,,Přála bych si, aby se prostranství před kulturním domem stalo do budoucna hojně navštěvovaným a využívaným místem.“

Říká studentka floristiky Jitka Barborková. Město Žatec s podporou České komory architektů vyhlásilo architektonickou soutěž na revitalizaci Havlíčkova náměstí. Samotná soutěž už začala a na konci května dojde k hodnocení návrhů určenou porotou, již tvoří jak zástupci města, tak členové České komory architektů. První návrhy pro nové veřejné prostranství před Obchodním domem Zlatý chmel v Žatci však přinesla studentka Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity Jitka Barborková, která si řešení této lokality vybrala jako téma své absolventské práce. K čemu by měl dlouhodobě zanedbávající prostor sloužit, měl by zde být umístěn vodní prvek, co si myslí o vyhlášení architektonické soutěže, ale také jak probíhají floristické soutěže a jaké květiny nejraději používá Jitka při své práci? O tom se dočtete v následujícím rozhovoru.

    • Jitko, v loňském roce jste absolvovala na České zahradnické akademii v Mělníku. Prozraďte, čemu se věnovala Vaše závěrečná práce…

Cílem mé absolventské práce bylo zhodnocení současného stavu veřejného prostranství před kulturním domem v Žatci a vypracování ideové studie.

    • Vaše absolventská práce přinesla první návrhy pro nové veřejné prostranství před Obchodním domem Zlatý chmel v Žatci. Proč jste se rozhodla zabývat se zrovna touto lokalitou?

Tohle téma jsem si zvolila, jelikož v blízkosti prostoru bydlím a téměř denně těmito místy procházím. Vadilo mi, jak veřejné prostranství vypadá a je nevyužívané. Původní vegetace je přerostlá a péče o ní zanedbávaná. Prostor je nepřehledný a místy nebezpečný. Rozhodla jsem se této situace využít a za velké pomoci spolku A dál!, kteří mi poskytli spoustu historických podkladů, jsem mohla vytvořit dvě ideové studie.

    • Vytvořila jste dvě varianty ideových studií prostoru. Co konkrétního jste v nich řešila?

Důležitými znaky obou variant jsou jasnost, střídmost a především funkčnost prostranství. Rozhodla jsem se řešit ústřední prostor, který má sloužit k odpočinku a shromažďování lidí. Varianty se liší spíše jen v estetické stránce věci, ale funkčnost je u obou stejná.

    • K čemu by měla dlouhodobě zanedbávající lokalita podle Vaší studie sloužit a jak by měla vypadat?

Jak už jsem výše zmínila, řešené veřejné prostranství by mělo sloužit především k odpočinku místních obyvatel a shromažďování lidí například i v době plesové sezóny. Celý prostor je koncipován spíše jako náměstí. Proto v návrzích převažují zpevněné plochy a vegetace je tvořena především stromovým patrem bez použití keřů.

Ústřední plocha by měla mít především funkci rekreační. Navrhla jsem proto dvě plochy dle frekventace návštěvníků. Hlavní prostor je v ideové studii tvořen mlatem a protíná ho několik linií v různých směrech. Díky nim pak vznikají geometrické výseče. Pět z těchto ploch je vymezených jako odpočívadla doplněná vhodným mobiliářem. Vedle těchto ploch jsou navrženy tři květinové záhony, pro zpříjemnění pobytu, jelikož téměř nikde v Žatci květinové záhony nejsou. Dle mého názoru je to velká škoda! Přitom správně založené trvalkové záhony vyžadují minimální péči a údržbu a udělají tolik nádhery!

    • Věnovala jste se také návrhům mobiliáře, který dnešnímu centru Podměstí chybí…

Ano. Ke každé ideové studii jsem vybrala vhodný mobiliář včetně veřejného osvětlení. Návrh mobiliáře je navržen s ohledem na funkčnost a estetiku. Jednotlivé prvky městského mobiliáře jsou vybrány v moderním designu tak, aby působily současně a zároveň ladily k danému prostoru.

    • Jakou zeleň pro výsadbu jste ve své studii volila a proč?

Hlavním cílem výsadby a následné údržby je jednoduchost, čistota a přehlednost prostoru. Výběr sortimentu tak odpovídá vegetačním podmínkám pro dané stanoviště. Pro výsadbu stromového patra je možno vybrat z více druhů i kultivarů dřevin. Bylo vybíráno zvláště z javorů, protože většina ponechaných dřevin je tohoto druhu. Např. Acer platanoides ,,CLEVELAND“ je vhodný pro široce vejčitou korunu a tudíž vhodný pro hmotové vyvážení vůči okolním budovám. Nebo Acer campestre ,,RED SHINE“, který snáší letní přísušky, posypové soli a je vhodný pro výsadbu do zpevněných ploch. V průběhu vegetace pak vybarvuje listy z červenozelené do podzimních žlutých barev.

    • Měl by být podle Vás v daném veřejném prostranství umístěn vodní prvek, který zde dříve býval? Či centrální umělecké dílo?

Ve svých ideových studiích jsem ani jedno nenavrhovala. Jsem ale přesvědčená, že vodní prvek by místo určitě oživil a především ochladil v horkých letních měsících! Dost ale závisí na tom, jakého by byl charakteru. Je tolik možností. To stejné se týká uměleckého díla. Myslím, že tohle je téma na individuální konzultaci města/občanů, kteří budou prostor užívat s projektantem. Tahle cesta není vždy lehká, ale vždy nakonec dopadne nejlépe!

    • Město Žatec s podporou České komory architektů vyhlásilo architektonickou soutěž na revitalizaci Havlíčkova náměstí a na konci května dojde k hodnocení návrhů. Co si o tomto kroku myslíte?

