,,Odloučení od rodiny je pro seniory velice těžké. Náš tým se jim snaží situaci co nejvíce ulehčit,“ říká Petr Antoni

Koronavirus se napříč republikou bohužel začal šířit i v domovech pro seniory. To však není případ Domova pro seniory a Pečovatelské služby v Žatci, kde byly zavedeny patřičná opatření ještě mnohem dříve, než byly vyhlášeny vládou. Nově jsou zde od minulého týdne k dispozici ,,rychlotesty“ a velice profesionálně je tu řešeno oddělení pro případné nakažené. Jak senioři zvládají odloučení od rodiny, má domov dostatek ochranných pomůcek, co říká na obrovskou vlnu solidarity, ale také v čem je obohacující práce se starými lidmi, jaký je tým pracovníků domova a jak například zvládají senioři první dny v domově? Na to jsme se zeptali oblíbeného ředitele žateckého domova pro seniory a pečovatelské služby Petra Antoniho.

    • Pane Antoni, jak dlouho jste již ředitelem Domova pro seniory a Pečovatelské služby v Žatci?

6 roků, měsíc a 9 dnů (smích).

    • Kde jste pracoval před tím?

Na okresním úřadu v Lounech na odboru sociálních věcí, na MěÚ Žatec jako kurátor pro dospělé a pak také zde 7 let jako vedoucí odboru sociálních věcí.

Práce se seniory

    • Proč jste si vybral právě práci v sociálních službách? A v čem Vás obohacuje práce se starými lidmi?

Sociální služby jsou krásné místo pro pracovní realizaci. Mám rád práci s lidmi, rád organizuji nové věci, zlepšujeme stávající, máme do jisté míry velkou svobodu v rozhodování, vše samozřejmě směřuje ke zvyšování kvality péče o naše klienty – seniory.

Stáří je nedílnou součástí našich životů, práce se starými lidmi je obohacující v naslouchání, učí nás přistupovat s úctou k životu a vážit si zdánlivě „obyčejných“ věcí, učení se z jejich životů, a také tak trochu příprava na to vlastní stáří (úsměv).

    • Povězte, jak vypadá takový pravidelný normální chod domova?

Přestavte si chod běžné domácnosti a vynásobte ho řekněme 100x. Tedy v Domově uklízíme, vaříme, pereme, pomáháme s aktivním trávením času našich klientů v rámci různých pravidelných ergoterapeutických aktivit, jako jsou např. procvičování paměti, muzikoterapie, ruční práce v dílně. Specifické samozřejmě v tom „chodu domácnosti“, že jsou to lidé staří, často upoutaní na lůžko. O to je ta práce náročnější a přístup musí být maximálně zodpovědný a citlivý. Také vytváříme maximální prostor pro zájmy našich klientů, snažíme se co nejvíce vyhovět jejich přáním i tím, že jim co nejvíce nasloucháme. Umožňujeme jim co největší kontakt s jejich blízkými.

    • Kdo se o klienty stará? Jaký je tým pracovníků domova?

Máme celkem zaokrouhleno - 100 zaměstnanců (úsměv). Z toho tvoří 17 lidí tým pečovatelské služby, kde pečovatelky dochází do domácností klientů, dominantně v Domech s pečovatelskou službou, ale také (a ty počty se navyšují, což nás těší) téměř do 70 domácností klientů v Žatci a v okolí. V Domově tvoří tým pečovatelky, zdravotní sestry, sociální pracovnice, lékař, kuchyň, pradleny, ergo pracovnice, administrativa, údržba, recepce, kde se zároveň šije. Tým doplňují specialisté jako je třeba supervizor, vzdělavatelé a další. Určitě nezapomeňme také na IT pracovníka.

Celá řada akcí

    • Pořádáte pro klienty nějaké pravidelné akce, kterých se mohou zúčastnit? A jaké akce či aktivity mají případně klienti nejvíce rádi?

