Terénní úpravy na Rubínu vzbudily kritiku

Muž ze Pšova poukázal na poničené stromy a odmítá stavbu asfaltové komunikace.

Totální odlesnění vrchu Rubín. Vyřezaný a zničený porost, který byl schopný udržet vodu, vytvářet stín a tvořit domov a úkryt spoustě druhů zvířat. Nesmyslné budování moderní komunikace zpevněné spoustou vrstev betonového recyklátu, v němž je nadrcen plast a všemožný odpad, uprostřed lesa v místě, kam chodí rodiny na výlet do přírody a hledají klid, přírodu, výhled do krajiny. Poničené stromy a keře kolem cesty – tak vidí aktuální stav okolí vrchu Rubín, k němuž se až nahoru teď buduje zpevněná komunikace, čtenář našeho týdeníku Petr Roubík ze Pšova. Svůj kritický názor doplnil celou řadou fotografií a vše publikoval na sociální síti.

Městský úřad v Podbořanech kritiku odmítá, podle něj budovaná komunikace nebude sloužit k tomu, aby tam jezdili lidé auty nebo autobusy. Jedná se o stavbu cyklostezky, zdůrazňuje vedení města. „Zlepšení povrchu cesty na Rubín si vyžádali opakovanými požadavky především návštěvníci vrchu Rubín. V době větší vlhkosti povrchu cesty na vrchol se opakovaly stížnosti, že tato cesta je nesjízdná pro kola a místy obtížně schůdná pro pěší. Naše zastupitelstvo asi i pod vlivem těchto požadavků schválilo tuto stavební akci k realizaci. Při výstavbě se postupuje podle projektu, současný terén byl upraven technikou. Výsledný povrch bude položený finišerem z recyklovaného asfaltu. Že to tam nyní nevypadá úplně nejlépe, s tím lze souhlasit. Vyhodnoťme ale tuto stavební akci za rok, za dva, až okraje nové cesty budou porostlé trávou a bude to tam opět vypadat hezky,“ reaguje tajemník podbořanské radnice Martin Gutzer.

Stavbu podle něj schválily i orgány ochrany přírody a archeologický ústav. „Nejpříkřejší stoupání bude postaveno z použitých betonových panelů v majetku města, a to proto, aby se zastavila eroze tohoto svahu, kdy za dešťů dochází ke splavování půdy a vytváření hlubokých erozních rýh,“ vysvětlil Gutzer, povoláním botanik, biolog, spolupracovník Agentury ochrany přírody.

Odmítá i kritiku vyřezávání keřů na vrchu Rubín. Podle něj tam byly nepůvodní druhy, kvůli kterým by se snižovala přírodní hodnota lokality – keře by vytlačily vzácné a ohrožené druhy rostlin. „Stepní trávníky byly minulých 70 let hojně zalesňovány a převáděny na lesy. Extrémně suchá lokalita Rubínu byla zalesněna nepůvodními druhy keřů pámelníku bílého, štědřence převislého, akátu, ptačího zobu a žanovce měchýřníku. Kvůli těmto keřům již samotný vrch nebyl přístupný pro lidi. Pokud by nedošlo k lidskému zásahu, přírodní hodnoty této lokality by do 20 let zanikly,” tvrdí M. Gutzer. Ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny a s využitím dotačních fondů se majitel vrchu, město Podbořany, rozhodlo tyto keře odstranit s nadějí, že dojde k obnovení stepních trávníků, dodává Gutzer. "Vidíte, že zůstaly všechny původní stromy - duby, babyky, jilmy, kleny," zdůraznil.

Archeolog a podbořanský zastupitel Vojtěch Peksa souhlasí s tím bodem kritiky, že při úpravách na Rubínu technika odřela kmeny stromů. „Odřené stromy mi samozřejmě také vadí a budu apelovat na stavební firmu, aby došlo k jejich ošetření. V projektu se počítá i s vysazením nových stromů,“ uvedl na sociální síti v diskuzi Vojtěch Peksa, který se změn na Rubínu účastní jako poradce. „Co se týče komunikace, já jsem stál o štěrkovou cestu, ale dotace se bohužel dávají na asfalt. S tím já nic neudělám. A ty panely nejsou také ideální, ale z památkového hlediska byly přijatelnější než asfalt. Panely se dají kdykoliv po čase zase odvézt, asfalt tam zůstane navždy. Věřte mi, že na městském úřadě řeším kvůli Rubínu kdejakou drobnost, aby se tam nedělaly horší věci,“ dodal v odpovědi Roubíkovi.

Nicméně bezprostředně pro náš týdeník vyjádření odmítl. „Vykonavatelem všech akcí je Město Podbořany, já v tomto případě funguji jako poradní orgán a veřejně se k tomu vyjadřovat po zkušenostech právě z facebooku již nechci,“ uvedl. Na případné dotazy ohledně tohoto tématu rád odpoví čtenářům e-mailem v osobní zprávě. „Podobně se na mě obrátilo více lidí,“ tvrdí Peksa.

K situaci se vyjádřila i Zdenka Krůtová z Klubu českých turistů Podbořany, která klub dlouho vedla jako předsedkyně. Podbořanští turisté kopec Rubín často využívají k pěším výletům, každý rok se tam vydávají několikrát. Podle jejího názoru je stavba asfaltové cesty zbytečná, v přírodní lokalitě měla zůstat normální lesní cesta. „Souhlasím s panem Roubíkem a určitě i většina turistů v tom, že na Rubín se má chodit pěšky. Je nutné dávat do přírody beton na zpevnění a zabránění eroze? Jsem laik, ale to se doopravdy nedá řešit jinak? Asi se mnou bude souhlasit většina přátel přírody. Na Rubínu se v posledních letech moc povedla dřevěná rozhledna či věž, ať už ji nazveme jakkoliv, a můj názor je – snažme se neshodit celkový dojem pokaženou přístupovou cestou. Toto řešení, které už začalo, podle mě určitě není to pravé ořechové. Je mi líto, že stále narážím zde v Podbořanech na fakt, že neumíme skloubit historii, přírodu a současnost. Budování přístupové cesty na vrch Rubín je toho příkladem,” domnívá se Zdenka Krůtová.

PS. Začátkem června tajemník MÚ M. Gutzer informoval, že všechny poškozené stromy byly zatřeny ochrannou barvou.