Prunéřovskou jedničku čeká k poslednímu červnu po 53 letech ukončení provozu. Končí Prunéřov I. Odchází s ním i doba uhelná

PRUNÉŘOV (otys, tos) – Po třiapadesáti letech provozu skonči k 30. červnu provoz elektrárna Prunéřov I s aktuálním výkonem 440 megawattů (MW). ČEZ jejím odstavením pokračuje v naplňování své strategie, tedy k postupnému přechodu k nízkoemisní až bezemisní výrobě elektřiny, postavené na obnovitelných zdrojích a jaderné energetice, doplněné paroplynovými zdroji pro potřeby teplárenství.

„Meziročně již ČEZ odstavil 500 MW uhelných bloků. Došlo k zavření dvou bloků o výkonu 220 MW v Elektrárně Ledvice, bloku Elektrárny Dětmarovice s výkonem 200 MW a výrobních bloků ve Vítkovicích o výkonu téměř 80 MW. V souhrnu aktuálně zavřených téměř 1000 MW se rovná jednomu temelínskému bloku,“ uvedl při této příležitosti Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

Za dobu své existence se zásadní modernizací a ekologizací výrobního provozu ve druhé polovině 90. let minulého století, vyrobila elektrárna Prunéřov I 139 miliard megawatthodin elektřiny, což by stačilo pokrýt současnou spotřebu ČR na více než dva roky. Kromě toho vyrobila i 41 miliard gigajoulů tepelné energie a spotřebovala 138,5 miliardy tun uhlí.

Svou poslední službu prokáže energetikům právě na konci června, kdy sesterskou Elektrárnu Prunéřov II čeká celozávodní odstávka a „jednička“ bude místo ní ještě zajišťovat dodávky tepla pro města Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov. Poté bude 30. června definitivně odstavena, což se dotkne celkem 155 kmenových zaměstnanců ČEZ. Většina z nich však najde práci v rámci ČEZ i nadále. Areál elektrárny by ovšem dál měl sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech.

„V úvahu přicházejí paroplynový cyklus, jaký ČEZ provozuje v Počeradech, případně klasická plynová kotelna podobná té v areálu Elektrárny Ledvice.

Další možností jsou solární parky na uvolněných pozemcích po stavebních demolicích, například místo chladicích věží. V úvahu připadají také různá bateriová úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody a podobně,“ uzavírá Otakar Tuček, ředitel elektráren Tušimice a Prunéřov.

Při příležitosti ukončení provozu zasedla minulý pátek v elektrárně Prunéřov I tzv. Uhelná komise; jde o poradní orgán vlády, který má do konce září navrhnout, v jakém pořadí a kdy budou odstavovány uhelné energetické zdroje. Jako své první rozhodnutí komise v pátek odhlasovala, že vypínání těchto zdrojů bude probíhat podle množství vypouštěných emisí; ty nejméně ekologické by měly přijít na řadu jako první. Podle ekologických aktivistů by tedy měly být co nejdříve odstaveny elektrárny Počerady a Chvaletice, které do ovzduší vypouštějí ještě více škodlivin, než Prunéřov I. „Končí doba uhelná,“ prohlásil v této souvislosti po jednání komise ministr životního prostředí Richard Brabec.

Pod foto: Při příležitosti ukončení provozu zasedala uplynulý pátek v elektrárně Prunéřov I  Uhelná komise, která vládě navrhne harmonogram útlumu uhelných energetických zdrojů. Tři z jejích členů po jednání vystoupili na tiskové konferenci (zleva): ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ. Foto: Tomáš SKŘIPSKÝ