Historie fotbalového klubu Louny: Sjednocení rivalů - Meteoru a Čechie Louny

Historii novodobého fotbalového klubu odvíjíme od skutečnosti, že fotbal na Čechii nebyl výrazný ani výkony ani svými cíly po dlouhou dobu. Meteor byl naopak ve svém nejlepším období za celou dobu svého působení. Ani to však nezabránilo odchodu sponzora a následně hráčů, kteří tým táhli v těžkých bojích. Situace obou klubů vyvrcholila a dlouholeté jednání a ideály o sloučení se staly skutečností. Jednání o sloučení, která proběhla do tohoto roku, měla vždy zásadní zábranu pro uskutečnění. Jeden z klubů byl vždy v lepší situaci a nechtěl se o ni dělit s rivalem.

Rok 2000 byl v tomto jiný a zároveň s sebou přinesl tři historické konce v lounském fotbale. Meteor sestoupil z divizní soutěže a následně na to byl oficiálně a definitivně zrušen. Stejným procesem zrušení prošla i sousední Čechie. S těmito zásadními konci však přišel i jeden velký začátek. Červen roku 2000 se zapsal nenávratně do historie fotbalu v Lounech. Sešli se členové výborů obou klubů a souhlasně odhlasovali sloučení v jeden společný klub, reprezentující město Louny. Pro 21. století už byl v Lounech jen jediný fotbalový klub skládající se z členů Meteoru i Čechie s názvem „FK Louny“. Počátek funkce klubu nebyl jednoduchý. Oba kluby si do sloučení přinesly problémy z činností předešlých. Nový společný výbor se nenechal těmito problémy znechutit a pustil se do řízení klubu s cílem dokázat velké úspěchy.

Klub zahájil svou první sezonu v krajském přeboru, kde mohl působit zásluhou dřívějšího Meteoru, který byl z předešlých lounských klubů i po sestupu soutěžně nejvýše. B-tým se naopak řídil soutěží, v níž působila Čechie. Ta ukončila působení v I. A třídě. Pro nedostatečnou kvalitu nově složeného B-týmu se výbor usnesl k odhlášení z I. A třídy a zařazením svého rezervního týmu do okresní soutěže. Po vydařené přípravě lounských fotbalistů, kdy neprohráli jediné utkání, své kvality nepotvrdili v prvním zápase v soutěži.

Pod novým názvem prohráli s dlouholetým soupeřem ze zimních turnajů, Bílinou. Ve stejném duchu proběhla i celá podzimní část. FK Louny v brzkém začátku nasbíraly čtyři body. Čtyřbodové skóre už zůstalo do konce první části krajské soutěže beze změny a zimu Louny přečkaly na posledním místě. Jediným úspěchem končícího roku 2000 bylo obsazení těsného druhého místa I. A třídy mladými fotbalisty v dorostu. Ti dokonce bojovali o prvenství a ukončili sezonu na zaslouženém třetím místě.

Vstup do bojů v jarní části byl z pohledu lounského klubu vydařený. B-tým bojoval dokonce o první místo v okresu. Na úspěchy rezervy navázal i první tým. Bodů v Lounech přibývalo a náskok nad posledním se zvyšoval. Manko, které způsobila pod-zimní část, však dohnat nešlo. Ztráta v průměru deseti bodů na ostatní už byl nesmazatelná. Prvním místem, které obsadil klub po sloučení tak bylo místo předposlední. Úspěchem pro první rok působení nového jednotného klubu bylo udržení krajské soutěže do další sezóny.

Sezona následující nezaznamenala žádný obrat ve špatných výkonech a opět se hrálo o sestup. Průběh byl ještě horší než v sezoně předešlé. Louny se štěstím a s pouhými čtyřmi výhrami znovu obsadily předposlední místo a udržely se krajské soutěži. Pro tyto roky bylo udržení v kraji přece jenom úspěchem. Klub neustále čelil vzniklým dlužným částkám, které postupně ještě přibývaly. Klub byl nucen prodat hodně hráčů a částkami které z prodeje utržil, ihned odevzdával na splacení dluhů. Nedostatek hráčů se odrazil i na výkonech. S touto situací se FK Louny srovnávalo po dobu několika dalších let. I přes to ještě fotbalisté a výbor dokázali první tým udržet v kraji až do roku 2003. Lounským se v tomto roce dařilo spíše ve venkovních zápasech. Na domácím hřišti před zraky svých fanoušků jen stěží dokázali vstřelit gól, natož dotáhnout zápas do vítězného konce. V průběhu podzimu soutěže se přestalo dařit i na hřištích soupeře a lounské od dalších proher už zachraňoval pouze občasně nezpůsobilý terén, na kterém se z důvodu častých a silných dešťů nedalo utkání odehrát. Tento průběh trval až do konce podzimu. Do zimní přestávky bylo potřeba nastoupit v co nejvíce domluvených přípravných zápasech, aby se tým dostal z neúspěšné série proher. Odehrál se tedy zimní turnaj pořádaný v Lounech s osmi zúčastněnými týmy. V tomto turnaji si získaly FK Louny čtvrté místo, výkony to-mu však neodpovídaly a daly se srovnat s předešlou polovinou sezony. Stejné bylo i působení v následné jarní části. Louny se po několika kolech dostaly až na poslední mís-to, z kterého se až do konce sezóny nedostaly. Opět v klubu nastalo sestupové období, které mohl aspoň z části vylepšit postupem z okresu rezervní B-tým. Ani ten nakonec neuspěl a nepostoupil rozdílem v počtu vstřelených branek.

