Tradici masopustu v Košticích drží 100 let

Jak se píše ve školní kronice, v únoru roku 1920 byla v Košticích obnovena tradice masopustní. Letos tedy uplynulo 100 let od této slavné události.

Již odezněly hrůzy Velké války, situace se všude uklidnila a lidé měli potřebu se bavit a radovat. Proto se místní sokolové rozpomněli na slavení masopustu v Košticích před válkou a oslovili dobrovolné hasiče ke společné akci obnovení masopustní veselice. Jak v té době masopust vypadal, těžko říci, ale pravděpodobně se příliš nelišil od dnešní podoby. Největší raritou koštického masopustního průvodu jsou medvědi zabalení do hrachoviny (v současnosti pro nedostatek hrachoviny do vojtěšky), bývali dva až tři. V čele průvodu šel tzv. laufer. 

Koštický masopust slavíme až do současnosti. Pravda, došlo k přerušení v době okupace, kdy byly podobné zábavy zakázány. Po osvobození byl na pár let obnoven, po Únoru 1948 se podobné aktivity netrpěly a došlo k několikaleté přestávce. Nevíme pře-sně, který rok byl zase obnoven, ale podle fotografií, kde vidíme stav vesnice a jedno-tlivých budov, to bylo pravděpodobně na přelomu 50. a 60. let 20. století. Můžeme tedy směle tvrdit, že masopust v Košticích má stoletou tradici, a co víc, jelikož se píše, že byl v roce 1920 obnoven, je jisté, že masopusty se slavily již mnoho let před tím. Koštický masopust je folklorní tradicí, která v naší oblasti už není příliš obvyklá. Zejména oblékání koštických medvědů do vojtěšky je určitě v širokém okolí zcela unikátní. Chraňme si ji tedy a buďme na ni pyšní.

Jak vypadaly jednotlivé druhy masek v minulosti, víme pramálo. Je víc než pravděpodobné, že některé masky, jež jsou dnes základem každého masopustního průvodu, ani neexistovaly nebo vypadaly zcela jinak. Je rovněž pravděpodobné, že se strojily masky, o nichž se nezachovaly žádné doklady, v průběhu času zanikly a dnes je neznáme.

Existuje několik druhů tradičních masek, které se dodnes objevují pravidelně. Patří k nim například medvěd, klibna neboli kobyla, Žid, bába s nůší. Počet masek v průvodu je libovolný, někdy je možné jich napočítat až čtyřicet. Některé masky však v minulosti chodily samy nebo v malých skupinkách. Tak tomu bylo určitě, když chodila klibna, nebo když se chodilo s medvědem. Většina masek bývala zhotovena samotnými účastníky masopustního průvodu, záleželo na jejich zručnosti a zkušenosti. V minulosti bývaly méně pestré, nicméně stejně pracné jako dnes. K jejich výrobě se používají nejrůznější materiály počínaje papírem, textilem a kůžemi, přes slámu, hrachovinu, vojtěšku a trávu až ke dřevu, peří či žíním. Některé masky nebo jejich části se schovávají, mnohé se každoročně vyrábějí znovu.

Každá maska má typický způsob chování, podle něhož hraje svou roli. Další záleží na fantazii a také trochu na hereckých schopnostech toho, kdo se pod ní skrývá. Každá postava vyjadřuje určitý typ, a proto bylo někde zvykem je dělit na červené - pěkné a černé - škaredé.

V každé chalupě si museli zatančit s medvědem. Medvěd je snad jediná maska, o níž víme, že patří k nejstarším a její historie je mimořádně dlouhá. Nechybí skoro v žádném masopustním průvodu. Maska je poměrně náročná a tvoří ji buď obrácený kožich anebo oděv z pytloviny, pošitý či omotaný slámou nebo hrachovinou, tento druhý způsob je tradiční v Košticích. Celou masku by měla korunovat medvědí hlava, slaměná špičatá čepice, případně slaměný ocas nebo zvonec. Medvěd většinou nechodí sám, ale spolu s medvědářem, který ho vodí na řetězu a občas přetáhne býkovcem. Naoko ho tak trestá za neposlušnost, mručení, skákání a vrážení do lidí. Ze starých záznamů je patrné, že kdysi chodil medvěd po čtyřech. U tlamy míval velký zámek s řetězem, při každé zastávce se zvedl na zadní a tancoval, k čemuž mu medvědář hrál na píšťalu. Ženy a dívky z každého domu si s ním musely zatancovat; odmítnout nešlo, i když byl někdy příliš dotěrný a rozverný. Medvědi se těšili hlavně na oblíbený zvyk popadnout některou z přihlížejících dívek a žen a vyválet ji na zemi ve sněhu. Nenapadne-li v masopustních dnech sníh, bývají medvědi smutní, protože o zábavu přijdou.

I tak zůstal smysl poskakování masky medvěda kolem hospodyně, válení ve sněhu, a symbolických polibků a poplácávání celkem jednoznačný - přání a vinšování k plodnosti mužů a žen. Průvod je ukončen „zastřelením” medvěda, jemuž se předtím čte barvitý rozsudek.