,,Převracení obří pneumatiky považuji spíše za rehabilitační cvik,“ říká strongman Václav Miláček ze Žatce

Strongman sport je jeden z nejtěžších sportů, který existuje, a rozhodně není pro každého. Extrémně náročnou fyzickou zátěž zvládnou skutečně jen železní chlapi. Jedním z nich je i Václav Miláček ze Žatce, který se v letošním roce dostal do profesionální strongman divize. Jaké jsou jeho oblíbené disciplíny na strongman závodech, jakých v nich dosahuje maximálních vah, jak se musí omezovat v jídle a využívá svou fyzickou sílu i v zaměstnání? Odpovědi se dozvíte v následujícím rozhovoru.

    • Vašku, prosím tě, mohl bys na úvod našim čtenářům vysvětlit, kdo je vlastně strongman a co takový sport obnáší?

Strongman sport vznikl ze skotských her, ze kterých jsou převzaty určité disciplíny, jako například přehazování různých předmětů přes laťku nebo přemisťování a házení obřích kamenů. Jinak by se strongman dal charakterizovat jako super těžká atletika, kde se závodí v extrémních silových disciplínách. Zčásti strongman vychází i ze silového trojboje. Zjednodušeně řečeno jde o to nějakým způsobem manipulovat s těžkými břemeny a přesměrovávat sílu.

,,Váhy přesahují i půl tuny”

    • A to s extrémními vahami!

Přesně tak. U strongmanů jde o extrémní váhy. Špičkoví čeští strongmani přemisťují v určitých disciplínách váhy, které dosahují 400 až 500 kilogramů. Není výjimkou, že váhy přesáhnou i půl tuny, například u přenášení břemena na zádech. Na zahraničních soutěžích celosvětově nejlepší strongmani přemisťují v této disciplíně váhu dosahující ,,kostidrtících“ 700 kil.

    • Člověk snad má nějaké limity, nebo ne?

No, v poslední době se ukazuje, že člověk limit nemá, jelikož se každoročně posouvá v řadě disciplín. Uvedu příklad rekordu v mrtvém tahu (zvednutí velké činky ze země) – v roce 2016 Eddie Hall zatáhl 500 kilogramů na mrtvý tah, čímž překonal o 35 kilo svůj dosavadní rekord a v minulém roce ho překonal Islanďan Hafthor Björnsson o jeden kilogram, který uzvedl 501 kilo a drží současný světový rekord v mrtvém tahu.

    • Jak a kdy ses stal strongmanem ty?

Se strongman sportem jsem se poprvé setkal v Žatci, jelikož se zde pořádaly závody. V roce 2009 jsem začínal cvičit u Jaromíra Šruce, který měl fitness centrum v obchodním domě Norma a domnívám se, že to byl právě on, kdo strongman závody v Žatci pořádal.

K strongman sportu jsem se dostal někdy před třemi lety. Tehdy jsem začal silově cvičit těžké dřepy, mrtvé tahy, přemístění a tlaky nad hlavu. Ovlivnilo mě to natolik, že jsem se chtěl v silovém cvičení posunout a zkusit závodit. V květnu roku 2018 jsem zjistil, že Čestmír Šíma, jeden z nejlepších strongmanů v České republice, pořádá každoročně soutěž Strongman‘s Games Aš. Soutěž mě natolik zaujala, že jsem se na ni rok připravoval a už jsem tam odzávodil tři ročníky. V mých začátcích mě do strongman sportu uvedl trenér Lukáš Patera společně s Jakubem Šprynarem, Pavlou Markovou a Františkem Brejchou, za což jsem jim neskutečně vděčný.

    • To jsi ale závodil na amatérské strongmanovské úrovni. Letos si však nastoupil do profesionální strongman divize. Jak ses vlastně do kategorie profíků dostal?