Těchto akcí je celá řada, skutečně velký výběr, ale je potřeba zdůraznit, že vše je na dobrovolné bázi. Realizujeme například zpívání, tanec nejen pro vozíčkáře, cvičení paměti, videokavárnu s oblíbenými filmy našich klientů, tréninky hry „boči“ (obdoba pétanque, ale s látkovými míčky), doprovázíme klienty do města, do klášterní zahrady. Ve městě s nimi zajdeme i na kávičku do kavárny, navštěvujeme i akce ve městě jako je např. Dočesná.

Pak také u nás vystupuje mnoho dětí z žateckých (a nejen žateckých) školek, škol, pravidelně dochází všechny obory ZUŠ, zveme například i různé přednášející na různá témata, umělce – hudebníky (celá škála žánrů), kouzelníka, žonglera, divadelní představení, například i loutkové (Jitřenka Žatec u nás byla).

Jak jsem říkal je toho skutečně hodně. Mezi hodně oblíbené patří „Zahradní slavnosti“ kde hraje živá hudba, čepuje se pivo, opékají se buřty. Dále slavíme a držíme mnohé tradice – Masopust (děláme i zabijačku a průvod masek), Velikonoce, Mikuláše a Vánoce. Nově k nám chodí vystupovat ZUŠ Žatec na Den Matek, jednou ročně pořádáme také krásný Reprezentační ples Domova pro seniory v Lidovém domě, chodíme také na Ples vozíčkářů, který pořádají v Žatci lidé ze spolku Roztančená kolečka. Pořádali jsme například i malířské workshopy. A je toho tolik, že jsem určitě na něco i zapomněl (smích).

Pravidelně se u nás konají také bohoslužby, dochází na ně velký počet našich klientů. Denně také funguje tzv. klub v ergu, klient tam může třeba i jen tak přijít, dát si kávu a popovídat, ale většinou se nechají strhnout i nějaké činnosti, kterou vidí u ostatních, nebo o kterou sami mají zájem, malují, vyšívají, háčkují, luští křížovky, někdy se zde i vaří. U příležitosti narozenin klientů se vždy jednou měsíčně sejdou oslavenci daného měsíce ve společenské místnosti, kde je pro ně nachystán malý přípitek, lahodný dortík, kávička a popovídání.

Na pečovatelské službě provozujeme Klub seniorů, děláme u DPS Podměstí letní opékání buřtů. Ve spolupráci se Sedmikráskou Žatec realizujeme takzvané Funny cluby na obou Domech s pečovatelskou službou, senioři tam tvoří různé věci, učí se a moc je to baví. 

Jednou ročně pořádáme také zájezd na krásná místa naší vlasti. Účastní se ho lidé z Klubu seniorů, z pečovatelské služby, a také ti zdatnější z Domova (úsměv). Letos se mělo jet do Lán do muzea TGM a do Lánské obory, ale akce je z pochopitelných důvodů odložena na neurčito.

    • Jak se mohou noví klienti do domova přihlásit? Je nějaká čekací doba? Případně, jak dlouhá?

Klasicky si podají žádost, která je například k dispozici na našem webu: dpszatec.cz, ale mohou i přijít osobně a kolegyně sociální pracovnice jim vše vysvětlí a ukáží jím prostory domova, poví jim o chodu domova. Žádostí máme aktuálně skutečně hodně, naše kapacita je celkem 129 míst v Domově a žádostí máme dokonce víc než je aktuální kapacita, z toho se dá vyvodit, že je i nějaká čekací doba. Neradi říkáme nějaké časové odhady – z pochopitelných důvodů. Spíše se snažíme žadatelům o naše služby pomoci překlenout období, než se pro ně místo uvolní – máme v rámci Žatce skvěle fungující síť sociálních služeb a tak je na koho odkazovat. Prostě staráme se tak nějak i o naše budoucí klienty (úsměv).

Adaptační fáze

    • Jak senioři zvládají první dny v domově?