Jsem moc ráda, že se město nebálo architektonickou soutěž vyhlásit i přes její náročnost. Jak časovou tak administrativní. Věřím, že to je i díky velké urgenci spolku A dál!, za což jim patří velký dík. Sama jsem zvědavá, jaké návrhy se do soutěže zapojí, a pevně doufám, že k tomu veřejnost bude moct říct svůj názor! Přála bych si, aby se toto prostranství stalo do budoucna hojně navštěvovaným a využívaným místem, které nabídne příjemné posezení pod korunami stromů.

    • Přihlásíte se také do soutěže, když už máte studii hotovou?

(smích) …Bohužel nemohu. Nejsem vystudovaný architekt, a jak říkáme mezi studenty: „Nemám kulaté razítko“, takže se pod návrh nemohu podepsat. Byla bych ale moc ráda, aby soutěžící měli přístup k mé práci a byla jim pomocí při navrhování. Ulehčí jim spoustu práce v oblasti analýz a historických podkladů řešeného veřejného prostranství.

    • Vím o Vás také, že jste minulý měsíc obdržela Cenu ředitelky školy České zahradnické akademie v Mělníku za nejlepší absolventskou práci o studiovém návrhu úprav kolem kulturního domu v Žatci. O jakou cenu se přesně jednalo? Čekala jste, že uspějete?

Vůbec jsem to nečekala! Úplně jsem zapomněla, že jsem byla nominovaná (smích). Ale bylo to krásné překvapení, když mi během ledna volal pan Pytloun, zástupce ředitelky školy, a slavnostně mi oznamoval tuto zprávu. V únoru jsem se tedy na jeden den opět vrátila na Mělník a v plné aule představila svou práci. Od vedení školy jsem dostala (samozřejmě zahradnickou) knihu a květinu. Bylo to milé setkání!

    • Nejde však o první a určitě ani poslední soutěžní úspěch. Minulý rok jste na Mistrovství floristů České republiky obsadila dvakrát třetí místo v juniorské kategorii…

Mistrovství floristů ČR – Děčínská kotva pro mě byla velkou zkušeností, ačkoliv jsem tam nebyla poprvé. Poprvé jsem si ji ale pořádně užila a moc se nestresovala. Očividně je to pak znát i na výsledku…Velké poděkování patří firmě Bohemiaseed, která mě sponzorovala nejen na této floristické soutěži. Díky patří i paní Nachlingerové ze zahradnictví CINKE, která mi s přípravami velmi pomohla.

    • Účastníte se floristických soutěží pravidelně? Připravujete se na ně nějak? A jak moc je to nákladné?

Na podzim jsem se zúčastnila floristické soutěže Brněnská růže 2019, která se konala v nádherných prostorách vily Stiassni v Brně. Pod vedeným českého floristy Slávka Rabušice se tato soutěž koná každoročně pokaždé v zajímavých prostorách města. Na této soutěži jsem se umístila na 3. místě v disciplíně vázané kytice.

Určitě je nutné se na každou soutěž pečlivě připravit. Pár měsíců předem dostanete několikastránkové propozice, kterých se musíte držet a splnit je. Musíte dodržovat spoustu technických zásad a pravidel, které pak hodnotí odborná porota. Často je to velmi náročné nejen časově, ale i materiálně a finančně.

    • Jsou výherci honorováni?

V některých soutěžích výherci dostávají honorář v podobě výherních cen. Například poukázky do floristických velkoobchodů v různých hodnotách. Ne vždy ale tomu tak je.

    • Loni v červenci jste se našim novinám pochlubila o kladném výsledku přijímacího řízení na obor floristická tvorba na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Věnujete se tedy studiu floristiky nadále?

Od září jsem nastoupila na zahradnickou fakultu v Lednici na Moravě, právě na obor floristická tvorba. Poznala jsem spoustu skvělých lidí zapálených do floristiky jako já. Především doktora Martinka, který se nám snaží z oboru předat co nejvíce zkušeností.

    • Řekněte, bavily Vás květiny odmala? Směřovala jste ke své budoucí profesi od dětství?

Bavily, vždycky! Maminka říká, že jako malá jsem chodila na zahrádce kolem tulipánů, které měly poupata a lámala jsem jim hlavičky (smích). To bych teď určitě nedělala! Od předků, jak z taťkovi tak mamčiny strany, mám zahradničení a pěstování květin v genech, a tak pevně doufám, že se do naší rodiny zase vrátí.

    • Jaké květiny nejraději dostáváte? Jaké Vás nejvíce potěší?

To je složité (smích). Mám taková květinová období. Nemám ani oblíbenou květinu, je jich tolik a všechny jsou krásné. Nejraději ale dostávám (pokud teda už nějakou dostanu a neuvážu si jí sama...) jemná drobná kvítka, která mi připomínají louku.

    • A které květiny nejradši používáte při své práci?

Pro mě je nejvíc, když mohu květiny vypěstovat sama, uvázat z nich kytici nebo připravit aranžmá a někoho obdarovat. To mě naplňuje. Když vidím, to semínko a představím si, jak v budoucnu bude zdobit svým květem svatební stůl nebo „ jen“ vykouzlí úsměv na tváři. Tenhle proces je nenahraditelný. Je to kus mě, každá květina má tak svůj příběh a nevyčíslitelnou cenu. Věřím, že lidi časem ocení lidskou ruční práci a budou ochotní řemeslo podporovat. I proto je mým snem mít jednoho dne svou vlastní květinovou farmu.

Děkujeme za rozhovor.