Je několik způsobů, jak se může člověk do profesionální ligy dostat. Nejlepším způsobem je vyhrát amatérskou strongman ligu. Za každý závod dostává strongman bodové ocenění a na konci sezóny se podle výsledků dosažených v dílčích závodech vyhlásí vítěz, který postoupí do profesionální divize strongmanů, případně s ním jdou dva další, kteří na tom jsou výkonnostně natolik dobře, že by svými výkony převyšovali ostatní. V České republice vystupují dvě federace. První je Český svaz silových sportů a druhou je Česká národní federace strongman. Tyto dvě federace jsou hlavními pořadateli strongman závodů u nás.

Vlivem pandemie COVID-19 se amatérská strongman liga již druhým rokem nekoná a přestup do profesionální divize je posuzován dle sportovní výkonnosti amatérských strongmanů. Za poslední dva roky přešli tímto způsobem do profesionální divize tři amatérští strongmani a já jsem jedním z nich.

    • Co se pro tebe vstupem mezi profesionály změnilo?

Od vstupu do profesionální strongman ligy už nemohu závodit na amatérských soutěžích a mohu reprezentovat Českou republiku v zahraničí.

Z mého pohledu zažívá strongman sport v poslední době rozkvět a pořádá se spousta nejrůznějších závodů, včetně těch oblastních. Například v Žatci bude 18. září na sportovišti u letního koupaliště probíhat už druhý ročník Siláka roku města Žatce. Jde o akci pro všechny aktivní cvičence z místních posiloven, kteří si mohou vyzkoušet různé strongman disciplíny. Tyto soutěže jsou úžasné v tom, že osloví určitou sortu lidí, kteří si chtějí strongman sport vyzkoušet. Na tyto soutěže už nemohu (smích). Pak jsou závody pořádané v rámci ligy začátečníků, amatérů a profesionálů.

    • Na kolika závodech si v tomto roce jako profesionál soutěžil a jaký výsledek považuješ za svůj nejúspěšnější?

Zatím jsem soutěžil na třech profesionálních závodech. Dva z toho byly Mistrovství České republiky a jeden byl závod v Kolíně. Můj letošní nejúspěšnější závod byl strongman Kolín, kde jsem obsadil čtvrté místo. Na všech disciplínách jsem pokořil svoje osobní rekordy, z čehož mám opravdu velkou radost. První letošní soutěží bylo Mistrovství České republiky v Aši, kde byla i mezinárodní účast. Dorazil s námi závodit třeba i nejsilnější muž Francie. Já na závodech vybojoval osmé místo. Pak jsem se zúčastnil soutěže Czech Strongest Man 2021 v Golčově Jeníkově, kde jsem skončil desátý.

Těší mě, že moje premiéra mezi profesionálními strongmany není špatná a umisťuji se na závodech mezi desítkou nejlepších strongmanů u nás.

    • Jak takové profesionální strongman závody probíhají, mohou na ně diváci?

Ano, samozřejmě mohou. Strongman závody se obvykle pořádají na městských náměstích nebo třeba v letních kinech. Závody přitahují spousty diváků, díky atraktivním disciplínám. Pro diváky je určitě více než zajímavé sledovat, jak strongmani přemisťují závaží dosahující půl tuny nebo nad hlavu dostávají váhy dosahující až 180 kilogramů.

    • Připravuješ se letos ještě na nějaké závody?

Letos už ne. Na závodě Czech Strongest man jsem si trochu poranil rameno, tak se v současné době věnuji jeho rehabilitaci a plánuji silovou přípravu na příští sezónu.

    • Ve strongmanských soutěžích je hodně disciplín. Mohl bys ty nejpopulárnější popsat?

Strongman disciplín je asi kolem dvaceti. Na českých soutěžích je nejčastější, a asi i nejatraktivnější, disciplínou přemístění dřevěné nebo kovové klády o průměru kolem 30 cm nad hlavu. V amatérské lize tato kláda váží kolem 120 kilogramů a v profesionální od 150 kilogramů výš. Rekord v této disciplíně u nás aktuálně drží Jiří Výtiska, který vytlačil 180 kilogramů. Technika spočívá v tom zvednout kládu ze země, přemístit ji na hrudník a z něj ji vyrazit jakýmkoli způsobem nad hlavu a tam ji stabilizovat. Není to tedy žádná sranda.