Tomu období říkáme adaptační fáze a je samozřejmě pro klienta tou nejtěžší. V tomto období se klientům věnujeme s maximální možnou péčí, která je směřována k tomu, aby nové bydliště bylo pro klienta brzy domovem a také abychom se dobře vzájemně poznali. Na druhou stranu, například lidé, co byli dlouho sami doma a jsou společenští, tak oceňují právě tu širokou škálu aktivit, kterou nabízíme, často potkají u nás někoho, koho znali dříve, nebo navazují nová přátelství…

    • Setkal jste se někdy s případy, že senioři do domova nechtějí, ale jejich příbuzní je k tomu nutí, protože se o ně nechtějí starat?

Ten kdo do Domova nechce, tak by se k nám dostat neměl. Klient s námi vlastně uzavírá smlouvu, která řeší, jak hodně potřebuje, abychom o něj pečovali, a další věci. Tu smlouvu musí uzavřít dobrovolně a svobodně. Musím žatecké rodiny pochválit, většinou je to totiž naopak než se ptáte. Často k nám přijdou například děti budoucích klientů a mají velké dilema a pocit selhání a viny, že už se nemohou o své rodiče postarat, často jsou už i tyto „děti“ v důchodovém věku. Většinou, když se u nás rozhlédnou, promluvíme s nimi, tak se jim trochu uleví. Není také tajemstvím, že klienti se k nám dostávají v mnohem pozdějším věku, než tomu bývávalo dříve, velice častá je situace, kdy dojde k nějakému problému – například cévní příhodě, pádu, ti lidé skončí v nemocnici, mají problémy s orientací a pohybem a to je chvíle, kdy si oni a i jejich rodiny uvědomí, že už to doma nezvládnou a kontaktují nás.

    • V domovu pro seniory i v Domech s pečovatelskou službou se zřejmě často setkáváte s odchodem jejich obyvatel na onen svět. Téma smrti je velice citlivé. Jak se s tím vyrovnáváte a jak pomáháte v těchto situacích svým zaměstnancům?

Máte pravdu, ale také to k naší práci patří. Pokaždé je to znovu a znovu pro náš tým jiné a citlivé. Máme vypracován, řekl bych, hodně kvalitní systém tzv. paliativní péče. Náš tým tvoří profesionálové, každý v rámci své odbornosti a na paliativní péči se vlastně podílí úplně všichni, například i kuchyň úpravou stravy. Důležitá je také otevřená a přitom velice citlivá komunikace. Vybudovali jsme v Domově tzv. Místnost pro rozloučení, je to velice důstojný prostor, kde rodiny mohou strávit se zesnulým chvilku a rozloučit se, pokud to například nestihli ještě, než náš klient zemřel. Je to možnost, nabídka, nevyužije jí každý, ale jsme překvapeni, že ta místnost je využívaná k tomuto účelu více než jsme si mysleli, když jsme jí plánovali. Zakládáme si na tom, že rodiny včas a pravdivě informujeme o zdravotním stavu jejich blízkých u nás v Domově, tak aby například ještě skutečně „včas“ mohli přijít a říct si co je potřeba, nebo se prostě jen na sebe dívat a povídat si očima a dotykem, když už to jinak nejde. Snažíme se minimalizovat situace, kdy dříve byli lidé převáženi do nemocnice, aby tam stejně po třeba i krátké době zemřeli. Hodně nám v tom pomáhá i trend našeho zdravotnictví, který tak trochu kopíruje to, co děláme u nás.

Mnoho klientů si přeje zemřít doma, ve „svém“ prostředí, které je pro ně již náš Domov, a proto se snažíme jim toto přání splnit, je-li to jen trochu možné.

Opatření proti koronaviru

    • Celý svět se nyní potýká s pandemií koronaviru. Senioři patří, co se týče nákazy koronavirem, mezi nejohroženější skupinu. Jaká opatření jste proti nákaze zavedli?

