých frekvencí, inženýrský titul však obhajuje na technice v Praze. Již za studií pracoval v Německu (Braunschweig). V roce 1914 pracuje ve výzkumných laboratořích firmy Telefunken v Berlíně. V tomto roce v červenci se Ing. Ort za pomoci Ing. Riegra a prof. Prawitze z Berlína dal do stavby vysílací antény na břehu Ohře v Košticích. Základem byl stožár výšky 36 m. Tato anténa měla umožnit pokus vysílání mezi Košticemi a pražskou technikou. Práce byla ukončena s vyhlášením mobilizace. Svět byl na počátku 1. světové války. V roce 1914 žádá ve Vídni povolení k provozování vysílací stanice, které bylo zamítnuto, neboť v čase jednání došlo k sarajevskému atentátu. V té době pracoval jako volontér, později technik německých pobřežních a námořních signálních zařízení. V roce 1915 odjíždí studovat a pracovat do Švédska a odtud se vydává lodí na inspekční cestu na Island. Loď je však anglickým námořnictvem donucena přistát na Shetlandských ostrovech a pak v New Yorku.  

Byla válka, a tak nebylo divu, že v evropských vodách křižovaly německé ponorky. Na lodi S/S Frederik VIII se denně tiskl pro pasažéry "The Atlantic Daily News". Byly to zprávy přijímané z Marconiho bezdrátové stanice na Cape Codu ve státě Massachusetts v USA. Parník S/S Frederik VIII, na kterém se plavil Karel Ort, byl ve stejném nebezpečí jako Lusitania. Všichni si to uvědomili v neděli 9. května, kdy přišly zprávy o obětech potopené Lusitanie. Z amerických přístavů bylo na cestě do Evropy 88 lodí! Nebezpečí pro S/S Frederik VIII již nehrozilo, 9. května se loď nacházela již v bezpečné vzdálenosti od Německem vyhlášené válečné zóny. Vzdálenost od pobřeží USA byla o půlnoci 630 mil. Námořní parník Frederik VIII připlul do New Yorku dne 11. května 1915 v poledních hodinách. Rakouský pas Karla Orta budil v této válečné době nedůvěru přístavních úředníků. USA však dosud do války nevstoupily. Přes všechny průtahy mohl mladý Ort již odpoledne vstoupit na pevninu amerického kontinentu. Píše Irena Hellerová