Další oblíbenou disciplínou na českých závodech je mrtvý tah. Jde o klasické provedení převzaté ze silového trojboje, ale máme trochu jiná pravidla pro zvednutí. Mrtvý tah je buď proveden na klasické ose nebo na takzvané axle ose, která má dvojnásobný průměr než klasická.

    • Při závodech jde o co největší počet opakování nebo jde spíše o to urvat co největší váhu?

V závodní strongman disciplíně jde buď o to udělat co nejvíce opakování za jednu minutu nebo zvednout největší váhu. To se různí podle disciplíny, pro příklad uvedu mrtvý tah. Buď je mrtvý tah na počet opakování nebo na maximální váhu. Já mám nejradši mrtvý tah na maximální váhu, tzv. ,,last man standing“ provedení, kdy se naloží nějaká počáteční váha, třeba 260 kg, na které se prostřídají všichni závodníci a ten, kdo osu nezvedne, vypadává. Pak se přiloží na 280 kg, potom na 300 kg a tak dále, než zbyde jen jeden. To je podle mě divácky nejatraktivnější způsob, jak tuto disciplínu do soutěže zařadit.

Další disciplínou je chůze se železnou konstrukcí na zádech, takzvaný ,,super yoke“. Závodník konstrukci zvedne a musí ,,přeběhnout'“ určitou vzdálenost s váhou dosahující až 600 kilo. Já na zádech nesl nejvíce 450 kilo a ušel jsem necelých deset metrů, což beru jako úspěch. 600 kilo na zádech si zatím nedokážu představit (smích). Při ,,super yoku“ má totiž člověk pocit jakoby mu měly prasknout všechny kosti v těle.

,,Roztáhnout traktor fakt není sranda”

    • Viděla jsem, že strongmani tahají třeba i kamiony…

Ano, tahání kamionu, hasičské cisterny nebo traktoru je jedna ze strongman disciplín. Závodník má kolem ramen přehozené popruhy a celým tělem se snaží roztáhnout dané vozidlo, případně se k tahání přidává proti lano, kterým je možné si v tahání dopomoci. Roztáhnout takový traktor fakt není sranda, protože něco váží, má obvykle kolem deseti tun, a hlavně má na kolech strašně široký vzorek. Než se rozjede, tak to hrozně dlouho trvá a je to dost vyčerpávající disciplína.

    • A ty jsi zkoušel tahat kamion, traktor i hasičskou cisternu?

Určitě! Nejvíc, co jsem kdy tahal byla hasičská Tatra bez proti lana, která měla dvanáct tun. Tahal jsem s proti lanem i traktor Fendt, který vážil asi deset tun, a dotáhl jsem ho patnáct metrů. Letos jsme na závodech v Golčově Jeníkově táhli kamion, který měl ,,pouze“ sedm tun, ale nikomu nešel skoro roztáhnout, kvůli tomu, že byl ,,zapečený“ na místě v asfaltu, protože bylo celý den extrémní horko. Já s ním vycukal necelý metr a byl jsem rád (smích).

    • Pak se hodně převrací i obří pneumatiky. To jsem viděla na amatérských soutěžích. Převrací je i profíci?

Je to tak. Jde třeba o pneumatiky z důlních nakladačů, které váží až 850 kilo. Jsou to tvrzené pneumatiky aretované železem. Za mě je ale převracení pneumatiky jedna z těch lepších disciplín, protože se nezvedá celá váha pneumatiky, v jeden moment je třeba největší přetížený 300 – 400 kilo.

    • Je ale potřeba mít natrénovanou techniku, aby bylo možné pneumatiku převrátit, ne?