Stručně řečeno, plníme všechny požadavky vlády – krizového štábu a Ministerstva zdravotnictví. Většinu z nich jsme zavedli mnohem dříve, než byly oficiálně vzneseny. Například zákaz návštěv, zákaz vycházení klientů mimo Domov. Zakázali jsme také donášku balíčků pro klienty od jejich rodin. Aktuálně u nás platí systém: 5 pater a 7 týmů. Dali jsme si velkou práci a máme oddělené zaměstnance pater a hermeticky jsme oddělili pracoviště kuchyně a prádelny, ti vydávají tvz. „za dveře“. Tím se snažíme minimalizovat kontakty pracovníků organizace. Cíle je jasný – minimalizovat riziko přenosu nákazy.

Nově od předminulého týdne máme k dispozici tzv. „rychlotesty“, všichni zaměstnanci prošli testováním a všichni s negativním výsledkem na Covid. Testovat budeme pravidelně každé dva týdny.

    • Jak se opatření liší proti opatřením v případě vyhlášení chřipkové epidemie v České republice?

Tak například v minulosti jsme při vyhlášení chřipkové epidemie vyhlašovali zákazy návštěv, ale současná situace je mimořádná v rozsahu dalších opatření.

    • Vláda vydala nařízení, že každý domov má vyhradit deset procent plochy na oddělení případných nakažených. Dá se to u vás provést?

My tuto zónu máme vytvořenou velice profesionálně. Fyzicky jsme pomocí tří zbudovaných průchozích přepážek oddělili část Domova se zvláštním režimem, vzniklo tak nové samostatné oddělení s vlastním vchodem. Je plně vybavené a stálo to nemalé úsilí i finance, paradoxně ale doufáme, že ho nebudeme potřebovat ve smyslu „pobytu nakažených“. Připraveni být ovšem musíme a plníme tak pokyny Ministerstva zdravotnictví. Oddělení, kterému říkáme Izolace má obývací část a část pro personál. Přechod mezi nimi tvoří právě dvě zmiňované příčky, kde personál obléká nebo odkládá plnou výbavu ochranných pomůcek. Dost se to podobá infekčním oddělením specializovaných nemocnic.

Už nyní ho využíváme v souladu s nařízením ministerstva zdravotnictví v situacích, kdy se k nám klienti vrací z nemocnice a v příštích týdnech také u nově nastoupivších klientů. Všichni tito lidé mají před příchodem na tuto „izolaci“ udělaný test na Covid, samozřejmě musí být negativní. Přesto musí v „izolaci“ pobýt dva týdny, aby se riziko přenosu nákazy do Domova vynulovalo úplně.

Odloučení od rodiny

    • V domovech seniorů platí zákaz návštěv i vycházení. Jak tuhle situaci zvládají vaši obyvatelé? Bojí se, že se taky nakazí?

Zákaz návštěv je v našem Domově platný již od 3. března. Klienti jsou o všech krocích Domova informování, například domovním rozhlasem, tak i průběžně pracovníky Domova, i z médií. Samozřejmě, že zákaz návštěv svých blízkých nenesou lehce. Většinou ale stávající situaci chápou a snaží se jí přizpůsobit. Situace je jim průběžně vysvětlována co možná nejcitlivějším způsobem. Přesto si přiznejme, že to je i pro ně naprosto bezprecedentní životní zkušenost a to velice tíživá.

A v sobotu 14. března jsme doporučili zachovávat výrazné omezení návštěv i v Domech s pečovatelskou službou. Obešli jsme všechny obyvatele domů, které jsme ten den zastihli a vysvětlovali jim vážnost situace. Ostatním pak v následujících dnech. Jedná se o nájemní byty v městských domech, ale šli jsme nad rámec zákonných možností a lidé nám za to děkovali. Naprostá většina obyvatel Domů s pečovatelskou službou se těmito doporučeními řídí.

Je jasné, že se klienti nákazy bojí, někdo více, někdo méně. V případě, že se se svým strachem svěří, vysvětlujeme jim situaci co nejohleduplněji s ohledem na každého konkrétního člověka. Snažíme se jim vysvětlit, že jako Domov děláme maximum pro jejich bezpečí a ochranu.

    • Jak senioři prožívají odloučení od rodiny? Pomáháte jim ve zprostředkování kontaktu s příbuznými?

