Historie fotbalu v Lounech: první fotbalový klub byl založen v roce 1906

„Doba koronovirová“, která zastavila veškerý sportovní život v republice, kraji a okre-se, nám nabízí možnost seznámit vás s historií fotbalu v Lounech. V několikatýdenním seriálu vám nabídneme pohled do počátků fotbalu v Lounech ve dvacátých letech až do současnosti. Čerpat budeme z almanachu Historie fotbalového klubu Louny, který vznikl v roce 2017 a jehož autorem je Tomáš Bubeníček .   Abychom lépe porozuměli historii fotbalového klubu v Lounech, který v současné době působí na hranici svých historických úspěchů, musíme se nejdříve seznámit s kluby a činnostmi, které předcházely vzniku jednotného fotbalu v Lounech. V následujících dílech seriálu popíšeme historii předchůdců fotbalového klubu Louny a události, které jsou s nimi úzce spojené.

Vývoj klubu až do konce I. světové války

Za počátek vzniku fotbalu v Lounech považujeme rozmach tohoto sportu v celém světě a nejvíce v Evropě, v období 20. století. Vznik světové federace zastupující a zastřešující fotbal po celém světě a rozvoj organizovaného fotbalu v České zemi, a hlavně díky Československému fotbalovému svazu, přivedl myšlenku na organizovaný fot-bal i do menších měst, jako jsou právě Louny. Do té doby byl v Lounech fotbal provozován pouze pomocí sportovních spolků a kroužků, které tvořily jen hrstky nadšených mladíků, kteří náhodou vlastnili míč. Důvěru obyvatel, v kvalitně provozovaný klub, který by byl oficiálně registrován v Československém fotbalovém svazu, si však fotbal nezískal. Tento názor většiny obyvatel, ale v Lounech neodradil zájemce o sport. Absolutní původ myšlenky na fotbal v Lounech přišel v podstatě z ničeho. Ve městě, už v té době velmi sportovně založeném, kdy zde působily kluby veslařů, cyklistů, tenistů a atletický kroužek „Olympia“, se jako všude v okolí scházel nespočet mužů na večerní rozhovory v místních hospodách a restauracích. V červenci roku 1906 padla poprvé mezi těmito muži zmínka o fotbalovém míči, která rozpoutala obrovskou debatu a spekulace o možném provozu fotbalu. V horlivosti a nadšení této skupinky se dokonce vybraly příspěvky na fotbalový míč. Tím byl položen základ první pokladny týkající se fotbalových záležitostí. Myšlenka práce u fotbalu zůstala v lidech i po dlouhém večeru v hospodě. Právě proto se osm nadšenců shromáždilo 1. srpna 1906 a oficiálně se pokřtili na „Sportovní kroužek Louny“. Za další tři dny už se sešli na ustavující schůzi v nynější budově Městského úřadu v Lounech a nad překvapení všech se toto shromáždění usneslo a rozhodlo o za-ložení historicky prvního fotbalového klubu v Lounech. V průběhu této schůze dostal klub i své první jméno „Sportovní klub Louny“, utvořený z původního Sportovního kroužku Louny. Pro to, aby klub mohl začít s provozem co nejdříve, byl zde zvolen i první výbor s prvním oficiálním předsedou, jak uvedl ve svém spise Adolf Roubal (1916). Tento den odstartoval fotbalovou éru v Lounech, kde se během své činnosti vychoval nejeden ligový fotbalista.

Počáteční nadšení u založení klubu zůstalo i nadále a nejen u stávajících členů. Podařilo se získat nové členy a s tím i větší aktivitu do provozu klubu. Hned 25. Srpna 1906 byly přijaty stanovy schválené výnosem číslo 240812 c. k. místodržitelstvím v Lounech. S aktivní činností začal klub až v roce 1907. Do té doby se pouze trénovalo a to na hřišti v nedaleké vsi jménem Lužerady, udal ve své almanachu dlouholetý předseda lounského klubu Domecký (2006). V pramenech, z kterých jsme čerpali, je udán název Lužehrady. Při bližším prozkoumání informací jsme zjistili, že souběžně s názvem Lužehrady se objevuje i název Lužerady, na některých starých mapách dokonce Bužerady či Bužehrady, což vysvětluje nesrovnalosti s vyhledáváním tohoto místa. První zápas odehrál klub Čechie Louny jako hostující tým v roce 1907 s Rakovníkem. Oficiálně první zápas skončil pro Lounskou Čechii velkou smolnou porážkou o sedm gólů. S touto porážkou se jistě v Lounech nechtěl nikdo smířit, a proto bylo po skoro sedmi měsíční zápasové pauze sehráno odvetné utkání. Konalo se po půlroční odmlce a výsledek byl ještě horší než v prvním zápase. Hráči Čechie sice dokázali dát Rakovníku dvě branky, ale ani to nepomohlo smutnému výsledku s rozdílem deseti branek. Navzdory tomu, že byly sehrány pouze dva zápasy, se výbor klubu usnesl k zákazu konání jakýchkoliv dalších zápasů. Klub s touto i-deou vydržel fungovat pouze po zbytek roku.

