Vinař: Víno vyrábíme jen z hroznů nezatížených zbytečnou chemií

VIČICE — Když se řekne víno, snad každý si hned vybaví vinné sklípky na Moravě. Že se dá kvalitní mok pěstovat i v severních Čechách, by možná ještě před pár lety řekl málokdo. Přitom vinařská tradice je historicky spjata s Březnem a jeho okolím již od 13. století. Před devíti lety se ji rozhodl obnovit Alois Mikulášek a spolu se syny Robertem a Jakubem založil rodinnou firmu. O víně a vinicích jsem si povídala s Jakubem Mikuláškem.

Jak a kdy vznikl nápad na vlastní vinařství? A proč zrovna ve Vičicích?

Prvním impulsem byl otcův nákup pozemku roku 2011 ve Vičicích, na kterém stál monokulturní třešňový sad o tisíci stromech. Později se pozemek ukázal jako bývalá viniční trať a nápad na pěstování révy se nejprve zrodil v hlavě obchoďáka z firmy, u které jsme chtěli zakoupit traktor. Přijel okouknout svah kvůli nastavení traktoru z důvodu svažitosti pozemku. Původně jsme chtěli třešně oživit. Ale obchoďák mluvil o tom, že nad třešněmi je vysazena vinice, i když byla mrtvá a vysazené sazenice jsme jen stěží hledali. Jediné, co bylo vidět, byly viniční sloupky. Majitelé před námi tedy měli záměr pěstovat révu, ale z různých rodinných důvodů z toho sešlo. Během pár měsíců pozemkový fond prodával vedle ve Stranné další pozemek, kde již byla vysazena vinice byla z roku 1987. Značně zpustlá a opuštěná. Zkusili jsme štěstí a pozemek vydražili. Tím v roce 2012 v březnu začala naše nová životní etapa a naše rodina se stala vinařskou rodinou. Zprvu nám pomáhal pan Sedláček (www.znalecvin.cz) z Moravy a po třech letech učení jsme veškerá rozhodnutí činili nadále již sami. Otec mně a bratrovi dodnes pomáhá jak může. Vinici mám na starosti já a sklep je pod vedením bratra Roberta.

Co obnáší práce vinaře?

To je taková těžká otázka, pokusím se to co nejjednodušeji shrnout. Pokud nejste třetí generací vinaře v rodině, kdy dostanete klíče od vinice a sklepa s rozvinutou sítí zákazníků, tak práce vinaře obnáší vše od píky vybudovat. Musíte se stát nejen vinařem, ale i dalšími deseti profesemi. Najednou je z vás traktorista, opravář, zedník, instalatér, marketér, prodejce, přepravce, pěstitel révy, výrobce vína, organizátor, zaměstnavatel a mnoho dalších profesí. Příští rok budeme mít desáté výročí a během této doby jsme neměli dovolenou. Volné neděle by se daly spočítat na desetinné číslo a pracovní doba je od rána do večera. Volnočasové aktivity a čas pro sebe jsme oželeli. Ale nebude to takhle navždy, doufáme. Budování našeho vinařství nás naplňuje a stojí to za to. Když vidíte na jaře vinici v rozpuku, koncem léta zrající hrozny na keřích a hlavně když potkáte lidi, co vám fandí a vaše víno jim chutná a vracejí se pro něj, nakopne vás to. A pokud můžu mluvit jen za sebe, musím říct, že mě hodně naplňuje vidět tenhle kus krajiny, který jsme proměnili v úrodnou vinici a vrátili tím tradici zpátky. Réva se zde pěstovala už za Karla IV.

Vaše firma je rodinná. Kolik lidí je potřeba k obstarání všeho?

Ano firma je rodinná, zapojený je nějakým způsobem každý včetně partnerek. A v budoucnu i našich dětí, na to si ale ještě chvíli počkáme (úsměv). K obstarání toho, aby zákazník měl co pít a na stole stála lahev Vičického, je potřeba mít celoročně tři lidi. Z čehož jeden je náš jediný zaměstnanec Lukáš Balák, který se umí jak starat o révu, tak pomáhat ve sklepě s výrobou vína. Velmi všestranný chlapík. A k tomu zatím potřebujeme na letní sezónu do vinice tak čtyři lidi na dva měsíce.

Jaké nejlepší víno se vám za ty roky podařilo?

Úplně každé naše vyrobené víno si zaslouží přídomek nejlepší, protože nic takového jako nejlepší víno v tomto světě ve finále neexistuje. To, co je pro někoho nejlepší, pro jiného zase není. Lidi mají každý jiný jazyk i nos a vína mají mnoho podob, chutí a vůní.

Máte vedle stálého sortimentu i nějaké každoroční novinky? Zkoušíte pěstovat nové odrůdy?

Vlastně od začátku naší vinařské dráhy, vysazujeme stále nové a nové odrůdy.

K odrůdám ze staré vinice, kde pánové Kraus a Prát — čest jejich památce — vysadili staré evropské odrůdy jako Muller Thurgau, Ryzlink Rýnský, Kerner, Zweigeltrebe, skoro každý druhý rok přibyly nové rezistentní tzv. Piwi odrůdy vyšlechtěné z odrůd evropských a amerických.

První byly Hibernal z Německa a modrá odrůda Sevar z Polešovic na Moravě. Dále jsme vysadili opět německou odrůdu Solaris a zatím jsme sérii výsadeb zakončili v roce 2018 opět novou moravskou odrůdou Rinot. Doufáme, že výsadby ve Vičicích ještě nekončí a v následujících letech se zákazníci dočkají dalších mladých, ale i starších evropských odrůd.

Jaký je rozdíl mezi vinařem a víny na Moravě a na severu Čech?

