Před sto lety se narodil útočník Joska Jonák, fotbalista zlaté generace

V poválečném období hrál za Čechii Louny. Později v Lounech trénoval mládež - žáky a dorost, nakonec i A mužstvo v I. A třídě.

Ve čtvrtek 13. května uplynulo sto let od narození Josky Jonáka (13. 5. 1921 - 30. 11. 1990). Křídelního útočníka Slavoje Osek, jehož zlatá generace byla kousek od kvalifikace do 1. ligy ČSR.

 Za první tým nastupoval už v 16 letech, kdy Slavoj vyhrál Podbrdskou župu a na kvalifikaci do divize českého venkova tým skon-čil o bod na druhém místě za SK Bílina. Postoupit do divize se povedlo v roce 1940, kdy Slavoj vyhrál kvalifikační skupinu bez ztráty bodu. Joska Jonák v útoku přispěl k postupu svými góly. V následující sezoně se vrátil do Oseku V. Čepelák z Viktorie Plzeň a Slavoj byl štikou divize českého venkova, kde mu nakonec chyběl bod za Strakonicemi, aby postoupil do kvalifikace o 1. ligu.

Po této sezoně dostal Jonák nabídku do ligové SK Plzeň, což ale zmařila válka. Měl totiž nastoupit na nucenou práci do Třetí říše. Díky obětavosti a konexím funkcionářů Slavoje nemusel odejít do Německa, ale jenom do plzeňské Škodovky. Mohl tak zůstat v rodném Oseku, kde se navíc oženil do nedalekého Újezda. Třetí sezonu se týmu nedařilo a spadnul do nižší soutěže. Slavoj posílil a hned zvítězil ve své župě i následně v kvalifikaci a vrátil se tak do divize. V roce 1945 ale došlo z důvodu blížící se fronty k přerušení soutěže. Kvůli problémům v dopravě se hrály jen regionální zápasy.

Joska odchází do Loun, kde dostává práci i byt, na jaře 1946 se za ním stěhuje i rodina. Má spoustu nabídek na angažmá, práci i bydlení (Karlovy Vary, Plzeň i Chomutov o něj usilovaly po celou jeho kariéru). Nakonec během dvou let hrál mimo Čechie Louny (kde začínal Láďa Novák, kapitán více mistrů světa a Dukly Praha) za Lučan Žatec a divizi v SK Ústí nad Labem. V roce 1947 přešel do SK Most, kterému pomohl jako nejlepší střelec celé kvalifikace k postupu do divize (později zemské ligy). Zde ho trénoval Burger (kapitán více mistrů světa 1934 a Sparty) a v útoku nastupoval s Vackem ze Slavie, jako mladík zde hrál už i Josef Maso-pust. Za Most nastřílel spoustu gólů a celému týmu se dařilo.

Komunističtí funkcionáři po roce 1950 vy-hlásili, že hráči musí hrát v místě své práce a bydliště. Proto se vrátil zpět do Čechie Louny (která se musela přejmenovat na Sokol železničáři a potom na pozdější Lokomotivu), kde hrál až do konce své kariéry v krajském přeboru a I. A třídě. Postupně se z útoku stáhnul do středu zálohy a nakonec na pozici stopera. Úplně poslední sezonu odehrál za svůj rodný Slavoj Osek v roce 1960, když se mu blížila čtyřicítka. Po oslavách 45 let Slavoje, kdy hrál za gardu 1940, ho pře-mluvili, aby pomohl jako nováčkovi v I. A třídě, tak nastupoval v roli stopera.

Po ukončení hráčské kariéry se stal v Lounech spolu s panem Lojínem trenérem žáků a trénoval je až do dorosteneckého věku. Zde trénoval i svého syna Karla, ze kterého vychoval ligového fotbalistu, zdatného sportovce, funkcionáře, trenéra a hlavně čestného člověka. V šedesátých letech trénoval A mužstvo Lokomotivy s panem Moravcem v I. A třídě. Jezdil sledovat ligové zá-pasy, kde hrál jeho syn a rád se vracel do rodného kraje, kde v Újezdě s rodinou chalupařili. Karel Jonák ml.