Muzea, kina i galerie v nouzovém stavu můžete navštívit on-line

REGION (r) — Chybí vám v současné době kultura? Můžete si ji užít z pohodlí domova. Nouzový stav přinesl mnohá netradiční řešení a ani tato oblast není výjimkou. Kam za kulturou v regionu?

Oblastní muzeum v Chomutově nezahálí a nespí ani v časech, kdy je kvůli vládním opatřením uzavřeno. Na svých webových stránkách www.muzeumchomutov.cz otevřelo „Muzeum on–line“, v němž návštěvníkům zpřístupňuje aktuální výstavy a stálé expozice formou informací, fotografií, videí či virtuálních prohlídek. A nejen to. „Muzeum on–line“ také umožňuje nahlédnout pod pokličku uzavřené instituce a jejích vnitřních činností, kterým se muzejníci nyní věnují. Ukazuje, do jakých občanských iniciativ se muzeum zapojuje (šití roušek, výroba srdíček pro zdravotníky, aj.). Podporuje aktivity v přírodě, například formou výzvy k hledání zajímavých druhů rostlin. V samostatné sekci „Dětem on–line“ pak prezentuje zajímavosti, úkoly a hry pro děti. Aktivním životem také nyní žije muzejní profil na Facebooku, přinášející téměř denně nové informace a podněty.

Speciální pozornost si jistě zaslouží „supermoderní“ virtuální prohlídka výstavy Kachle sedmi století. Nová technologie umožňuje dokonalou 3D návštěvu výstavního sálu — můžete zažít atmosféru výjimečné výstavy kamnových kachlů od gotiky po secesi, zapůjčených z deseti institucí. Díky virtuální prohlídce uvidíte všech sto padesát kachlů s různými reliéfy, od biblických a historických témat přes portréty k dekorativním motivům, nebo i celá kamna. Prohlídka umožňuje přečíst také popisky a textové panely. Výstava v této formě pobaví a poučí nejen dospělé, ale i děti, které si budou připadat tak trochu jako v počítačové hře.

Sakrální témata a symboly jsou ve výtvarném umění. To je název výstavy, která je aktuálně k vidění na webových stránkách Galerie Jirkov (www.mlynskyspolek.cz). Tato témata jsou stejně častými, ne–li častějšími, než výjevy živé i neživé přírody. Zatímco příroda byla zobrazením toho hmotného, co lid obklopovalo, ona duchovní témata symbolizovala víru v ochranu silami stojícími právě nad přírodou. A potřebu této ochrany. Nejčastějším vyobrazením je kříž. Zvláštní je, že vyobrazení kříže se objevovalo již před vznikem křesťanství, byť v představách většiny dnešních lidí je kříž spojen výlučně právě s tímto náboženstvím. Zobrazení křížů a jejich modifikace byly známé již v období paleeolitu, byla nalezena na památkách z období prvobytné společnosti, nachází se na předmětech z mnoha kultur po celém světě. Kříž je tedy možné vnímat jako mimořádný symbol přetrvávající tisíciletí bez ohledu na to, zda se člověk cítí či necítí být takzvaně věřícím. Stačí si jen všimnout, kolik z nás nosí na krku malý křížek.

