Typický zákazník Ptákovin? Je s ním sranda a rád se vrací!

CHOMUTOV (tos) – Ptákovina je podle internetového výkladového slovníku „hloupá, nesmyslná, nevýznamná záležitost“ nebo „zbytečná věc“. Takovými zbytečnostmi má rodinná prodejna Ptákoviny.cz z Chomutova doslova natřískaný sklad. Ve stovkách metrů – spíš asi kilometrů – regálů najdete, co vás napadne: halloweenské a maškarní kostýmy, obličejové masky, žertovné hry, prdící polštářky, bučící plechovky, veselá přáníčka, dárkové láhve alkoholu a tisíce jiných věcí. Tomu všemu vládne zodpovědná vedoucí Daniela Řepíková (45), která každou položku umí najít nejen v počítači, ale hlavně v onom nabitém skladu. Ten už šest let funguje v pronajatých prostorách v přízemí řadového domu na rohu ulic V Alejích a Palachova.

Historie firmy je ovšem daleko delší a bohatší. Začala se psát v roce 1995, kdy vyučená prodavačka drobného zboží Daniela potkala svého budoucího manžela Petra Šťastného. Rodák z Brna (77) a bývalý propagační grafik Restaurací a jídelen Chomutov po roce 1968 emigroval přes Rakousko do Jihoafrické republiky, kde se v sedmdesátých letech věnoval právě provozování obchodu s žertovnými předměty. Po deseti letech se z Afriky přesunul do Anglie, kde strávil dalších dvacet let. Když se po pádu železné opony vrátil do vlasti a poznal Danielu, oženil se s ní. A společně se vrhli do víru podnikání. V Praze založili první dvě prodejny Ptákovin.

„Bylo to nádherné období. Cestu si k nám našli různí veselí a také známí lidé, z nichž, bohužel, už mnozí nejsou mezi námi. Za všechny mohu jmenovat zpěváka Dana Nekonečného nebo mima Jaroslava Čejku,“ vzpomíná paní Daniela. Společná setkání na Štědrý den v jejich obchodě na Smíchově (lépe pojmenovanou čtvrť si pro tento sortiment lze těžko představit) prý měla v kruzích „přátel ptákovin“ značný ohlas.

Jak ale zvolna nastupovala „doba internetová“ a stále více a více ptákovin se prodávalo na dálku, platit drahé pražské pronájmy za prodejny a velkoobchodní sklad přestávalo dávat smysl. A protože Petr v Chomutově kdysi pracoval a Daniela je zdejší rodačkou, následovalo rychlé a jednoznačné rozhodnutí: Ptákoviny se budou stěhovat. A bylo to rozhodnutí prozíravé, protože lidé – nejen v dobách pandemických – jsou čím dál víc zvyklí nakupovat z pohodlí domova. I z toho důvodu provozovna v Alejích není typickou prodejnou, ale funguje v režimu výdejního skladu; rozdíl je v tom, že jako sklad nemusí mít každý kus zboží opatřený cenovkami a podobně, ale zákazník tu přesto celý sortiment osobně vidí a nekupuje zajíce v pytli. To ale v současnosti kvůli vládním omezením neplatí. Přes internet objednané zboží vám tu ovšem bez problému vydají. Provozovna navíc působí i jako výdejní místo přepravní služby Zásilkovna.

A jaké věci jdou v Ptákovinách nejvíc na odbyt? Situace se v čase mění. Zpočátku se prý lidem některé zboží – především z Anglie dovážené kostýmy – zdálo drahé, a tak nejvíc kupovali různé drobné dárky – přáníčka, hrníčky, půllitry či trička s vtipnými texty a podobně. Ale postupně se situace obrátila, takže dnes různé žertovné obleky a oblečky tvoří podstatnou část obratu. „Je to vždycky sezónní záležitost. Teď na jaře se budou prodávat kostýmy čarodějnic, ale nejzásadnější je pro nás období halloweenu, kdy jsou na odbyt převleky pro dospělé, a pak období karnevalů, kdy je zase zájem o dětské kostýmy,“ přibližuje paní Daniela taje rodinné živnosti.

Samostatnou kapitolou jsou pak různé „lechtivé“ a erotické dárečky. V Ptákovinách je nepsaným pravidlem, že ona „lechtivost“ nesmí být na úkor vkusu a že vtip a veselost mají vždy přednost před, řekněme, „sexuálně explicitním obsahem“. Tak, jako člověk nečeká, že zde zakoupený policejní kostým bude obsahovat pravý odznak, funkční zbraň a pouta, tak ani kupříkladu nafukovací sexuální panna není totožná s tou, kterou si lze zakoupit v obchodech s erotickými pomůckami. „Jde o žertovné předměty, kterým chybí příslušné funkční otvory a další >vymoženosti<,“ málem při tomto tématu vyprskne smíchem paní Daniela.

Na otázku, zda ji po šestadvaceti letech podnikání v rodinné firmě pořád baví, odpovídá bez rozmýšlení: „Určitě ano. Nemám sice to pravé srovnání, protože po vyučení jsem byla klasicky zaměstnaná jen asi rok, ale baví mě hlavně to, že se u nás lidé pokaždé rozveselí a rádi se vracejí. Chovají se prostě úplně jinak, než při návštěvě běžných obchodů.“

Foto: Tomáš Skřipský (2x)