Textilní výtvarnici nejvíc potěší, když její výrobky dělají radost jiným

CHOMUTOV (tos) — Není obvyklé, zvlášť v dnešní době, potkávat lidi, kteří nemají problém otevřeně přiznat, že jsou ve své podstatě naivní idealisté. Že jim moc neříká honba za všeobecně přijímanými ideály a lákadly současného života, ale že věří v člověka a jeho soulad s přírodou i s vlastním člověčenstvím. Mezi podobně založené volnomyšlenkáře se bez ostychu hlásí i Lenka Fialová (54) z Chomutova. Absolventka střední pedagogické školy celý život tráví mezi dětmi, a tak prý není divu, že má blízko k jejich pohledu na svět. A tento pohled promítá do zaměření svého podnikání i do tvorby autorského ručně malovaného textilu. Svou dílnu má v panelákovém bytě v Adámkově ulici v Chomutově. Vznikají zde trička, boty, sukně a tašky malované různými výtvarnými technikami, ale i šperky, bytové doplňky či psí hračky.

„Ráda od mala zkouším všechny ruční práce (tedy s výjimkou háčkování, na to nějak nemám buňky) a nikdy jsem nechtěla potkávat >půlku Chomutova< ve stejném oblečení. A tak prakticky celý život pletu, šiju, vyšívám, maluji… A protože mám ráda naivní styl, často je má tvorba pojatá jako omalovánka pro děti s jednoduchou výraznou konturou a jasnými barvami,” usmívá se drobná žena.

S dětmi začala pracovat od 15 let v Pionýru a hned po maturitě nastoupila do mateřské školy. Několikrát už prý od vystudovaného oboru sběhla, ale pokaždé se zase vrátila. S drobným podnikáním začala po revoluci, kdy pletla a prodávala svetry. „O nápady jsem nouzi nikdy neměla, protože v hlavě mi pořád něco >šrotuje<, ale nic mi neříká všelijaké to papírování okolo. Inu, prodělala jsem několikery kalhoty,” konstatuje.

Provozovala také dětské knihkupectví v chomutovských lázních, pracovala jako finanční poradce, v neziskové organizaci Setkávání, pod hlavičkou MAS Západní Krušnohoří začala jezdit se svými výrobky na venkovské farmářské trhy… Ve Strupčicích a pak i ve Spořicích zorganizovala a vedla několik let kurzy tvořivosti pro dospělé i děti s myšlenkou obnovit sousedská setkávání při společné činnosti, pro děti byly určeny přívesnické tvořivé a poznávací tábory s důrazem na to, aby >zlaté české ručičky< měly pokračovatele i v nejmladší generaci.

Jako základ pro svou stávající tvorbu Lenka Fialová ze zásady nepoužívá masové nekvalitní výrobky z Číny a zakládá si na tom, že každý kus, který prošel její dílnou, je vyroben ručně a každý je jedinečný. „Doufám, že je z výrobků cítit radost, s níž vznikají. Velmi mě těší i certifikát >Krušnohoří regionální produkt<, který si náš malovaný textil od roku 2018 drží,” říká.

Když covidová omezení uzavřela trhy a jiná tradiční odbytiště, Lenka Fialová se začala věnovat počítači (s informačními technologiemi to má prý podobné jako s háčkováním) a zřídila e–shop s adresou 2wioleens.com. Název v překladu znamená Dvě Fialky, čímž majitelka odkazuje na sebe a na dceru, která jí pomáhá. „České >fialkové< názvy byly už všechny zabrané,” vysvětluje cizojazyčnou volbu. V e–shopu vedle textilu nabízí také šperky, bytové doplňky, psí hračky i všelijaké drobnosti pro radost. „Učím se propagovat svou vlastní práci, protože to jsem nikdy pořádně neuměla,” říká na adresu virtuální prodejny. Od léta plánuje také živé „Tvořivé relaxy”, zaměřené na aktivní celodenní odpočinek pro ženy.

A co ji na její práci nejvíc baví? „Odreagování od stresu a pak takové různé drobnosti,” odpoví po chvíli přemýšlení a dává příklad: Nedávno si do školní družiny, kde pracuje na částečný úvazek jako vychovatelka, přišla pro jednoho školáka maminka. A na ruce nesla jeho mladšího brášku — v tričku z její dílny. Jak vyšlo najevo, tričko kdysi bylo koupeno pro staršího bratra a teď do něj dorostl další adept. „Člověka zkrátka nejvíc potěší, když zjistí, že svým výrobkem udělal někomu radost,” uzavírá Lenka Fialová.

Foto: Lenka Fialová s ukázkou své naivní tvorby — ručně malovaného dětského trička. Foto: Tomáš SKŘIPSKÝ