Stolní tenis je hodně o psychice, říká šestnáctiletá Sára Brandtlová

Studentka zdravotní školy z Vršovic u Loun nastupuje od této sezony za Sever Žatec.

Stolní tenis patří k těm málo sportům, kde v soutěži družstev mohou hrát smíšené týmy. Třeba v žateckém oddíle TJ Sever chyběl ale ženský element již několik let. Mužskou hegemonii v poslední době nabourala až Sára Brandtlová, která sem přestoupila v srpnu 2019 z Černčic. Šestnáctiletá studentka zdravotní školy hraje v základu týmu Sever Žatec C Krajský přebor II. třídy a patří i do širšího kádru Severu Žatec B, který v aktuální sezoně startuje ve druhé nejvyšší krajské soutěži, tedy v KP I. třídy. Sára nastupuje rovněž v 1. lize žen za Litoměřice. Všechny soutěže stolního tenisu jsou zatím přerušeny, zda se bude sezóna dohrávat, není vůbec jisté, a tak jsem tuto sympatickou a šikovnou slečnu během vynucené herní pauzy vyzpovídali.

Sáro, můžete se našim čtenářům představit?

Jmenuji se Sára Brandtlová, je mi 16 let, pocházím z Vršovic u Loun a chodím na Střední zdravotnickou školu v Chomutově.

Kdo vás přivedl ke stolnímu tenisu?

Ke stolnímu tenisu mě přivedl můj taťka a děda, kteří oba hrají také stolní tenis.

 V kolika letech jste začala hrát?

V 6 letech.

 Jakými oddíly jste již prošla?

Začínala jsem v Dobroměřicích, pak jsem přestoupila do Černčic a nyní hraji prvním rokem v Žatci za muže a zároveň hraji také v TTC Litoměřice 1. ligu za ženy.

Stolní tenis tedy byla vaše první volba nebo jste dělala či děláte i jiný sport?

Stolní tenis byla moje první volba, občas si v létě chodím zahrát tenis se svým bratrem, ale žádný jiný sport jsem nedělala.

Proč jste přestoupila do Žatce?

Do Žatce jsem přestoupila v roce 2019 a bylo to z toho důvodu, protože jsem chtěla získat nové zkušenosti a zároveň hrát se zkušenými hráči a postupně se zlepšovat. Je tam velmi dobré sportovní zázemí, máme tam nádhernou halu a trénovat se tam může skoro každý den.

Za jaké týmy a v jakých soutěžích zde nastupujete?

Za Sever Žatec nastupuji v soutěži krajský přebor 2. a 1. třídy, dále nastupuji za TTC Litoměřice, kde hraji 1. ligu, ale tam jenom občas.

 Jak se Vám s muži hraje?

S muži hraju odmala, trénuji s nimi, hraji proti nim, takže mi to nepřijde už divné. Možná mají trošku jiný styl hry než ženy, mají silovější a agresivnější hru, ale jinak se mi s nimi hraje dobře.

 Jste letos spokojená se svými výkony?

V první lize jsem moc nebodovala, je to na mě ještě velmi silná soutěž, ale věřím, že, když si mě v Litoměřicích nechají na příští sezónu, tak budu určitě silnější a budu tam více vyhrávat. V Krajském přeboru 2. třídy jsem byla docela spokojená, měla jsem tam úspěšnost skoro padesát procent vyhraných zápasů, byla to moje první sezóna v kraji. V Krajském přeboru 1. třídy jsem nastoupila jen na několik zápasů a nevyhrávala jsem tam tolik, jako v nižší soutěži, ale byla jsem spokojená se svými výsledky. Je to vyšší soutěž o jednu třídu, a to bylo znát.

 Jak si stojíte v žebříčku hráček?

V krajském žebříčku dorostenek jsem na pátém místě, v ženách jsem se letos již po-druhé probojovala na Mistrovství ČR, což jsou mé zatím největší úspěchy. Celkem jsem se zúčastnila českého mistrovství již čtyřikrát.

 Máte svého osobního trenéra?

Ano, mám. Můj osobní trenér je taťka, který mě trénuje skoro každý den a stále hraje aktivně v Německu.

Jak vypadá takový trénink? Soustředíte se hlavně na samotnou hru, pilování techniky, nebo je pro vás hodně důležitá i fyzická příprava?

Stolní tenis je hodně o psychice, myslím si, že ji mám velmi vyrovnanou, což mi v zápasech pomáhá. Většinu tréninkového času trávím hraním za stolem, jako doplněk tréninku mám skákání se švihadlem, běhání a někdy jezdím na kolečkových bruslích. Trénuji téměř skoro každý den.

Za stejný tým hraje i váš bratr - dvojče. Hrajete spolu i čtyřhry. Je výhoda, že se dobře znáte? Nehádáte se pak doma?

Ano, hrajeme spolu za stejný tým KP 2. třídy a někdy i KP 1. třídy. Je pravdou, že spolu hrajeme také čtyřhru a docela se nám v ní vede, častokrát vyhráváme. Tím, že se dobře známe, tak je to pro nás asi výhoda. Během hry se také někdy hádáme, ale myslím si, že je to normální. Doma se už pak nehádáme. My si to většinou vyříkáme hned po zápase.

Jak prožíváte současná omezení? Máte vůbec nějakou možnost trénovat?

Omezení mi hodně vadí, že nejsou zápasy, turnaje a není možnost, kde trénovat. Trénuji teď pouze s taťkou v Lounech, kde máme svoji malou soukromou hernu.

Víte už, zda se bude aktuální ročník krajských soutěží dohrávat?

Zatím to není ještě stoprocentně rozhodnuté, ale myslím si, že se sezóna asi už nedohraje.

 Máte čas i na jiné koníčky?

Víceméně mám čas jen na učení a stolní tenis.

 Zůstanete v oddílu TJ Sever Žatec?

Na Severu se mi líbí, určitě tam zatím budu zůstávat, je zde také dobrý kolektiv a hrají zde soutěže, které jsou pro mě dost silné.

 Co byste chtěla ve sportu dokázat?

Můj tajný sen je hrát Bundesligu v Německu, líbí se mi tam zápasová atmosféra, kde chodí na zápasy dost diváků a hraje tam dost zahraničních hráček.

Máte nějaký vzor?

Já mám hodně vzorů, ale můj největší je čínský hráč Ma Long, líbí se mi jeho útočný styl hry.

Kromě mnoha účastí na Mistrovství ČR, jakých dalších úspěchů si vážíte?

Určitě 2. místa na mezinárodním turnaji v Německém Kasselu v kategorii juniorek. Zúčastnila jsem se i mezinárodního turnaje v Etwashausenu v Německu, kde jsem se probojovala do čtvrtfinále, dále mezinárodního turnaje v Ingolstadtu, kde jsem postoupila ze skupiny, a pak vypadla v prvním kole s hráčkou z Litvy. V Havířově jsem na MČR mladších žáků hrála čtyřhru a medaile mi unikla jen o vlásek. Radost mám i z druhého místa v kategorii starší žákyň, prvního místa ve čtyřhře a druhého místo v jednotlivcích na krajských přeborech Ústeckého kraje v Děčíně.

Děkuji za odpovědi.                      Iveta Drlíková