Sklizeň chmele byla loni nejvyšší od roku 1996. V okrese Louny se produkce chmele zvýšila o více než polovinu

Dostatek vláhy a ideální dešťové srážky způsobily, že byli čeští chmelaři se sklizní v loňském roce spokojeni. Podle zprávy, kterou vydal Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), byla úroda zeleného zlata v roce 2021 nejvyšší za posledních pětadvacet let. Ve srovnání s rokem 2020, kdy byla sklizeň průměrná, byli loni pěstitelé spokojenější. Vysoká byla i produkce chmelových hlávek, a to i přesto, že část chmelnic poškodily letní bouře.

Nejvíce chmele na území České republiky bylo samozřejmě v okresech Louny, Chomutov, Kladno a Rakovník, tzv. Žatecké oblasti, kde pěstitelé sklidili dvaadvacet odrůd z plochy 3 834 hektarů. Produkce se tu zvýšila o bezmála padesát procent. Nejvíce chmelnic v rámci této oblasti osadili tradičně pěstitelé v okrese Louny, a to 2 389 hektarů. Produkce z chmelnic Lounska, Žatecka a Podbořanska se zvýšila bezmála o šedesát procent, konkrétně o 56,8 procenta. Pěstitelé v okrese sklidili 4 327 tun chmele, o rok dříve to bylo jen 2 760 tun. Loňský výnos byl také vyšší, a to 1,81 tuny z hektaru chmelnic.

Z údajů ústavu vyplývá, že ke zvýšení produkce chmele v porovnání s rokem 2020 došlo v celé Žatecké oblasti. Nárůst byl o 2 035,58 tun na celkových 6 358,36. Jedná se o nárůst o 47,09 procent. Celkem čeští chmelaři sklidili 8 306 tun chmele. „Toto množství je nejvyšší od roku 1996, kdy se však chmel pěstoval na ploše 9 335 hektaru, tedy o necelých pět tisíc více, než v roce loňském, kdy to bylo 4 971 hektaru,“ uvedla Ivana Kršková, tisková mluvčí ÚKZÚZ.

Za spokojenost chmelařů mohou značné dešťové srážky a ideální teplotní podmínky během vegetačního období chmele, které dávaly předpoklad k tomu, že úroda z chmelnic bude v loňském roce vyšší, než v roce předcházejícím. A sumarizace dat v závěru loňského roku potvrdila, že sklizňový rok 2021 se s celkovou produkcí chmele 8 306 tun řadí k výnosově nadprůměrným. „Loňský červen byl ve znamení vysokých dešťových srážek, jejichž úhrn se na některých stanovištích pohyboval i nad 150 milimetrů. Zpoždění v růstu, které v chladném květnu představovalo až dva týdny, se ale vlivem vyšších srážek a teplot téměř srovnalo. Většina chmelových porostů tak dosáhla vrcholu chmelové konstrukce, tedy sedmi metrů. Stejně tak byl na dešťové srážky bohatší i červenec a teplotně se pohyboval v normálu, s průměrnou teplotou nad devatenáct stupňů Celsia,“ vysvětlila I. Kršková. Právě tento, pro růst a vývoj chmelových rostlin, příznivý vývoj počasí, především ve druhé polovině vegetace, na většině lokalit kladně ovlivnil velmi dobré a jednotné zakvetení chmele. Rovněž měl pozitivní vliv na následný růst a vývoj chmelových rostlin a hlávek. To podle institutu ovlivnilo produkci chmelových hlávek, která byla z historického pohledu jednou z nejvyšších i přes bouře, které poničily část chmelnic.

Nejvíce pěstovanou odrůdou v okrese Louny, tzv. Žatecké oblasti, byl Žatecký poloraný červeňák, který rostl na 3 300 hektarech, a sklizeno ho bylo 5 245 tun. Výnos byl 1,59 tuny na hektar. Odrůda Sládek byla druhou nejvíce pěstovanou odrůdou, a to na 237 ha a sklizní 598 tun, což bylo s výnosem 2,52 tuny chmele na hektar. Bronzovou příčku v řebříčku nejvíce pěstovaných odrůd v okrese obsadil Premiant se 124 hektary a výnosem 1,9 tuny. Celkem se této odrůdy sklidilo 235 tun. Chmelaři v okrese Louny sklidili celkem 6 358 tun chmele

U Žateckého poloraného červeňáku se navýšila produkce v rámci celé republiky o 1 838 tun, což je zvýšení o necelých 54 procent. Průměrný výnos této odrůdy činil 1,59 t/ha. U odrůdy Agnus byla zaznamenána sklizeň 78,24 tuny, což je pokles o 6,72 procenta. V Žatecké oblasti je tato odrůda čtvrtou nejpěstovanější.

„Celkem za Českou republiku můžeme hodnotit sklizňový ročník 2021 jako nadprůměrný, s celkovou produkcí chmele 8 305,72 t, tedy nejvyšší od roku 1996, a průměrným výnosem 1,67 tuny z hektaru, který je zároveň historicky nejvyšším hektarovým výnosem. Ve srovnání s ročníkem 2020 došlo ke zvýšení produkce chmele o 2 380,79 tuny, což je meziroční nárůst o 40,18 procenta,“ vyjádřila spokojenost se sklizní chmele I. Kršková.

Foto: Sklizeň chmele byla v loňském roce nejlepší za poslední čtvrt století. Nakonec ji neovlivnily ani škody na chmelnicích, které v létě způsobily větrné bouře. Na snímku spadlá chmelnice v Postoloprtech v polovině července loňského roku. Foto: archiv