On–line můžete zavítat i do chomutovské galerie Špejchar, kde je k vidění výstava Jitky Kůsové Z podstaty bytí. „Od samého počátku tvorby jsem okouzlena lidským tělem, jeho gesty a prožitky. Stavím si na vlastní piedestal opravdové, obnažené prožívání. Záměrně zobrazuji těla bez kostýmů, abych tak předešla jejich zařazování v čase, do chronicky známých rolí. Mnohdy z toho samého důvodu vynechávám i vlasy. Na rozdíl od plastických chirurgů, kteří berou tváři a tělu výraz, snažím se o vyzdvižení krásy z prožitého. Vidím v současné době kult sterilně vyhlížejících úspěšných lidí, kteří se učí, jak nedat své prožitky najevo. Přitom je to to jediné, co je jenom naše a čím se každý od každého odlišujeme. Mé obrazy jsou záznamy člověka v nezvyklých pohledech. Tématicky mohu mžikem přecházet mezi biblickými příběhy, které se snažím zbavit patosu a nadpozemskosti, a neustálým bojem o emancipaci citů, postaveni žen, přiznání si vlastních slabostí. Pracuji se strukturami v expresivní barevnosti tak, že teprve mezi nimi zlehka od nejtenčích linek začnu rozeznávat gesto, tvář. Jako na první pohled, oko zaznamená jen něco, zbytek doplní mozek. Necítím nutnost úplné opisnosti. V sochařské tvorbě postupuji opatrněji. Nejprve je to závazkem vůči materiálu. Pískovec, jako pozůstatek moři, mi přenesené dává sílu i prostor. Proto jsou témata vedena v co nejčistší jednoduchosti a univerzálnosti, tak, aby byla sdělná pro různé kultury i náboženství. Zároveň, ale chci zachovat otisk nářadí, kterým dělám. Co mi neumožní hrubá hmota pískovce, to lze realizovat v pružném dřevu. Témata, která mi přichází se dřevem, využívají právě pnutí, samonosné tvary. Při hledání nové formy sochařské práce a pojmu socha obecně, došla jsem k práci s laminem a epoxidy. Chtěla jsem vytvořit sochu nesochu. Takový otisk postavy ve vzduchu nebo snad jen v čase. Socha času, jako veličiny,” napsala na začátek výstavy, na níž najdete odkaz na facebooku Chomutovské knihovny, Jitka Kůsová.

A komu utekla vernisáž, může zde najít i slova Lucie Černé: „Vždycky jsem velmi obdivovala její nadání pro figurální kresbu i její sochařskou tvorbu. Nejdříve pro ty z vás, kteří snad Jitku Kůsovou neznají, pár základních informací o ní. Narodila se v Chomutově v době, kdy ještě vládli komunisté. To také poznamenalo její cestu za vzděláním — po maturitě na střední průmyslové škole keramické se několik let neúspěšně snažila dostat na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze — problémem však nebyl talent, ale kádrový profil a také to, že se jako drobná žena chtěla věnovat sochařství. Nevybíravá slova odborného asistenta při zkouškách o tom, že by stejné práci za ni museli dělat ostatní se pro ni stala celoživotní motivací k tvůrčí práci. V počátcích své tvorby se věnovala hlavně kresbě a keramice zaměřené na porcelán a jemné elegantní tvary. Po revoluci dostala konečně možnost pracovat s pískovcem, který je jí strukturou nejbližší. V její tvorbě se v této době začala objevovat i barva. Postupem času šíře materiálů i technik narůstala. Na této výstavě můžete vidět průřez její tvorbou od soch (ať už ze dřeva, pískovce, epoxidu či bronzu), přes kresby a grafiky, až po malby. Postavy v jejích dílech se neschovávají za kostýmy, falešné úsměvy či načesané lokny. Naopak jsou zachyceny v momentech, kdy prožívají různé emoce, jako je strach, radost, láska, smutek.”

Chomutovské Kino Svět a jirkovské kino Květen se zapojila do projektu vasekino.cz, díky kterému si mohou lidé užít filmové premiéry z pohodlí domova v době, kdy jsou kinosály kvůli opatření související se šířením koronaviru pro veřejnost uzavřeny.Jak na to? Program najdete na webech kin a prostřednictvím on–line předprodeje zakoupíte vstupenku (jednotná cena je 70 Kč). Prodej končí vždy hodinu před projekcí. Na e–mail obdržíte vstupenku s jejím číslem (číslo pod čárovým kódem). Filmy budou promítány na webové stránce www.vasekino.cz. Číslo vstupenky „odemkne” váš přístup k filmu. Stejně jako v běžném kině byste proto měli k monitoru zavítat až 30 minut před projekcí. Minimální doporučená rychlost pro video v HD kvalitě je 5 Mbit/s.