Zaměstnanci přistoupili ke své práci velmi zodpovědně, říká ředitelka Městské pečovatelské služby Libuše Machillová

Rozvolňování, otevření obchodů a služeb, částečný návrat dětí do škol, povinnost nosit roušku jen v obchodech či na úřadech. Návrat do běžného života, na který se všichni těšili. Stejně tak klienti Městské pečovatelské služby v Lounech. Jak dobu pandemie klienti MPS zvládli a jak ji prožívali spolu se zaměstnanci, jsme se zeptali ředitelky MPS Libuše Machillové.

Jak moc ovlivnila pandemie činnost MPS? Co vše se změnilo oproti normálnímu životu?  

Naše činnost nemohla být přerušena, protože jsme terénní služba a v naší náplni práce je pomáhat osobám v nouzi. Změnilo se to, že jsme nepracovali podle nastavených plánů, ale museli jsme každý den přizpůsobovat potřebám lidí a našim provozním možnostem. Někteří klienti se nám ze služby omluvili, protože se o ně starali příbuzní, kteří měli možnost být doma. Ke klientům, kteří zůstali ve službě, jsme docházeli podle jejich potřeb, abychom jim zajistili hlavně nákup potravin a hygienických potřeb nebo dodávku léků, aby sami nemuseli do obchodů. K tomu jsme tuto službu zajišťovali i pro seniory, kteří telefonovali na krizovou linku a běžně pečovatelskou službu nevyužívají.

Zvládli vaši klienti dobu, kdy byly zakázány návštěvy a omezen pohyb venku? Kolik bytů máte obydlených?

Zákaz návštěv v obou domech s pečovatelskou službou klienti zvládli. Poskytovali jsme jim i víkendovou službu, během které jsme například i předávali stravu nebo jiné věci od příbuzných. Obydlených bytů máme v současné době 56 z celkových osma-padesáti bytů.

Denní stacionář po dobu nouzového stavu fungoval omezeně nebo vůbec?

Denní stacionář byl nařízením vlády pro klienty uzavřen od 16. března do 24. května. Zaměstnanci však docházeli do práce a věnovali se jiným činnostem – úklid zařízení, archivace, kontrola dokumentace atd.

Pečovatelská služba a terénní program fungovat musely. Jak moc službu nouzová nařízení ovlivnila?

V době pandemie byl nepřerušený provoz nejen terénní v pečovatelské službě, ale také v kuchyni a v administrativě. Nepřetržitě fungoval rozvoz obědů seniorům, dodávka stravy do nemocnice, někteří senioři si pro obědy docházeli, jen nebylo možné vstupovat do jídelny. Někteří zaměstnanci byli v pracovní neschopnosti nebo ošetřovali člena rodiny, tak jsme pracovali v oslabení. Terénní pečovatelskou službu zajišťovalo deset pečovatelek, v případě potřeby po-mohli i jiní pracovníci. Omezeně fungoval terénní program i prádelna.

Měly jste dostatek ochranných a hygienických pomůcek? Projevila se u vás vlna solidarity?

Hygienických pomůcek jsme v začátku dostatek neměli, ale pomohl nám zřizovatel Město Louny, který nám dodal roušky a desinfekční prostředky, denně pro nás šila roušky moje kamarádka paní Jana Brejlová, desinfekční gely jsme dostali od pana Martina Velíka a pana Dominika Macka a za to jim velice děkuji. Některé hygienické prostředky se nám podařilo i zakoupit. Asi po čtrnácti dnech jsme začali dostávat pravidelně prostředky z krajského úřadu. Ušité roušky jsme postupně mohli rozdat i všem našim klientům a dalším seniorů ve městě.

Navrátil se život v MPS již k běžnému režimu, nebo ,,na tom pomalu pracujete“?

K běžnému režimu se navracíme postupně. Ještě nyní nemáme všechny klienty ve službě, ale už se nám pomalu vrací a předpokládám, že v měsíci červnu již bude vše v normálu.

Závěrem bych chtěla říci, že si velmi vážím našich zaměstnanců. Přistoupili ke své práci velmi zodpovědně, bez ohledu na pracovní dobu ochotně nabízeli svou pomoc a za to jim patří mé velké poděkování. Musím říci, že v našem kolektivu panovala dobrá atmosféra a nikdo nevyvolával zbytečnou paniku. Zároveň bych ráda poděkovala i všem ostatním, kteří nám svou pomoc nabídli.

Děkuji za rozhovor. Lucie Steklá