Jako v každém sestupovém období se i v tomto roce, roce 2003, Lounští fotbalisté a členové výboru nikam nehnali a drželi se poklidu v polovině tabulky I. A třídy. V zim-ní pauze klub opět pořádal zimní turnaj nazvaný „Memoriál Bechyňského“. Ten ovládly tři týmy a jeden z nich byl právě klub FK Louny. O první místo rozhodovalo skóre, které měli lounští fotbalisté z těchto tří týmů nejmenší. Se stejným počtem bodů, ale slabším skóre, skončili v zimním turnaji na třetím místě. Ani rezervní tým nebyl pozadu a v postoloprtském zimním turnaji zvítězil. Přípravné období bylo bezpochyby úspěšné. Cíle do dalších bojů byly co nejvyšší, a proto nynější trenér Klonfar nebyl stále spokojen. Jaro bylo pro hráče těžké. Většina týmů hrajících ve stejné skupině I. A třídy, byla kvalitativně na stejné úrovni a svědčila o tom i tabulka, kde rozmezí mezi týmem na třetím a jedenáctém místě činil rozdíl pouhých devíti bodů. Louny se držely vrchní části tabulky a ztrácely na třetí místo dva body. Konec sezony nevypustily a zůstaly jen těsně za postupujícími. Rezervní mužstvo na tom bylo stejně a navíc zvítězilo v okresním poháru.

Do sezony 2004/2005 se lounský fotbal trápil s nedostatkem hráčů a nízkou trénovaností. Mnozí z hráčů chodili na tréninky jen občas, někteří dokonce jen jednou za čtrnáct dní. I přes to, z nedostatku hráčů, mu-seli nastupovat do zápasů. Trenér neměl možnost usměrnit svůj tým. V průběhu přípravy na novou sezonu se ale podmínky změnily a vše bylo uzpůsobeno možnostem hráčů i klubu. Vstup do soutěže byl velmi úspěšný a Louny po třech odehraných kolech zaujímaly čelo tabulky I. A třídy, které nadále hájily po celou podzimní část. Ke konci však v boji o prvenství prohrály s druhým celkem Brandova a klesly v tabulce pod něj. Průběh druhé poloviny soutěže byl stejný. Lounští fotbalisté zaujímali po zimní přestávce stále místa za Brandovem a bě-hem jara se i přes velkou snahu nic nezměnilo. V bojích o prvenství byly v tomto roce všechny týmy lounského FK, kromě nejmladších žáků a přípravek. Závěrečného titulu se následně dočkali pouze mladí hráči dorostu a nejstarší hráči klubu v Okresní lize veteránů. Pro ostatní týmy skončila sezona setrváním ve stejných soutěžích.

Příchod dalšího fotbalového ročníku byl v Lounech rokem příchodu nového trenéra. Dlouholetý trenér Klonfar odešel a na jeho místo nastoupili na krátkou dobu nejzkušenější hráči týmu. Po nezdařeném prvním kole pod tímto vedením přišel regulérní a oficiální trenér. Ten s týmem po prvních třinácti kolech zaostával na pátém místě se šestibodovým mankem na první tým. Následující odvetná část dopadla podobně a ztrátu na prvního už nešlo smazat. Sto let od vzniku fotbalu v Lounech oslavil klub FK Louny z I. A třídy. Na počest těchto oslav odehráli lounští veteráni utkání s fotbalovým týmem celebrit zvaným „Kolumbus VYP“. Utkání bylo pohledné pro diváky jak po fotbalové stránce, tak i po té zábavné. Padlo celkem devět branek rozdělených do dvou poločasů. Výsledek skončil kladně pro lounský tým v poměru 5:4. I mládežnické týmy si přišly na své v utkáních s pražskou Duklou. Tyto těžké zápasy zvládli žáci i dorostenci bez prohry a vylepšili náladu všem, kdo přišli klub podpořit u stoletého trvání.

Další část seriálu o historii Fotbalového klubu v Lounech nás již zavede do druhého století klubu, připomene výstavbu umělého povrchu i fotbalové boje klubu až po fotbalovou sezonu 2013/2014.