První neshody klubu

Na počátku roku 1908 už se přístup výboru přestal líbit některým z jeho členů a hráčů. Ti se po neshodě jak ve finanční stránce klubu, tak i v jeho řízení, rozhodli odejít. Po tomto rozdělení názorů mezi členy, klub Čechie Louny fungoval spíše jen na půl. Naopak ti co odešli, nemarnili čas. V čele s A. Roubalem po získaných zkušenostech založili v červnu 1908 nový klub. Klub nesl název „Atletickofotbalový kroužek Olympia“, což uvedl ve svém spisu S. Klein (1976). Zaznamenávání názvů klubů v té době bylo různé, proto Martinovský (1986) a Domecký (2006) ve svých almanaších uvedli název „Sportovní a fotbalový klub Olympia“. Tento klub rychle vzkvétal a jeho řady se početně rozrostly. Hned od počátku svého založení, sehrál klub hned několik zápasů. Zápasy byly sehrány nejen s okolními kluby jako SK Zlonice a SK Cítoliby, ale i s Rakovníkem, prvním soupeřem Čechie. Mezitím byl klub Čechie Louny donucen ke stagnaci a tím i k přehodnocení svých původních názorů, které byly příčinou rozdělení. Výbor uznal své chyby a začalo jednání s novým klubem Olympie o sloučení a vytvoření staronového jednotného klubu.

Po necelých čtyřech měsících od odloučení se členové klubů dohodli a ještě téhož roku spojili své síly v jeden klub nesoucí společný původní název „S. K. Čechie Louny“. „Přijetí tohoto názvu je projevem vlastenectví, kterým tehdy čeští lidé projevovali touhu po státní samostatnosti. V čele nového klubu byl prvním předsedou JUDr. Jindřich Lamka a jeho pravou rukou a jednatelem klubu už dříve zmíněný A. Roubal. Toto nové řízení klubu působilo s velkou úspěšností a efektivními výsledky pro klub a to hned od svého počátku. Důkazem toho byla výhra ještě v témže roce proti silnému SK Meteor Kladno. Nový předseda byl velmi aktivní a pro klub velkým přínosem i nadále. Z jeho dalších klubových zásluh, tentokrát především pro radost hráčů, bylo získání vlastního prvního stálého hřiště a to hned v průběhu roku 1909. Toto hřiště se stalo domácím chrámem pro hráče Čechie a jen těžko si soupeři, ať už stejně kvalitní či dokonce ligový, odtud odváželi bodový zisk. Vlastnictví hřiště umožnilo nejen pocit domácí-ho prostředí, lepší dostupnost pro trénování, větší kvalitu tréninků a zápasů, ale i zvýšení počtu odehraných utkání. Přesto, že v této době neexistovala žádná řádná a pravidelná soutěž, která by byla pod oficiální záštitou tehdejšího fotbalového svazu, byla většina utkání sehrána se stejnými soupeři a v soutěžním odvetném duchu. Mezi soupeře, kterým Čechie čelila, byly například kluby z okolních měst jako například Rakovník, Zlonice, Plzeň, Slaný, Roudnice, Libochovice, a Kladno. Nárůst kvality fotbalu v Lounech inspirovalo i ostatní malé fotbalové kroužky, které jak už byl zmíněno, fungovaly už před vznikem prvního fotbalového klubu v Lounech. Jedním z nich bylo školní mužstvo lounské reálky. Toto mužstvo se postupně posilovalo a roku 1910 se stalo jedním ze soupeřů lounské Čechie. Klub působil bez výrazných problémů a roku 1911 dokonce oslavil pětileté výročí. A. Roubal byl za své zásluhy o kopanou oceněn roku 1913 prvním čestným členstvím a zároveň na podzim téhož roku byl navzdory odporu rakouského fotbalového svazu u zdárného jednání ve Vídni o českoněmecké spolupráci na úseku kopané, umožňující zápasy mezi českými a německými klu-by. Tato spolupráce se na jaře 1914 rozšířila na většinu dolnorakouských a vídeňských klubů. Dle spisu S. Kleina klub celkově do roku 1914 sehrál 77 zápasů, z nichž bylo 36 vítězných, 13 remízových a 28 prohraných. Od uzavření českoněmecké spolupráce až do listopadu roku 1914 sehrála Čechie i prvních 5 zápasů s německými soupeři DFC Bohosudov, SK Sparta Dubí, BK Most a DFC Bílina.

Neblahý vliv první světové války

Rozkvět a radost z fotbalu v Lounech trval do roku 1914. Vypuknutí první světové války s sebou přineslo přerušení slibně se rozvíjející činnosti klubu. Mnoho hráčů mu-selo narukovat na vojnu a tím přerušit činnost v klubu. Na obyvatelstvo dopadly útrapy, které válka přinesla. Rychle se na fotbal přestalo pomýšlet, také díky přerušení rozvíjejícího se fotbalového dění ve světě a roz-puštěním Českého fotbalového svazu. Vyvrcholením bylo úplné zastavení aktivní fotbalové činnosti. Tato úplná nečinnost trvala pouze tento rok. Vztah k fotbalu v Lounech byl silnější, a proto od roku 1915 klub fungoval dál, ač jen spíš pro potřeby uvolnění mladých hráčů od válečného dění. I přes útlak války sehrála Čechie několik zápasů s místními kluby. Během války se bohužel nevrátil bez mála celý tým Čechie. Na jejich počest byla uspořádána sportovní tryzna. U hřiště byla vysazena lípa, která dodnes uchovává u svých kořenů památku na padlé. „Na paměť padlých zasadili lípu, pod její kořeny vložili plechovou krabici. Do ní byl umístěn pamětní list s tímto obsahem: „Zde na hřišti Čechie v Lounech v de-sátém roce činnosti, v době dosud zuřící světové války, vsazujeme dne 9. 4. 1916 pamětní lípu, a to pro památku našich padlých druhů a přátel. Budiž nám dlouho zachována.“ V rozhovoru s nynějším předsedou klubu FK Louny, Pavlem Domeckým jsme se dozvěděli, že památná lípa byla během úpravy okolí hřiště z bezpečnostních důvodů poražena. Vzpomínka na padlé však nadále zůstává opodál v podobě kamenného památníku.

Pokračování příště.