Materiál ze stavby obchvatu Lubence skončil na polích u Lužce a Buškovic

Někteří lidé to kritizovali s poukazem na možné poškození životního prostředí. Firma i majitelé to odmítají

Přesun materiálu vytěženého při terénních pracích na stavbě obchvatu a dálnice v okolí Lubence a později odvezeného na pozemky v krajině v oblasti Lužce, Buškovic a Nepomyšle se stal předmětem kritiky na nedávné schůzi zastupitelstva v Podbořanech. Někteří zastupitelé uváděli, že to může vést k poškození životního prostředí. Představitelé města, ale i stavební firmy ovšem argumentují, že vše probíhalo zcela legálně, na základě smluv i předpisů, i podle vhodných ekologických postupů.

„Stovky nákladních aut mezi Lužcem a Drahonicemi navozily na pole haldy kamení, které pak rozhrnul buldozer takzvaně do ztracena. Nyní po zimě je krásně vidět, kde je pole hnědé a kde šedivé od kamení. Je to nepřehlédnutelná plocha zhruba ve velikosti fotbalového hřiště. O návozu kamení na pole u Lužce jsem informoval příslušné úřady. Nejsem odborník v zemědělství, ale navozením kamení na pole se pozemek určitě nezhodnotí ani nezúrodní. Vše proběhlo z právního hlediska zřejmě legálně, ale kam se poděla odpovědnost etická či morální? Úrodnou půdu nám tu zanechali naši předci a je naší morální povinností se o ni starat jako dobří hospodáři a předat jí úrodnou i dalším generacím. Určitě ne ji s vidinou krátkodobého zisku zaprodat a zničit,“ tvrdí zastupitel Petr Mojžíš.

Podnětem, který se týkal navážení materiálu připomínajícího asfaltový recyklát na zemědělskou půdu u Lužce, se v uplynulém roce zabýval odbor životního prostředí Městského úřadu v Podbořanech. „Po provedeném šetření jsme neshledali porušení zákona o ochraně zemědělského půdního fondu ani zákona o odpadech. Navážený materiál nebyl asfaltovým recyklátem, což skutečně mohlo na větší vzdálenost takto vypadat. Materiál byl podroben laboratorním zkouškám, které prováděl Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, který považujeme za nezávislou a odbornou instituci zřízenou Ministerstvem zemědělství, a je možné ho jako pomocnou látku využít k zemědělským účelům,“ sdělil vedoucí odboru František Jurča.

Jednou z firem, která staví nové komunikace v okolí Lubence, je Strabag. Ta uvádí, že při odvážení materiálu ze stavby postupovala podle předpisů a nedopustila se žádného pochybení.

„Obecně platí, že způsob nakládání s přebytečným výkopkem ze stavby se pro každou stavbu řeší vždy jednotlivě, protože každá stavba je unikátní. Postup nakládání s materiálem je záležitostí prováděcí dokumentace stavby a také smlouvy o dílo se stavebníkem. Totéž se týká i stavby D6 – Lubenec – obchvat. V tomto případě je velká část výkopku použita zpětně ve stavbě a zbytek je podle smlouvy o dílo uložen mimo stavbu. Postup je takový, že v rámci stavby dochází k třídění výkopku na stavební odpad a tříděnou zeminu. Stavební odpad se odváží na vybrané skládky s certifikací, která takové skládce umožňuje převzít a uložit stavební odpad. Tříděná zemina, u které jsou provedeny rozbory o splnění předepsaných parametrů, je pak ukládána na pole v předepsané tloušťce tak, aby tato úprava odpovídala vyjádření vydanému stavebním úřadem ve Žluticích. Veškerý postup probíhá v souladu s právními předpisy a nepředstavuje žádné poškození životního prostředí, na které se ptáte. Naopak: toto třídění je ekologicky vhodný přístup, díky němuž nemusí zemina končit na skládce,“ uvedla na dotaz naší redakce Edita Novotná, tisková mluvčí skupiny Strabag Česko / Slovensko.

Další lokalitou, kde končí materiál vytěžený v okolí Lubence, jsou pozemky mezi Buškovicemi a Nepomyšlí. Jejich majiteli byli dva muži z podbořanské radnice – radní Tomáš Vaněk a tajemník Martin Gutzer. Tajemník později ještě pozemky dál prodal firmě, která se zabývá nakládáním s odpady. Nespokojení lidé na schůzích zastupitelstva je kritizovali, že kvůli svému výdělku se podíleli na narušení životního prostředí. Tajemník Martin Gutzer, který je vystudovaný ekolog a znalec přírody, to však odmítá. „Až se celá lokalita oseje, a to bude už letos na jaře, bude to vypadat dobře. Za to vám ručím. Trvá vždy přibližně dva až tři roky, než se obnoví biologické procesy v půdě, ale vše bude v pořádku. V obecné rovině mohu uvést, že v České republice každý den v průměru nenávratně zmizí 10 hektarů zemědělské půdy. My tady navracíme k zemědělskému využití alespoň přibližně jeden hektar. Samozřejmě není to mnoho, ale je to alespoň něco, budou tam louky, ovocné stromy. Dříve tam byly černé skládky. Myslím, že by to mělo být spíš chváleno, než kritizováno,“ uvedl Martin Gutzer.

Rozhodnutí o změně využití území pro účel zavezení pozemku zeminou žadateli vydal stavební úřad v Podbořanech. „V rámci šetření České inspekce životního prostředí bylo zjištěno, že navážená na předmětný pozemek zemina byla jejím původcem zařazena jako vedlejší produkt. Současně byly předloženy protokoly o zkouškách provedených podle vyhlášky o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. ČIŽP konstatovala, že nedošlo k porušení zákona o odpadech a náš odbor životního prostředí se s tímto názorem ztotožnil,“ sdělil vedoucí odboru životního prostředí MÚ Podbořany František Jurča.

Česká inspekce životního prostředí rovněž provedla šetření, zda nedošlo k porušení zákona na úseku ochrany přírody a krajiny. „V lokalitě se před prováděním prací uskutečnilo biologické hodnocení a po dokončení prací byla navržena kompenzační opatření pro vytvoření náhradního biotopu. Náš odbor ani ČIŽP na úseku ochrany přírody a krajiny neshledaly porušení zákona,“ dodal Jurča.

Do oblasti u Buškovic se nedávno vyjel podívat i Josef Čerňanský, zemědělský odborník a dřívější dlouholetý starosta Podbořan. Jak uvedl, stav věcí v krajině nyní vypadá dobře, některé další prvky se dají ještě zlepšit a další hodnocení a posouzení pak bude vhodné udělat až za pár let. „Samozřejmě ani já nepovažuji tento typ řešení za ideální. Na pozemky jsem se jel po kritických připomínkách na schůzi zastupitelstva podívat přímo na místo. Teď mohu s klidným svědomím prohlásit, že na pohled vypadají pozemky dobře. Nevím však nic o kvalitě materiálu, který byl na zavezení použit. Pokud vlastníci pozemků zajistí v další etapě zatravnění a z pozemků se stanou pastviny, pak za pár let už bude možné věc považovat za vyřešenou. Podle mého názoru je třeba ještě uvést polní cesty do lepšího stavu, než v jakém jsou nyní. Možná by se na úpravě cest mohla podílet firma, která tam materiál zavážela. Podle mého názoru se pánové Vaněk a Gutzer s problémem vypořádali docela dobře. Vše pak bude možné lépe posoudit za několik let,“ sdělil svůj pohled Josef Čerňanský.