Architekti představili multifunkční využití nevyužité budovy v centru města. Co s bývalými chomutovskými lázněmi?

CHOMUTOV (soš) — Do budovy bývalých chomutovských lázní se v pátek večer na pár hodin vrátil život. Zájemci z řad médií, místních politiků a veřejnosti se na pár hodin mohli vrátit do plaveckého bazénu, aby si zde vyslechli prezentaci architektonického dua Vrtiška & Žák. To po rozsáhlé studii navrhlo, že by se budova rozhodně neměla bourat a nastínilo její možné využití pro kulturní a sportovní vyžití obyvatel města.

K vizi, která mohla být představena široké veřejnosti, vedla rozsáhlá analýza a dlouhé diskuze architektů s městem.

„Jsme přesvědčeni, že tento objekt si zaslouží zachovat. Má své jasné hodnoty a na základě statického posudku jsme zjistili, že konstrukce by měla bez větších zásahů vydržet minimálně dalších třicet let,” řekl v úvodu architekt Roman Vrtiška, který je chomutovským rodákem a návrat do bývalého bazénu závodních parametrů, v něm vyvolal vlnu nostalgie. Připomněl také, že lázním musela v roce 1972 ustoupit budova evangelického kostela, která zde byla od roku 1899. Městské lázně, jejichž stavba se vyšplhala na tehdejší dobu závratných 90 miliónů korun, naproti tomu sloužily veřejnosti pouhých 32 let. Od roku 2012, kdy byl provoz ukončen, jsou takříkajíc trnem v oku nejednomu místnímu obyvateli.

Odvážný koncept by mohl budovu proměnit na polyfunkční kulturně–společenský objekt, který nemá v republice obdoby. Architekti se inspirovali podobnými typy revitalizovaných staveb v zahraničí, kde například v Dánsku vznikla střední škola či nízkoprahové centrum.

„Největším oříškem pro nás bylo vymyslet, co by mohlo být uvnitř, což jsme rozsáhle diskutovali se zastupiteli města,” upřesnil Roman Vrtiška.

Z diskuze vzešla vize společenského sálu, který by mohl být na polovině původní plochy bazénu. Architekti by rádi poukázali na původní využití budovy zachováním autentických prvků bazénu a skokanských můstků. Jak by se daly prakticky využít, předvedli přímo na prezentaci, kde na jednom z nich zahrál několik skladeb talentovaný pianista Robert Ferenc. Dále by se sem mohla přesunout knihovna, studie počítá i s multifunkčními plochami pro workshopy a přednášky, s tělocvičnou a fitness.

V místě původních tribun by mohly vyrůst uzavřené sportovní sály, které by měly potřebné zázemí v hluchém místě pod tribunami. Dále by se zde mohlo nacházet uzavřené coworkingové centrum.

Všechny nové provozy a funkce by byly vetknuty do původního skeletu formou otevřených či uzavřených jednotek, které by byly plynule propojeny schodišti.

Důležitá je i barevnost, ta by měla usnadnit orientaci v budově. Aby byl objekt rentabilní, počítá i s komerční provozem ve spodní části, kde by mohla být kavárna a restaurace. Možné je i využití původního technického zázemí pro wellness.

Architekti by rádi zachovali původní zkosenou konstrukci. „V rámci revitalizace bychom nevyplňovali okna, a obnažili nosné konstrukce, čímž bychom nechali vyznít velkorysý brutalistní původ stavby. Budova by byla opláštěna do translucentního fasádního systému Danpatherm, který propouští světlo, ale zároveň přes něj není vidět dovnitř,” vysvětlil Roman Vrtiška. Díky osvětlenému objektu a návratu života blízko centra města, by se do lokality zároveň mohla vrátit bezpečnost. Hlavní vchod do objektu by se měl nacházet v průčelí, zůstat by měl i původní ochoz. V prostoru před bývalými lázněmi by mohlo vzniknout auditorium. Dalším z kladů návrhu by mohlo být vysoké renomé na evropské architektonické scéně. „Podobně jako dnes již slavná Litomyšl, kde je doslova přehlídka moderní architektury, nebo aktuálně rostoucí městečko Líbeznice, i my chceme ukázat, že kvalitní architektura může vznikat i mimo velká centra,” podotkl náměstek primátora David Dinda.

Ve veřejné diskuzi po prezentaci se ozvaly především kladné ohlasy. Diváci ovšem položili i zásadní otázky, se kterými vize zatím nepočítá. Například parkování. „V centru Chomutova je mnoho parkovacích míst, přitom evropským trendem je tyto plochy spíše omezit a soustředit se na veřejnou dopravu,” odpověděl architekt Vladimír Žák. „Parkovací kapacity jsou samozřejmě součástí širších úvah,” dodal jeho kolega Jiránek. Další z dotazů se týkal financování projektu, který by se vyšplhal do stovek miliónů korun. „V první řadě by měla proběhnout studie proveditelnosti, na niž město Chomutov disponuje dvěma milióny korun z dotací. Pokud se budou diskuze vyvíjet pozitivním směrem, mohli bychom soutěž na tuto studii vyhlásit ještě letos na podzim,” vysvětlil David Dinda a dodal, že na samotnou revitalizaci by pak město rádo čerpalo evropské dotace.

Další z diskutujících připomněli také ostatní budovy na území města, které léta chátrají. „Pro kino Praha máme podobně zpracovanou studii, kterou budeme veřejnosti prezentovat letos na podzim. Budova kina Oko by již vyžadovala velké investice a je nutné zvážit, zda ji nenabídnout k prodeji. Pro KaSS existuje studie již od předminulého vedení města. Bohužel se o těchto investicích stále jen mluví, aniž by to vedlo k nějakému cíli. Měli bychom někde začít, je jedno jestli v lázních, kině nebo KaSSu. Myslím, že by tyto objekty už neměly být předmětem politických půtek před volbami,” shrnul David Dinda.

Prezentace na dně bazénu se veřejnosti převážně líbila. „V minulosti v tomto městě takto pojaté veřejné projednávání nikdy nebylo. Zakládali jsme si na profesionální úrovni a myslím, že to se podařilo,” řekl po skončení náměstek Dinda. „Nic komplexnějšího zastupitelstvu ani veřejnosti město nabídnout nemůže a neumí a pokud by i tohle bylo pro uvažování o budoucnosti budovy lázní málo, pak se domnívám, že ten objekt zůstane v takovém stavu ještě další roky. Můžeme donekonečna debatovat a přešlapovat na místě nebo můžeme prostě konat,” vyzval Dinda kolegy zastupitele, aby při rozhodování převzali i svůj díl odpovědnosti a konečně rozhodli, jak s lázněmi dál naložit. Podle něj je důležité, aby se na projektu shodla co největší část zastupitelstva napříč politickými stranami.

„Pokud se máme bavit o tom, že má proběhnout velká architektonická soutěž, která potrvá dva roky, připočteme k tomu zmiňovanou studii proveditelnosti a následně realizaci, myslím, že v roce 2025 by mohlo dojít ke změně obsahu této budovy,” přiblížil náměstek možný časový plán v případě, že dojde k většinové shodě.