Archeologický výzkum v Podbořanech hlásí výjimečný nález: sídliště i s pohřebištěm

V Podbořanech v říjnu a začátkem listopadu probíhal největší plošný archeologický výzkum, který se kdy na území města prováděl. Pod budoucím sběrným dvorem v Mlýnské ulici archeologové objevili sídliště i pohřebiště ze starší doby bronzové a sídliště z mladší doby železné.

Na desítkách metrů čtverečních byly odkryty po-zůstatky vesnic z období zhruba před čtyř-mi a dvěma a půl tisíci lety. „Je to největší výzkum, co se týče plochy a koncentrace archeologických nálezů v Podbořanech. Je to zhruba stejně velký prostor, který jsme zkoumali, když se ve městě stavěla prodejna v Žatecké ulici (dnešní Billa). Ale výjimečný je hlavně tím, že se podařilo prozkoumat poměrně rozsáhlé sídliště ze starší doby bronzové spolu se soudobým pohřebištěm,“ říká vedoucí záchranného výzkumu Vojtěch Peksa z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech.

Investorem stavby sběrného dvora je město Podbořany. Celá stavba bude stát přes 20 miliónů korun, větší část pokrývá dotace. Nový sběrný dvůr vznikne v místě zahrady bývalých technických služeb. Na první archeologické nálezy se přišlo začátkem pod-zimu při výkopech pro inženýrské sítě. „Jak-mile se odkryla plocha pod budoucím sběrným dvorem, ukázalo se, že je to velmi bohatá archeologická lokalita. Objevili jsme pozůstatky sídliště ze starší doby bronzové,“ přiblížil začátky záchranného výzkumu Vojtěch Peksa. Práce na vykopávkách trvaly přes dva týdny, skončily na začátku listopadu. Spolu s archeologem V. Peksou, který výzkum vede, na zkoumané ploše velké zhruba 20 arů pracoval také terénní technik Jaroslav Hladík a jeho spolupracovníci s pomocí dalších brigádníků.

„Výzkum byl zahájen ve chvíli, kdy došlo ke snížení terénu, budoucí svozový dvůr bude dvoustupňový, tady bude opěrná zeď, pod ní budou umístěny kontejnery… To znamená, že stavba potřebovala snížit terén o tři čtvrtě metru, a při té příležitosti se objevily archeologické nálezy, stejně tak při výstavbě kanalizace, která se zde budovala,“ pokračoval Peksa.

Nejčastějším nálezem jsou zlomky keramiky, střepy z keramických nádob, zvířecí kos-ti, pak se objevují nástroje, ať už kostěné – soubor kostěných šídel, můžou to být kamenné sekyry, případně šperky, kostěný korál, který byl součástí náhrdelníku.

Kam nálezy putují? „Poté co se vyjmou, putují do laboratoře u nás v Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě, kde máme keramickou laboratoř, laborantky nálezy očistí, omyjí, očíslují, případně se pokoušejí slepit do větších tvarů, pokud je to možné, a následně jsou uloženy v depozitáři. V ideálním případě by aspoň část z nich měla být v budoucnu vystavena v muzeu v Podbořanech“.

A jaké jsou nejzajímavější nálezy, které se tady objevily? „Kromě běžných tzv. sídlištních jam ze starší doby bronzové čili jam za-kopaných do terénu, které sloužily ke skladování obilí, jsou to dvě polozemnice – částečně zahloubené domy z období Keltů. Ze stejného období mladší doby železné (4. - 2. století před letopočtem) pochází nejzajímavější objekt. Výjimečně zachovalá keramická pec. V peci se zachoval i rošt, který sloužil jako pevná podložka, na kterou se vyskládaly nádoby k vypálení. Pod ním se topilo, otvory v roštu stoupal horký vzduch, který nádoby vypálil. V Čechách podobných nálezů není mnoho.“

A jak to občas bývá, překvapení přišlo na samý závěr výzkumu: „V ploše stavby při Mlýnské ulici se objevily čtyři kostrové hroby ze starší doby bronzové. Hroby řadíme k únětické kultuře, které náleží na Podbořansku mnohá naleziště, včetně bohatého pohřebiště u Liběšovic. Pro Podbořany je to výjimečný nález, neboť máme k dispozici sídliště a k němu i soudobé pohřebiště.“

Archeolog Peksa doplňuje: „Především musím poděkovat Městu Podbořany za podporu a provádějící firmě za pochopení. Cílem výzkumu rozhodně není nikoho zdržovat, ale zachránit kulturní dědictví. I proto postupujeme v plné spolupráci se stavbou a výzkum probíhá vždy tak, aby stavební práce mohly pokračovat na dalších částech stavby.”