Chuť do pěstování a výroby vína máme všichni stejnou, ale podnebí máme každý jiný. Na Moravě je přeci jen více slunných a teplejších dnů a u nás jsou podmínky mnohdy drsně severské v podobě větších srážek a nižších teplot. I když v posledních letech, kdy se dost oteplilo, se ročníky často vyrovnají i vínům moravským.

Loňský rok příliš nepřál jak podnikatelům, tak pořádání akcí. Vám se jedna loni uspořádat povedla, ale přišli jste o zavírání vinic. Pociťujete nějak dopad koronakrize i u vás?

Ano byla to poslední vinařská akce v kraji na dlouhou dobu a tím začal boj o přežití firmy v těchto těžkých časech. Trochu nám pomohly Vánoce, ale hned po Novém roce šly tržby opět rapidně dolů a tento stav trvá dodnes. Věříme v jaro a jeho pozitivní účinky na psychiku lidí, kdy začnou opět vycházet ven na čerstvý jarní vzduch. Mnoho z nich se vydá na cyklostezky; jedna vede pod našimi vinicemi a kolem vinného sklípku, kde máme pro tyto případy připravené výdejní okénko.

Sice budeme často na vinicích obstarávat naše keře révy vinné, ale u vchodu je napsané naše telefonní číslo, na které může každý zájemce zavolat, a já nebo bratr jsme během minuty dole z vinice a velmi rádi obsloužíme každého, kdo by měl zájem zakoupit i jen jednu lahvinku našeho vinného moku. Moc nám to samozřejmně pomůže.

V současné situaci jste se přizpůsobili a víno i rozvážíte. Kam a jak to funguje?

Nejen v současné situaci, ale víno rozvážíme od samého začátku. Převážně to bylo do Karlovarského kraje, odkud pocházíme a odkud jsme se na konci roku 2011 přestěhovali do Vičic. Postupně se přidal rozvoz do Prahy a současná situace nás vyburcovala založit na adrese www. vinarstvimikulasek. cz uplně nový a první e–shop, kde je možné objednat vína nejen na rozvoz do Karlovarského kraje, Chomutovska, ale i do hlavního města Prahy a menších měst kolem nás (Kadaně, Klášterce, Žatce…). Stačí jen jako dopravu zaškrtnout Rozvoz Karlovarsko, Praha nebo Chomutovsko a zákazníci se mohou do krátké doby těšit na naše produkty. Pro vínomilce z větších dálek je možnost zaslání kurýrem zpravidla do dvou dnů přímo k rukám zákazníka.

V čem je vaše víno jiné?

Naše víno se vyznačuje jinou výrobní technologií, než je zaběhnutý hlavní proud šlechtěných kvasinek a různých doplňků používaných k výrobě vína. Pyšníme se tím, že pouze z hroznů nezatížených zbytečnou chemií vyrábíme naše vína. Tedy bez všech přídatných látek vyvinutých kdesi v laborce nebo mimo přírodní procesy. Prostě jen sebereme hrozny, rozemeleme je, necháme chvilku, někdy i déle, poležet v kádích, vylisujeme je a mošt pak necháme samovolně rozkvasit v nerezových nebo dřevěných nádobách. Přidáváme pouze síru a to dle zvolené nádoby buď po dokvašení nebo až při stáčení vína do lahví. Před lahvováním se víno ještě filtruje také dvěma různými metodami. Buďto použitím filtračních jednotek nebo jen přirozenou sedimentací, tedy přeléváním moku po určitém čase z nádoby do nádoby dokud víno není samo č isté stejně jako po použití filtračních jednotek. Tímto si vína zachovávají opravdu vše, co do sebe daný rok hrozny počasím nasály, a my už to jen přetvoříme v tekutý mok. Ničím cizorodým neupravená tekutina takto putuje k zákazníkovi.

V lahvích je pak uzavřený nejen průběh roku na vinicích v podobě sluníčka, chladných nocí nebo dešťů a různých výkyvů počasí, ale i kousky našich vinařských srdcí. A to je v těch lahvích nejcennější, kousek vinařovy duše. To v průmyslově vyráběných vínech nikdy nenajdete, a proto naše vína musí být pokaždé jiná, protože počasí, ale i my se cítíme každý rok jinak.

Zakládáte si na tom, že jdete ekologickou cestou. Můžete to čtenářům osvětlit?

Zakládáme si na co nejmenším nebo žádném zatížení půdy a krajiny zbytečnými aplikacemi všemožných chemických postřiků a umělých hnojiv. Lobby výrobců těchto látek jsou mnohdy tak velká, že nejeden zemědělec podlehne všem líbivým reklamám, jak vaše rostliny potřebují to či ono a že bez toho rostliny nerostou a nebudou mít takové výnosy, jaké byste měli mít nebo chtít. Udivuje mě, kolik toho výrobci těchto látek o vás přesně ví. Jednoduše chceme půdu předat generacím po nás ve stavu minimálně stejném, nejlépe však lepším, než když jsme začali hospodařit my sami. Toto by měl být úkol každého zemědělce nehledě na rozlohu půdy, kterou vlastní. Myslím si, že pokud hospodářství značně převyšuje rozlohu, kterou je možné obhospodařit tímto způsobem, měli by se o část podělit lidem, kteří mají zájem takto ekologicky pracovat. Nadšenců je určitě všude dost.

Děkuji za rozhovor.

Foto: Oblíbená akce — Otevírání vinic ve Stranné — se pravděpodobně letos opět neuskuteční. Pro láhev dobrého vína si ale k Mikuláškům můžete zajet třeba při cyklotoulkách podél Ohře. Foto: Archiv