Odloučení od rodiny je pro seniory velice těžké, řekl bych dokonce, že je tím nejtěžším co je mohlo potkat na tak dlouhé období. V současné době je pro naše klienty zprostředkování hovorů s jejich blízkými asi to nejvíc, co pro ně můžeme udělat. Vidíme to z vzájemných reakcí jak klienta, tak jeho rodiny. Telefonní kontakt probíhá buď videohovorem, kdy se mohou vzájemně vidět, nebo přes běžný hovor, nebo jen vzkážeme pozdrav. Někteří klienti nás o zprostředkování hovoru požádají sami, u některých jsme požádáni rodinou a některým zprostředkování hovoru nabídneme my.

Vlna solidarity

    • Co říkáte na obrovskou vlnu solidarity, která se v našem města strhla. Lidé chtějí pomáhat, a to hlavně seniorům. Co konkrétně Vás v případě žateckého domova pro seniory a pečovatelského domu potěšilo?

Tak to je naprosto úžasná záležitost, dokonce říkám, že kdyby Žatečáci a vůbec obyvatelé v ČR mohli porazit koronavir tím odhodláním, šitím roušek, dárcovstvím, solidaritou, tak už je dávno po epidemii. A rád bych se vyhnul této odpovědi v bodu „co konkrétně“, protože zejména v prvních dnech epidemie, kdy jsme neměli téměř žádné prostředky na ochranu, se ihned začali ozývat lidé a nabízet roušky, desinfekci, prostě vše potřebné – vč. vitamínů, potravinových doplňků, medu…. Skutečně toho bylo a je hodně, protože ta vlna solidarity nekončí, ona naopak stoupá!!!

    • A máte dostatek ochranných pomůcek a dezinfekčních prostředků? Fungují zásoby potravin?

Můžeme všechny ujistit, že aktuálně máme naprostý dostatek ochranných pomůcek! Potraviny jsme nakoupili do zásoby, ale funguje i běžné zásobování. Jeden příklad za všechny: na Zelený čtvrtek měli obyvatelé Domova k obědu kachnu s bramborovým knedlíkem a červeným zelím, takže vlastně chybělo letos jen to zelené pivo (smích), které jsme předchozí roky dostávali od Chrámu Chmele a Piva.

    • Jak je to s lékařskou péčí a nákupem léků, které senioři nezbytně potřebují. Dochází do domova lékař?

Samozřejmě lékařská péče u nás v Domově funguje! Léky jsou zajišťovány podle potřeby, běžné léky máme i v zásobě. Vyšetření mimo Domov se snažíme omezovat na ty potřebné záležitosti. Preventivní a odložitelné věci teď týden, dva počkají. Ale chci všechny ujistit, že potřebná lékařská péče se dostane všem obyvatelům Domova. 

    • Prozraďte, jak by mohli lidé v této těžké době ještě seniory v domově povzbudit?

Například byl zprostředkován Velikonoční vzkaz od otce Viléma, Liběšického faráře, poslal video poselství, které jsme lidem přehrávali na tabletech. Byly předány balíčky od MŠ speciální, v nedávné době jsme obdrželi primulky od zahradnictví Cinke. Ale té podpory bylo mnohem víc a každý výčet bude neúplný. Jsou to příklady a velké poděkování patří všem, co pomáhají! Máme spoustu telefonátů, kdy nám lidé i firmy nabízí pomoc a podporu!

Ale nejvíce samozřejmě pomáhají už zmiňované videohovory a telefonické hovory s rodinami klientů. Rodina je vždy nejvíc. Je potřeba naprosto zdůraznit, že také náš tým se snaží do maxima seniorům situaci co nejvíce ulehčit, popovídáním, podporou, radostí, předáváním naděje, smyslu, víry a světla na konci tunelu, které se už tak nějak vynořuje. Jsou pro naše seniory i v této těžké době velkou oporou! Rád bych využil příležitosti a v tomto místě všem kolegyním a kolegům poděkoval. Jste skvělí a jsme hodně dobrý tým!

Děkujeme za rozhovor.