Historie fotbalového klubu Louny: historie Meteoru v období před druhou světovou válkou

Meteor měl po odchodu části hráčů několik úspěchů, však neúspěchů a starostí převládalo. Toto nejkritičtější období, které klub kdy měl, trvalo bezmála čtyři roky a bylo ukončeno návrhem na zrušení klubu. V roce 1931 navrhlo vedení, aby klub byl rozpuštěn a jeho činnost zastavena.

Zpráva o návrhu na zrušení se rychle roznesla. Staří členové, kteří před časem odešli, ale zůstali stále věrní, zanechali veškeré činnosti pro jiné kluby a spěchali, aby svůj první klub zachránili. Zkušenosti nasbírané za kritické doby vnesli do klubu vše, co mu dříve chybělo. Činnost se obnovila a vyvrcholila třetím pokusem podání stanov. Stanovy byly řádně doplněny a zaslány na Zemský úřad v Praze. Ten stanovy uznal jako vyhovující a roku 1932 přivítal sportovní klub Meteor Louny mezi opravdové, řádně organizované kluby. Jediným problémem, ale spíše příznivým, bylo zařazení do soutěže. V témže roce se totiž vedle Severozápado-české župy spadající pod ČSSF tvořila i Severočeská lounská župa, která měla být pod záštitou nového svazu. Jeho názvem měl být Svaz tělovýchovných amatérských klubů. Toto členství bylo výhodné pro Meteor hned v mnoha směrech. Základním byla finanční stránka, dále také skutečnost, že by zde mohli hrát hráči, kteří díky své činnosti v jiných klubech byli už registrováni ve ČSSF jako hráči jiných klubů. Rok 1932 byl netrpělivým čekáním pro všechny. Rozhod-nutí padlo následujícího května 1933. Zvolen byl řádný výbor klubu, který schválil postup do STAK a zároveň do Severočeské župní soutěže v Lounech.   

Župa byla řádně ustanovena a usnesena pro první rok hrát jednokolové mistrovství, podle kterého pak budou kluby zařazeny do dvou tříd. Toto provizorní mistrovství bylo sehráno a Meteor byl zařazen do I. třídy mistrovství pro rok 1934. Hned první rok se Meteor umístil na druhém místě v soutěži a jedinou záležitost, kterou mohl brát za ne-příjemnou, bylo, že nemohli být sehrány zápasy s kluby registrovanými v ČSSF. Ani hřiště s touto registrací nemohli používat. Hráli tedy mimo soutěž jen zápasy s pohraničními kluby. Naopak velkým problémem bylo domácí hřiště, které by Meteor mohl používat a brát za své. Prozatím se všechna domácí utkání hrála tam, kde to zrovna bylo možné. Za své stálejší první domácí hřiště mohl Meteor považovat hřiště jiného lounského klubu a to JPT, který propůjčil své hřiště pro tyto účely. Hráči si na tomto hřišti začali rychle zvykat a brali ho jako svůj hrad. Hřiště přineslo nejen klid ale i velmi dobré výsledky. Meteor se pyšnil na vrchu tabulky v podzimní části a v té následující, jarní, se stal mistrem lounské župy STAK. Vítězství župy nebylo jediným úspěchem. Klub se tímto totiž zároveň kvalifikoval a celostátní mistrovství, které se hrálo na dvoukolové zápasy, vyřazovacím systémem. Zde nekompromisně porazil všechny vítěze jednotlivých žup a stal se mistrem Čech. Na Moravě byl průběh stejný a výsledkem mělo být finále mezi mistrem Čech a Moravy. Jelikož se mistr Moravy všech dalších zápasů vzdal, byl Meteor prohlášen mistrem ČSR pro rok 1936.

Rok na to Meteor župní vítězství, bez velkých obtíží, obhájil. Hrála se totiž jen podzimní část a v té zvítězil. Jarní část se už neodehrála z důvodu nedokonalých činností ve STAK. Vyhlášení vítěze župy nakonec proběhlo a Meteor postoupil opět na celostátní mistrovství. Tentokrát se na mistrovství při-hlásily i kluby ze Slovenska a o to byl boj o finále větší motivací. V té době nejlepší hráči Loun postupně přecházeli přes vítěze ostatních žup, jako byly v prvním kole Libeňský SK, v druhém kole SK Horní Branná a ve třetím SK Včelná. Lounský klub tedy opět obhájil i mistra Čech a postoupil do finále se slovenským mistrem ČŠK Košice. Tento zá-pas byl velkou slávou a v první ze dvou odvetných zápasů Meteor doma zvítězil vysoko o pět branek. Na druhý zápas do Košic jeli hráči s úplným klidem a přesvědčili o tom i soupeře, kterého porazili, i na jeho domácí půdě, skórem 2:0. Pro rok 1937 se tedy stal sportovní klub Meteor Louny obhájcem všech tří možných vítězství a už po-druhé byl oceněn mistrem ČSR.

Úspěchy byly velmi oslavovány a uznávány, ale jen od těch, co se toho, ať už přímo nebo nepřímo, zúčastnili. Ostatní začali mít námitky k pravidlům, která byla uznána pro fungování STAK. Hlavním důvodem v tomto sporu bylo, že sice Meteor vyhrál mi-stra ČSR, ale nikdy nezměřil své síly s kluby přihlášenými v ČSSF. Ve své podstatě byl Meteor mistrem pouze mezi kluby STAK a zároveň používal hráče jiných klubů, protože to pravidla povolovala. Z odporu Loun a okolí k tomuto počínání, nastaly přípravy ke vstupu do ČSSF. V průběhu těchto příprav župní mistrovství ještě tento rok pokračovalo. Župní soutěž byla v roce 1938 opět obhájena, ale v celostátním mistrovství přišlo v prvním kole vyřazení od SK Olympia Michle. Zařazení do ČSSF nevyšlo a příčinou toho byly události, které rok 1938 přinesl a Meteor byl přidělen správní komisi Severo-západočeské župy v Lounech. V klubu v té době byla finanční krize a mnoho členů svazu se s tím nedokázalo vyrovnat a raději skončili. Jen ti nejvěrnější zůstali a začali s kritickou situací něco dělat. Pro přerušení pravidel ustanovených svazem STAK ztratil Meteor mnoho hráčů. Přišlo pár nových a mladých, kteří nebyli ještě nikde registrováni, ale na chod klubu jich bylo stále málo. V té chvíli se nečekaně našla pomoc u dlouholetého rivala, lounské Čechie. Ta uvolnila hned několik hráčů a s ohledem na finanční situaci v Meteoru, si za ně členové výboru řekli pouze malé odškodné. Dále se k Meteoru připojili i hráči, kteří měli zastavenou činnost v Čechii právě z jejich nedávného působení v obou klubech najednou. Meteor tedy získal potřebné faktory pro své další působení ve fotbalovém světě. Vlastnil konečně mužstvo, které se skládalo z vlastních hráčů. Dokonce se vrátili zpět i členové výboru, kteří kvůli krizi odešli. Klub byl následně zařazen do ČSSF a umístěn do „III. třídy Středočeské župy v okrsku Louny“.