Historie fotbalového klubu Louny: Znovuzrození názvu Čechie Louny

V pokračování seriálu o historii lounského fotbalu vám dnes nabídneme pohled na znovuzrozením názvu Čechie Louny a vznik a historii fotbalového klubu Meteor Louny.

S nečekaným postupem Lokomotivy Louny přišlo i nečekané znovuzrození názvu Čechie Louny. V lednu téhož roku byla sepsána a podepsána smlouva o předání majetku mezi TJ Lokomotivou Louny, jakožto zástupcem obnoveného sportovního klubu Čechie Louny, jejíž činnost byla minulým režimem 1948 likvidována. Všechen majetek, který byl v minulých letech odebrán, se vrátil zpět. Do klubu tímto přišla movitá i nemovitá podpora, s kterou místní výbor v celkové euforii nenaložil příliš rozumně. Dle pramenů docházíme k závěru, že se klub oficiálně vrátil k názvu Čechie Louny. Tento název byl od vrácení majetku použit ve všech oficiálních zmínkách, v novinových článcích i statistikách.  

Úspěch po stránce ekonomické však zastínil neúspěch fotbalový. Klub nezvládl boje o udržení v krajském přeboru a hned po roce se opět vrátil zpět do I. A třídy. Zde se výra-zně projevilo i naložení s financemi klubu. Náklady a výdaje mnohokrát vzrostly. Vedení se neostýchalo platit hráčům větší částky a nakládat s penězi bez rozmyslu. Zjištění špatné situace přišlo příliš pozdě a klub byl nucen se zadlužit. Vše se odrazilo i na morálce hráčů, kterých už v té době bylo poskromnu. Nastalo masivní jednání s potencionálními sponzory a to ať už městskými tak i soukromými. Krize s sebou přinesla i další pokles výkonnosti. Tým najednou po sestupu z kraje klesal i v I. A třídě. Hráči začali odcházet pryč a klub byl dokonce nucen pro sezónu 1997 odhlásit B-tým ze soutěže a následně ho i prozatímně zrušit. A-tým vynaložil obrovskou sílu napravit vzniklé škody. Štěstí však týmu nepřálo a dál, i když těsnými výsledky, prohrával zápas za zápasem. Čechie tyto boje nezvládla a po mnoha letech sestoupila až do I. B třídy. Sestup do podprůměrné soutěže byl nepřijatelný. Přišla nutná změna trenéra a sním i příchod posil. Přetlak hráčů v sousedním úspěšném Meteoru umožnil některým z nich zůstat u fotbalu v Lounech a přestoupili do Čechie, která potřebovala každou pomoc. Během přípravy na další sezónu obměnila Čechie skoro celý tým. Dle novinových záznamů v lounském fotbalovém archivu se dozvídáme, že většina nových posil přišla právě ze sousedního Meteoru Louny.

Cíle v té chvíli byly jasné. Vrátit se co nejdříve do I. A třídy. Do podzimní části vstoupila Čechie dobře. Ke spokojenosti vedení klubu to ale zdaleka nestačilo. Tlak, který byl vyvíjen na hráče, se patřičně podepsal na jejich výkonech a před koncem první části soutěže byla I. A třída v nedohlednu. Jediným, kterým se podprůměrná soutěž na Čechii líbila, byli fanoušci. Ti si účast Čechie v I. B třídě naopak pochvalovali, neboť najednou měli řadu zápasů derby navíc. Tuto radost dělal klub fanouškům stále dál. Cíl, který si zadal, totiž nebyl splněn. Soutěž ohraničující okresní fotbal zůstala na Čechii až do roku 2000. V období následujícím se zrodilo velké a dlouhá léta očekávané spojení lounského fotbalu a vznikala nová historie bez městských rivalských soubojů.

V roce 1921 se fotbal na Lounsku opět rozmáhal a to nejen mezi muži, ale i mezi mladými chlapci. Ti si velmi rychle oblíbili tuto hru, která pro ně po válce byla absolutní novinkou a tam kde se dalo, jí samozřejmě provozovali. Nadání mladíků si brzo všimli hráči Lounského fotbalu a navrhli jim, ať se přihlásí do žákovských družstev prvního Lounského fotbalového klubu. Chlapci na radu starších dali a přihlásili se do mládežnického družstva. Jenže v té době výchova fotbalové mládeže v podstatě nebyla a díky nepříznivým podmínkám pro lounský mládežnický fotbal, se o něj nikdo pečlivě nestaral. Situaci ve své výpovědi popsal Josef Fára: „Byli jsme však zklamáni, neboť si nás nikdo nevšímal. Tento neúspěch nás nijak neodradil, koupili jsme si z těžce nastřádaných peněz vlastní míč a učili jsme se sami. Na popud svému velkému nadšení do fotbalu a znechucení z přístupu klubů k mládeži se chlapci rozhodli, v čele s důležitou osobou pro lounský fotbal Josefem Fárou, že založí svůj vlastní klub. Ve svém původním kroužku pojmenovaném podle ulice SK Široká bylo chlapců přece jenom málo na založení takového klubu, a proto sháněli své vrstevníky po celém městě. V Lounech se v té době fotbal výrazně klubově rozrůstal a každá větší skupinka nadšenců zakládala podobné spolky či kroužky, a tak se roku 1922 dohodli s kroužkem tvořícím se ve starých kasárnách na spolupráci. Dohoda se uskutečnila na tzv. „hluboké cestě pod mezí“, což byla cesta, která vedla k už v té době novým kasárnám. Tímto vznikl významný fotbalový klub nesoucí název „Meteor Louny“. Jeho hráčům se říkalo Meteorská lounská chasa. Hřiště bylo za výstavištěm a říkalo se mu „v trávníku“. Tam se také konala cvičení proletářské tělovýchovy a lounská malá Spartakiáda. Členům tohoto nového klubu bylo pouze od 12 do 16 let a neměli zkušenosti s činnostmi ohledně vedení klubu. Klub tedy působil jen jako neorganizovaný a sehrával utkání proti sobě rovným klubům z okolních vesnic. Později byly dohodnuty i zápasy se svazovými kluby, ale nebyly nikdy a nikde zaznamenány.