Určitě, pneumatika patří k nejvíce technickým disciplínám. K převrácení obří pneumatiky musí mít závodník natrénovanou hlavně techniku, paradoxně nemusí užít statickou sílu, ale spíše tu dynamickou. Člověk hlavně musí dávat pozor na to, aby si neutrhl biceps.

    • A taky je asi potřeba mít srovnaná záda a nehrbit se…

To ano, ale řekl bych spíše zpevněný než srovnaný. Osobně pneumatiku vnímám jako rehabilitační cvik, při kterém si záda krásně napravím (smích).

Jinak další disciplínou je ještě farmářská chůze, kdy strongman drží v každé ruce ,,kufr'“ o váze 150 kilo, se kterými musí co nejrychleji ujít určitou vzdálenost. Celý strongman je o tom udělat co nejvíce práce za jednu minutu, splnit určitou práci nebo zvednout co nejvyšší hmotnost.

    • Jaké jsou tvé nejoblíbenější a které naopak méně oblíbené disciplíny?

Nejvíce mě baví ,,log lift“, přemístění klády nad hlavu, pak mě baví úchopové disciplíny, jako ,,Hercules hold“, kdy se drží dřevěné nebo kovové sloupy, které nesmí závodník pustit, a pak mám ještě rád farmářskou chůzi a mrtvý tah.

Disciplína, kterou nemám rád a ani mi moc nejde, je přemístění a tlak tlusté axle osy s průměrem 50 mm, kde váha dosahuje kolem 140 kg. Tuto osu většina závodníků neudrží nadhmatem, musí se přemístit přes břicho a hlavně se neprotáčí, takže u této disciplíny je vysoké riziko zranění.

    • A jaká jsou tvá maxima v jednotlivých disciplínách?

Můj mrtvý tah se pohybuje někde kolem 300 kilogramů, ať už s trhačkami, které zvedání usnadňují, nebo bez nich. Dřep je zhruba stejný. Na tréninku jsem několikrát dřepnul 300 kg.

Maximální ,,log lift“, co jsem kdy dal, byl 145 kilo. 150 kilo jsem na závodech nikdy nepokořil. Vždycky, když jsem zkoušel přemístit a vyrazit 150 kilo, tak jsem měl takzvaný ,,black out“, kdy jsem prostě vypnul (omdlel) a kláda někam spadla. Byl jsem rád, že jsem vypnul vždy takovým způsobem, že jsem byl schopný kládu odhodit tak, aby mě to ,,nezabilo“.

S kufry o hmotnosti 150-160 kilo jsem schopný relativně rychle jít. Chůze s ohradou, tam mám maximum 430 kilogramů na pět metrů s trhačkami. Bez nich mám maximum 360 kilo na patnáct metrů. U ,,super yoku“ mám rekord 450 kilo na deset metrů. U disciplíny ,,viking press“, což je tlak nad hlavu na takové speciální konstrukci, mám rekord 220 kilogramů dvou platných opakování.

Krásná disciplína je také přemístění a tlak jednoruční činky. Já jsem nejvíce zvládl dvě opakování s jednoruční činkou o váze 80 kg. 70 kilovou jednoručku jsem dal do minuty šestkrát, ale na tréninku, a to se skoro nepočítá (smích).

,,Trénink se neobejde bez Coca-coly a bonbónů”

    • Je nějaký rozdíl mezi klasickým a strongmanovským tréninkem? Mohl bys oba tréninky porovnat...

Oproti klasickému tréninku probíhá strongman trénink třeba pět až šest hodin. Je to vlastně takový malý závod. Jezdí se při něm strongman disciplíny, které se většinou nedají cvičit v běžných posilovnách. Je na ně potřeba spousta místa, takže tomu musí být posilovna uzpůsobená nebo se trénují venku.

Strongman trénink začínám do silové přípravy zařazovat zhruba dva měsíce před prvními závody. Jelikož jsou to tréninky dlouhé a náročné, opakují se jednou za čtrnáct dní. Je to ale vždycky příjemně strávený čas s partou stejně naladěných lidí. Trénink se většinou neobejde bez dvoulitrové Coca-coly, bonbónů nebo dalších pochutin, protože je potřeba velké množství rychlých cukrů, aby měl člověk energii a udržel pozornost.

