Odborná veřejnost se prý ani nedozvěděla, jaké testy na koronavir se používají. Imunolog: Promořenost se testuje amatérsky

ČR (tos) — Jak prosakuje z výsledků plošného testování na „promořenost“ koronavirem, naprostá většina lidí nemá protilátky proti nemoci COVID–19. Třeba vládní poradce, epidemiolog Rastislav Maďar, odhadl podíl lidí v ČR, kteří se s koronavirem setkali, pod jedno procento. Konečné výsledky testů má vláda zveřejnit ve středu 6. května. Zároveň ale nikdo nezpochybnil zahraniční studie, že s virem přišla (a přichází) do styku velká část populace (v Americe to před cca 10 dny odhadli na víc než 50 procent, ve Švédsku na 70 až 80 procent už před třemi či čtyřmi týdny). Lze z toho vyvodit, že se poradce vlády mýlí? A že pro imunitní systém absolutní většiny z nás je setkání s koronavirem natolik „běžnou rutinou“, že o tom ani nemá cenu vést nějaký „úřední záznam“ ve formě tvorby protilátek? Imunologa Karla Drbala z Univerzity Karlovy, který je naopak přesvědčen, že virus je mezi lidmi dávno hojně rozšířen, jsme se zeptali:

Shoda od počátku panuje v tom, že nakažlivost koronaviru je vysoká. Lze nízkou promořenost — tj. nepřítomnost protilátek — u obyvatelstva vysvětlit i jinak, než „nesetkáním se s nákazou”?

Podstatou testování promořenosti je, že vím, jaký test používám. To dnes Ministerstvo zdravotnictví (MZ) neví, resp. nedokumentuje to (neví to nikdo mimo MZ). Obecně — vyspělé ekonomiky nepoužívají čínské testy. My ano. Navíc jsou ty testy provedené dost neodborně. I kdyby test fungoval, tak výsledek (s ohledem na inkubační dobu, pozn. red.) reflektuje stav před 2 týdny, takže bude vždy nižší, než je realita. Zároveň tyto testy mají nízký limit detekce. To znamená, že nebudou schopné zachytit slabší protilátkovou imunitu u těch, kteří infekcí prodělali bez příznaků.

V jakém smyslu MZ provádí testy neodborně? A čím si to vysvětlujete?

Neumím si to vysvětlit. Těch chyb je mnoho; a navíc velká část procesu není ani dokumentována odborné veřejnosti. Budeme to publikovat na chystaném informačním portálu, který je před spuštěním a měl by vysvětlit nejčastější nedorozumění a nepřesnosti, kterých se zejména ministerstvo zdravotnictví a následně média při informování veřejnosti v souvislosti s koronavirem dopouštějí.

Zastavme se u „bezpříznakovosti“. Jak může vir s tak nebezpečnou pověstí „přijít a odejít“ bez příznaků?

Obecně se tento virus neliší v úrovni vyvolané imunity od jiných koronavirů a chřipky; odpověď v populaci může být slabší proto, že výrazně více, než 80 procent lidí, prodělá infekcí, aniž by o tom věděla, tj. bez příznaků (asymptomaticky). To vytváří slabší odpověď organismu, nicméně i ta pomůže člověku lépe zvládnout další případnou infekci vyšší dávkou viru. Vámi zmíněný „úřední záznam“ se vytvoří vždy, aniž víte, že pociťujete nemoc. Jen je slabší, ale následně je ta paměť stále účinná.

Jak dlouho takový účinek trvá?

U virových infekcí je to běžně i přes 60 let. Zde — u SARS–CoV–2 — to pochopitelně nevíme; u ostatních koronavirů obecně (protože nemoc je skutečně jen běžná rýma) je to kratší, ale rozhodně to roky budou. To znamená, že v době, kdy virus populaci celosvětové promoří — tak jako tak, nezávisle na restrikcích —, bude mít lidstvo dobrou kolektivní imunitu. Ta vás bude chránit i proti jiným koronavirům, tak jako tomu je u chřipky. Je to jiné, než u předchozích SARC– CoV–1 a MERS pandemii, protože tyto viry se šířily pomalu, ale měly mnohem větší smrtnost — člověk zemřel dříve, než rozšířil virus do okolí. U SARS–CoV–2 je to naopak — člověk nákazu šíří, aniž to tuší.