Jak se letos daří chmelu?

Známé chmelařské rčení říká, že chmel sedmkrát potěší a sedmkrát zklame. ,,Po loňské mírně podprůměrné sklizni by v letošním roce potřebovali chmelaři trochu toho potěšení. Avšak dosavadní průběh vegetačního období chmele není možné nazvat zrovna optimálním,” sdělil našim novinám provozně ekonomický ředitel žateckého Chmelařství Milan Maršíček.

Na samém počátku jara se chmelaři potýkali s dostupností a kvalitou jarních brigádníků, jejichž příjezd z tradičních zahraničních zemí, jako například z Bulharska, Ukrajiny, Slovenska a Rumunska, byl již druhým rokem po sobě do značné míry omezen koronavirovou epidemií. Před odjezdem i při příjezdu se museli prokazovat negativním testem na covid. Povinné testování zpomalilo nástup lidí, kteří museli do karantény.

Jarní fáze růstu chmele provázelo velmi chladné počasí, díky kterému byl růst chmele ve srovnání s běžnými roky opožděn, v některých oblastech až o tři týdny. Sotva se toto zpoždění s červnovým oteplením začalo srovnávat, přišla do lounského okresu pohroma v podobě přívalových dešťů. Pohroma nesrovnatelná se situací na jižní Moravě nebo v obci Stebno, přesto však byl pohled na některé chmelnicové konstrukce omlácené na pouhou révu bez listí i pazochů tristní.

V současné době již ve všech tradičních chmelařských oblastech, to jest Tršické, Ústecké a především Žatecké, dosáhl chmel vrcholku chmelnicových konstrukcí a začíná kvést. V této fázi tedy již rostliny pomalu ukončují svůj růst a v nejbližší době začnou tvořit z květů chmelové hlávky. Snad jim k tomu příroda trochu pomůže v podobě příznivých teplot a správné dávky vláhy. Protože jen pak budou moci zhruba za měsíc zahájit pěstitelé chmele letošní sklizeň.

Začátkem září následně žatecké Chmelařství začne se zpracováním sklizených chmelových hlávek do chmelových granulí, ze kterých následně tuzemské i zahraniční pivovary uvaří svůj lahodný mok.         

Adéla Maršíčková              

Foto: pexels.com