U strongman tréninku/závodu je extrémně zatěžovaná nervová soustava. Zvedáním nebo přemisťováním velkých vah nezatěžuje člověk jen kosterní svalstvo, ale tělo dostává takový šok, že je ohromena i centrální nervová soustava. Zjednodušeně řečeno, svaly dostávají takovou nálož, že je mozek ,,nedokáže'“ kontrolovat, a proto musí vytvářet nová nervová vlákna. Strongman musí trénovat velice chytře, aby se nepřetrénoval. Oslabené kosterní svalstvo společně s oslabenou centrální nervovou soustavou se dokáže postarat o neskutečnou bolest, kterou bych nikomu nepřál! Jednou se mi stalo, že mě po strongman závodu bolelo stát, ležet i sedět. Byl jsem v nepřetržité týdenní agónii a nemohl jsem vůbec nic dělat, skoro ani chodit do práce (smích).

    • Mimo to si ale zajdeš občas taky do posilovny si jen tak ,,zlehka“ zacvičit…

Určitě, zrovna teď se připravuji už na další sezónu a mám tréninky víceméně jen v posilovně. Tréninky trvají zhruba 1,5 až 2 hodiny a jsou zacílené na svalový objem, vytrvalost i na kardio.

    • V jakých posilovnách nyní trénuješ? Musíš někam dojíždět po republice?

Cvičím převážně v mé domovské posilovně, což je Fitness Ronnie Vysočany v Praze, kde je spousta strongman vybavení, se kterým se mohu připravovat. Případně si společně s parťákem rádi uděláme výlet za některým ze strongmanů, kde si pak zatrénujeme společně. Jezdíme třeba do Čáslavi, Aše a Třebíče.

    • Nejsou strongmani náchylnější ke zranění? Pohyb se nezdá být tak kontrolovaný jako při jiných silových sportech. Stal se ti někdy nějaký úraz?

Musím zaklepat, ale nejhorší, co se mi kdy stalo, byly zablokovaná záda a měl jsem natažený nebo trochu natržený zádový sval. Jednou se mi to stalo při tréninku, kdy jsem šel cvičit po 24hodinové směně, takže jsem byl unavený, natáhl si záda a nemohl jsem měsíc cvičit, protože se jednalo o hluboký zádový sval, u něhož je složitá rehabilitace. Měl jsem taky natažený bicepsový sval z jedné disciplíny, kdy jsem běhal se sudy o váze 120 kilogramů v rukou. Často se mi stává, že si zablokuji vršky zad nebo krk z těžkých tlaků nad hlavu.

Řeším to tak, že se snažím, díky získaným zkušenostem, zraněním vyhnout, případně posilovat svaly tak, aby nedocházelo ke svalovým disbalancím, které jsou většinou v příčinné souvislosti se vznikem zranění. Když se na tréninku nebo na závodě zraním a nejsem schopen to sám vyřešit, zajdu na fyzioterapii. Masáže jsou ohromně bolestivý, ale jsem po nich jako nový člověk. Snažím se ale o to, abych nešel do svých extrémních limitů, kdy by se mi mohlo něco vážného stát.

    • Musíš se jako strongman nějak omezovat v jídle? Prozraď, jak vypadá tvůj jídelníček?

(smích) Ne, spousta strongmanů jí bez jakéhokoli omezení. Jedí všechno, co jim přijde pod ruce, a pak podle toho taky vypadají (smích). Za mě je důležité držet si nějaký racionální přístup stravování.

Když jsem začal s cvičením, zajímal jsem se hodně o kulturistiku. Prošel jsem si tedy i obdobím, kdy jsem si stravu vážil, odměřoval a počítal a řešil každý gram bílkovin, sacharidů nebo tuků. Díky tomu už teď vím, co určité jídlo obsahuje a neobsahuje. Stačí mi proto si jednou za měsíc stravu zkontrolovat, zda má správný počet bílkovin. Pak jídelníček reguluji podle toho, jestli si chci udržet nebo nabírat svaly. Nejlepší, co může člověk dělat, je poslouchat své tělo.

