Včelaři rokovali navzdory covidu

Letošní výroční členská schůze ZO Českého svazu včelařů v Podbořanech „se protáhla“ na celou první listopadovou dekádu. Schůze se v době covidové vyznačovala jednou zvláštností, a to že včelaři na ní nebyli fyzicky přítomni, ale na základě zákonu o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru proběhla per rollam (česky „oběžníkem“), čili na internetu. Ze 48 členů se jí zúčastnilo 42, což je číslo zhruba o čtvrtinu vyšší, než se včelařů fyzicky schází na jiných schůzích.

Byl zvolen nový výbor ZO. Organizaci povede, tak jako uplynulých pět let, předseda Pavol Čučvara, ve funkci jednatele bude pokračovat Zdeněk Říha, který do ní byl prvně zvolen v roce 1981. Pokladní byla nově zvolena Nikola Hozdová - Veselá a ostatní funkcionáři zůstali beze změny. 

Nejzajímavější částí schůze byla zpráva o činnosti, ve které bylo konstatováno, že rok 2020 znamenal nejen pohromu pro celý národ, v podobě covidu 19, ale i pro včelaře. Statistika potvrdila, že letošní rok je, co se výnosů medu týče, opravdu zdaleka nejhorší. K tomu říká jednatel: „Sám takovou mizérii nepamatuji od roku 1981, kdy jsem začal včelařit. Vezmu-li posledních 5 let v naší organizaci, tak v roce 2016 jsme měli 801 včelstev a výnos byl 14 700 kg medu (výnosy zaokrouhleny na desítky), v roce 2017 při 787 včelstvech činil výnos 15 000 kg, v roce 2018 bylo 805 včelstev a výnos 17 160 kg, v loňském roce jsme měli 749 včelstev a výnos 11 080 kg, no a letošní statistika zní: 601 včelstev a výnos 8 060 kg medu. Přitom máme oproti roku 2019 o čtyři včelaře více. Ale je vidět, že jak úhyny (téměř 150 včelstev), tak mizerná snůška udělaly své. Oproti roku 2018 je to necelá polovina medu.“

Zdeněk Říha v letošním roce vytáčel podruhé 23. července, a to již měly včely hlad, zatímco jiné roky to bývá na med nejbohatší. „Kdybych začal krmit již okolo 10. července, vůbec bych neprohloupil. V přírodě už v tu dobu nebylo nic, natož aby se dalo, jako jiná léta, počítat ještě se třetím vytáčením okolo 12. srpna,“ řekl Zdeněk Říha.

Zásadní vliv na snůšku mají klimatické změny. Rostliny mají posunutou dobu kvetení, obvykle kvetou na jaře dříve, než bylo zvykem. Ale včely po zimě nejsou ještě v dostatečné síle, aby snůšku plně využily. A pak, místo obvyklého léta se sluníčkem a bouřkami, nastanou buď obrovská dlouhotrvající vedra, nebo jako tento rok, dlouhá období dešťů. Druhým neblahým vlivem je hojné využívání chemikálií v zemědělství. „Právě zemědělské chemikálie patří k významným škůdcům včel a případy úhynů otrávených včelstev nejsou v Česku raritou. Bohužel, i v našem rajonu a původce zpravidla nelze dohledat,“ dodal Říha.

Již zhruba třicet let bojují i místní včelaři s přímým škůdcem včel, kleštíkem Jakobsonovým, neboli varroou jacobsoni. Brouček ve velikosti malé špendlíkové hlavičky, který se přisaje na včelu. Vzhledem k tomu, že se oproti včelám množí daleko rychleji, včelstva průběžně oslabuje a bez zákroku včelaře dokáže včelstvo až zlikvidovat. „Právě v těchto dnech probíhá povinné 3. léčení včelstev. V lednu se ze včelstev odeberou vzorky k rozboru a podle množství nalezených uhynulých kleštíků se stanoví další opatření. Bohudík, včelaři naší základní organizace si v tomto počínají zodpovědně a tak úhyny na varrou jsou minimální. Nezbývá, než si na závěr roku přát, aby ten nový rok byl lepší, ve všech směrech,“ do-plnil jednatel podbořanských včelařů.

Jak včelaři schůzovali v dubnu 2018, můžete si připomenout ZDE.