S Pavlem Růžičkou o změně zákona o zbraních a střelivu

Hotovo, schváleno, podepsáno prezidentem a účinné od 30. ledna letošního roku. Řeč je o novele zákona o zbraních, k níž předložil tři důležité pozměňovací návrhy poslanec za okres Louny Pavel Růžička, člen Výboru pro bezpečnost a Výboru pro obranu. Jde o hodnotové ukotvení v současnosti čistě technického zákona (,,Právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“), možnost vlády dojednat reciproční uznávání povolení k nošení zbraně, čímž se posílí svoboda pohybu osob v rámci Evropské unie, a také uložení povinnosti orgánům veřejné moci, aby v případě vynucování zákazu vstupu se zbraní umožnily její zákonné, bezpečné uložení. Zeptali jsme se ho proto na několik bližších otázek, jejichž odpovědi budou zajímat především zástupce střelecké komunity.

• Poslanecká sněmovna schválila vět-šinu pozměňovacích návrhů v novele zbraňového zákona, včetně těch, které jste s podporou expertů z řad střelecké komunity sám navrhl. Říkáte, že přijmutím pozměňujících návrhů se jednoznačně vylepšila původní vládní novela, která se zaměřovala na implementaci směrnice. Čím například?

Jedná se například o zachování zbrojního průkazu s platností na deset let. Budou povoleny tlumiče hluku výstřelu a nebudou zakázané noktovizory. Všichni držitelé zbraní budou moct mít nadále velkokapacitní zásobníky, nikdo jim je nebude brát. Po nabytí účinnosti tohoto zákona ten, kdo si bude chtít koupit velkokapacitní zásobník, zažádá o povolení na nabývání a bude moci mít těchto zásobníků, kolik bude chtít. K žádnému omezení nedojde. Další důležitou věcí bude amnestie. Po nabytí účinnosti zákona po dobu šesti měsíců, nejpozději do 31. července 2021.

Jsem rád, že se mi podařilo vložit pozměňující návrh do novely tohoto zákona, a to § 1 ve znění ,,právo nabývat, držet a nosit zbraň je zaručeno za podmínek stanovených tímto zákonem“.

Smyslem tohoto článku je současnou právní úpravu hodnotově ukotvit a zejména poskytnout interpretační vodítko pro výklad potencionálně problematických nových ustanovení týkajících se nově zaváděné kategorie zbraní A-I a podmínek jejich nabývání, držení a nošení.

Současná legislativa je založena na tom, že zákon přesně stanoví, jaké podmínky musí zájemce o držení zbraní splnit. Po jejich splnění má pak nárok na vydání zbrojního průkazu, kdy následně smí držet a nosit zbraně. Správní úřady splnění podmínek pouze kontrolují, ale rozhodnutí jsou již spíše formálními úkony bez možnosti správního uvážení. Vydání příslušných rozhodnutí se mohou občané dovolat i soudní cestou. Byť to tak zákon nestanoví výslovně, existující zákonná úprava de facto vychází z existence práva držet a nosit zbraně, jehož výkon je nicméně podmíněn splněním zákonem stanovených podmínek. Navrhované ustanovení tento princip do zákona vnáší explicitně.

• Jeden z vašich pozměňovacích návrhů ukládá orgánům veřejné moci, které zakazují vstup do svých prostor se zbraní, povinnost umožnění uložit zbraň v souladu se zákonem. O co přesně jde?

Většina lidí si neuvědomuje, že v současnosti v řadě budov orgánů veřejné moci, kde se vyžaduje bezpečnostní prohlídka při vstupu, nemá člověk možnost zbraň uložit. V horším případě dochází k uložení zbraně, jež je v rozporu se zákonem.

Můj návrh se zaměřuje na situace, kdy je vstup do objektu beze zbraně vynucován čistě prakticky. Nedává povinnost u orgánů veřejné moci, kde se bezpečnostní prohlídky při vstupu do budovy neprovádějí, ani se nedotýká soukromých osob například v nočních klubech.

Návrhem jsem chtěl zamezit situacím, jež jsou z bezpečnostního hlediska vysoce nežádoucí, a přesto k nim dochází. Když například držitel zbraně zjistí, že při vstupu do objektu je povinná prohlídka bez umožnění uložení zbraně v souladu se zákonem, jedná protizákonně a nechá ji třeba uvnitř automobilu. Tím vzniká nebezpečí krádeže a možný přesun zbraně na černý trh a tak dále.

Další situací, ke které dochází, je možnost uložení zbraně u bezpečnostního pracovníka – zaměstnance orgánu veřejné moci nebo zaměstnance bezpečnostní agentury. Takovéto nabídky uložení zbraně jako možná alternativa je rov-něž protizákonná. Ani jeden ze zaměstnanců není oprávněn zbraň převzít a častokrát ani nemají ponětí o základech bezpečného nakládání se zbraněmi.

• Další váš pozměňovací návrh umožňuje držiteli evropského zbrojního pasu, v němž je zaznamenáno oprávnění nosit zbraň skrytě, aby mohl svou zbraň na území České republiky dočasně dovézt, držet a nosit, což má úzkou vazbu na svobodu pohybu osob v rámci Evropské unie….

Návrh směřuje k možnosti navázání bližší spolupráce, co se týče individuální bezpečnosti, se Slovenskem, Polskem, Litvou, Estonskem a do určité míry s Rakouskem. Otevře se rovněž možnost bližší spolupráce se Švýcarskem a Finskem, a to v souvislosti s návrhem zákona o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky.

Vzhledem k legislativní i praktické blízkosti Polska a Slovenska se nabízí také otázka bližší spolupráce v rámci Visegrádské čtyřky, v tomto ohledu však tvoří překážku zásadní odlišnost maďarské právní úpravy. Naopak nelze opominout určitou legislativní podobnost chorvatské úpravy, kde pravidelně tráví dovolenou velké množství českých občanů.

Děkujeme za odpovědi.