„Spravedlivá” transformace po česku: Peníze velkým firmám a hlavně tajně

REGION (tz, r) — Dříve jsme pod titulkem „Peníze na spravedlivou transformaci se dělí nespravedlivě“ informovali o varování chomutovského senátora Přemysla Rabase a dotačního experta Leo Steinera před neprůhledným rozdělováním peněz z Fondu spravedlivé transformace. Oba v tom vidí paralelu s dotačním skandálem kolem ROP Severozápad. Nový fond má pomoci uhelným regionům s přechodem od špinavé energetiky k novým oborům podporou drobného a středního podnikání a budováním obnovitelných zdrojům energií.

„Je poměrně absurdní, že na severozápadu Čech se příprava projektů pro odchod od uhelné energetiky stala doménou těžařských a chemických firem, které ve stylu centrálního plánování hospodářství připravují megalomanské projekty, jejichž ekonomický a sociální přínos pro region je v některých případech hodně diskutabilní. Z přípravy projektů, které mají průmyslový severozápad Čech postavit na nohy, byly v podstatě vyloučeny malé a střední firmy, široká veřejnost a většina místních neziskových organizací. To je špatně a hlavně v rozporu s cíli evropského Fondu spravedlivé transformace,“ uvedl senátor Rabas.

Nyní se v podobném duchu k tématu vyjádřily i Centrum pro dopravu a energetiku, hnutí DUHA a Greenpeace. „Fond spravedlivé transformace má pomoci uhelným regionům s odklonem od uhlí a s přechodem na bezemisní ekonomiku. Za účelem čerpání těchto prostředků má Česko připravit Plán územní spravedlivé transformace, který stanoví, na jaké projekty chce Česká republika evropské peníze čerpat. Vláda za tím účelem zřídila tzv. Transformační platformu, která má být klíčovým orgánem pro přípravu zmíněných plánů. V přímém rozporu s tím ale také posvětila seznam nahodile a narychlo vybraných projektů, z nichž velká část ani zdaleka neplní účel, za kterým byl Fond spravedlivé transformace zřízen,“ uvedli ochránci životního prostředí ve společné zprávě. Nejvíce problematické jsou podle nich plánované dotace pro velké firmy, mezi které patří i polostátní ČEZ, Vršanská uhelná Pavla Tykače či Agrofertem vlastněná Lovochemie a EPH Daniela Křetínského.

„Fond spravedlivé transformace tu není jako kasička pro fosilní průmysl ani jako kapesné pro miliardáře. Žádosti o proplacení rekultivací z evropských peněz jsou dokonce v rozporu se zákonem, protože ten ukládá uhelným společnostem, aby nápravu krajiny po těžbě hradily ze svých zisků. Peníze musí jít lidem, ne korporacím či dokonce fosilnímu průmyslu, který je za změny klimatu zodpovědný,“ řekl k tomu Jan Freidinger z Greenpeace.

Investice do přechodu z uhlí na zemní plyn by měly velké firmy platit samy, nikoli na ně čerpat dotace z EU. V minulosti měly právě tyto firmy ohromné zisky z využívání státního hnědého uhlí. Velmi kontroverzní jsou i rekultivace a dekontaminace krajiny, které dle zákona mají těžební společnosti platit z vlastních a nikoli veřejných zdrojů. Zejména v situaci, kdy těžební firmy lobbují u poslanců, aby odložili povinnost složit zákonné rezervy na rekultivace na vázané účty.

S transformací na klimaticky neutrální energetiku České republice nepomůže ani další plánovaná spalovna odpadu.

Fond pro spravedlivou transformaci byl navržen tak, aby podpořil především malé a střední firmy, vzdělávání, zaměstnanost a rekvalifikaci pracovníků uhelného průmyslu, diverzifikaci hospodářství a rozvoj obnovitelných zdrojů energie včetně komunitní energetiky. Podkladový materiál, který ale vláda od Ministerstva pro místní rozvoj a Ministertva životního prostředí dostala, se tímto směrem ani zdaleka neubírá.

Plány územní spravedlivé transformace, které jsou nutnou podmínkou pro čerpání z Fondu, by tedy měly vznikat za aktivní účasti místních obyvatel a regionálních aktérů, transparentním způsobem a podle jasně daných kritérií. To se o českém plánu podle aktivistů říci nedá, protože byl vytvořen prakticky za zavřenými dveřmi. Plán by měl také vyčíslit, nakolik přispívají jím vybrané projekty k naplňování klimatické neutrality a udržitelnému rozvoji regionu a země.