    • Když chce tělo nanukáč, tak mu ho prostě dáš…

Přesně tak! Nebo i dva (smích)! Po těžkém tréninku člověk musí zregenerovat i centrální nervovou soustavu, a proto do sebe může dát cokoli v extrémním množství a tělo to použije, aby po tréninku ,,přežilo“.

    • Vedle stravy je rovněž důležitá suplementace, tedy doplňky stravy. Co všechno ,,bereš“?

Beru spoustu vitamínů a minerálů, jako jsou sodík, draslík, vitamín K, D3, hořčík, omega-3 mastné kyseliny a před tréninkem beru taky Kulíška, což je lék na průjem pro malé děti, protože obsahuje ideální minerální složení pro člověka, po kterém svaly, obecně tělo, skvěle fungují. Když nemám potřebné množství bílkovin ze stravy, dám si syrovátkový protein.

Co se týče suplementů jako takových, často se užívá kreatin, který trochu člověka zavodní a přidá sílu. Chemicky doplňuje a přispívá k regeneraci adenosintrifosfátu v těle. Člověk v prvních třinácti sekundách nějakého fyzického výkonu bere energii z adenosintrifosfátu a kreatin urychluje jeho regeneraci. Spousta další suplementace je víceméně placebo (smích).

    • Máš nějaký strongmanovský vzor u nás nebo ve světě?

Já začal se strongman sportem koketovat kvůli osobnostem jako jsou Čestmír Šíma a Eddie Hall. Oba dva strongmani se zapsali do historie pro svoje výkony v mrtvém tahu, což jako silový sportovec neskutečně obdivuji.

Nedá se ovšem tvrdit, že někdo z nich byl mým vzorem, není mi patnáct (smích). Spíše je obdivuji a vážím si jich za to, co dokázali.

    • Co pro tebe strongman sport znamená?

Rozhodně nejde jen o sílu. Beru ho jako svoji životní ideologii – nebýt slabý v těžkých životních situacích. Cvičení má pro mě přesah až do duševní sféry. I psychická síla je strašně moc důležitá. Dle mého názoru je psychická síla důležitější než síla fyzická, a to jak v životě, tak i ve sportu.

    • Věnoval ses nebo ještě věnuješ i jinému než silovému sportu?

Dříve jsem se věnoval spoustě sportům a bojovým uměním, ale v současné době cílím hlavně na strongman. Chodím taky plavat, dělám delší procházky nebo túry do hor s přítelkyní. Pěší túry v horách jsou pro mě mnohdy náročnější než strongman závody (smích).

    • Jaké je vlastně tvé zaměstnání? Děláš něco, v čem svou sílu můžeš také využít?

Jsem vyšetřovatel kriminální policie v Praze. Jde o psychicky náročnou a vyčerpávající práci, při níž využiji spíše svou mentální než fyzickou sílu. Při řešení nejrůznějších kriminálních případů, od větší krádeže až po vraždu, na sobě člověk nesmí dát znát slabost. Často v práci slýchám, že má fyzická konstituce budí v pachatelích trestných činů strach, za co vděčím strongman sportu (smích).

    • Fyzická síla se ale při výslechu nepoužívá…

Ta se nepoužívá (smích). Žijeme v 21. století, teď se používá spíše takzvaná ,,papírová deprivace’’, kdy jsou všechny strany trestního řízení ubíjeny papíry, kvůli nesmyslné byrokracii.

Fyzickou sílu jsem používal, když jsem sloužil jako hlídkový policista v centru Prahy a bylo potřeba zasáhnout proti pachatelům trestné činnosti užitím donucovacích prostředků.

Děkuji za rozhovor.

Hedvika Mašková