30 let ekologické energetiky: přes 5000 zrekultivovaných hektarů, téměř 11 milionů vysázených stromů a keřů, 146 druhů ptáků

Ekologizace energetiky po sametové revoluci znamenala i výrazně lepší hospodaření s pozemky po bývalých uhelných dolech a u uhelných elektráren. Zatímco od sedmdesátých let do roku 1989 zrekultivovaly Severočeské doly jen 644 hektarů, od té doby to bylo 5174 hektarů. Další velké plochy byly zvelebeny v okolí uhelných elektráren. Na rekultivovaných plochách nyní žije 420 druhů rostlin, 146 druhů ptáků a téměř 50 druhů savců, obojživelníků a plazů. Bohužel ale mezitím jeden druh vyhynul: kdysi slavný a v okolí elektráren hojný ropák se už v severních Čechách nevyskytuje.

Ropák bahnomilný byl hlavním hrdinou filmu Ropáci Jana Svěráka z roku 1988, který získal pro své tvůrce Studentského Oscara. Tento imaginární severočeský lachtan si liboval ve znečištěném prostředí, pil naftu, živil se umělou hmotou a uhlím. Miloval kouř a koupele v odkališti.

Film se natáčel přímo na odkališti Elektrárny Tušimice, které dnes ale vypadá úplně jinak. Ropák se tu už nevyskytuje, zato se tu velmi dobře daří řadě dalším živočichům, tentokrát už skutečným. Entomologové zejména oceňují výskyt ohroženého motýla okáče metlicového, pro kterého zde správnou kvalitu porostu udržuje několik set ovcí.

„Přístup k ekologii se za posledních 30 let velice změnil a je to správně. Kdysi bylo hlavní prioritou pouze těžit uhlí a vyrábět, protože elektřiny bylo málo. Vypínání elektřiny nebo uhelné prázdniny byly běžné věci. Lidé samozřejmě lepší prostředí k životu chtěli, ale v médiích se tato témata neobjevovala. Lidem na severu se vyplácely příspěvky, kterým se říkalo pohřebné. Peníze měly kompenzovat poškozování zdraví,“ komentuje radikální změnu v energetice člen představenstva ČEZ a ředitel divize klasická energetika Ladislav Štěpánek.

Foto: Severočeské doly a.s. (3×)