Senior ze Slavětína opět na cestách. Vladimír Petrů vyrazil na dvouměsíční jízdu Pobaltím

,,Přátelé, tak jsem se snad už dočkal. Po dvou letech Covidu a bláznění celého světa - mohu konečně opět vyjet na svoji seniorskou vysněnou cyklo pouť. Původní záměr, při odchodu do důchodu byl každý rok dva měsíce na kole na těžko po Evropě,“ řekl kronikář a cestovatel Vladimír Petrů ze Slavětína.

Konečně se dočkal a v pondělí 25. dubna v 6.02 hodin vyjel rychlíkem z Prahy na Varšavu a dále na sever Polska do SuwalKi. Tam v převlékárně přespal a ráno 26. dubna v osm hodin vyjel směr po cyklostezce až do Sejny.

Hranici Polska s Litvou překročil ještě téhož dne. Zatím byla jeho poslední zastávkou v Estonsku Lottemaa v neděli 15. května. Za sebou má jednadvacet dní cesty. Za dvacet denních etap najel již 2 061 kilometrů, což je průměr na den 103 kilometrů. ,,Tak nějak jsem si to představoval. Plán to nebyl, ale představa. Víte, jaký je rozdíl? Plán se musí plnit, představa se může a nemusí konat. Do dal-ších dní asi uberu, protože se začíná oteplovat. Dnes bylo ráno šest stupňů a přes den deset stupňů, ale za větrem už to připaluje,“ hlásil V. Petrů z cesty. Zdravotní stav si zatím chválí, samozřejmě, to nechce zakřiknout, po vyléčení odřenin se zlepšil. A to za plného provozu. 3) Stav věcí, co mám s sebou je také dobrý, jen po pádu helmy se mu zlomila blikaČka. Ale po tmě už by se na trasu vydávat neměl. Limitem na cestách je dobití power banky, která vydrží na čtyři nabití mobilu a tabletu. ,,Nálada a psychický stav – za mne výborné. Pozitivní je, že tady už mluví hodně estonsky. Na rozdíl od jižní hranice jsou tady všude pěkné asfaltky, z nichž některé ještě voní novo-tou. Někde i krásné nové cyklostezky,“ hlásil Vladimír z cest.

Cesta Vladimíra Petrů bude během května a června pokračovat kolmo směrem Litva - Lotyšsko - Estonsko středem Pobaltí na východ. ,,Potom okolo moře zpět do Polska a Polskem do Německa. Okolo hranice Polsko - Německo domů. Kvůli válce na Ukrajině mi bohužel vypadlo Bělorusko a jeho prales se zubry a tranzit přes Kaliningradskou oblast Ruska,“ popsal plán cest V. Petrů. Na svoji dvouměsíční výpravu si sbalil brašny na kolo s vahou osmnáct kilogramů, stan, spaní, jídlo, polní kuchyni, oblečení, tablet, power banku a další potřebné věci. ,,Je toho dost, na zádech bych vše nevláčel, ale kolo to pobere. Minule, když jsem jel Okolo Československa, tak jsem měl 98 kilo před jízdou a po 55 dnech jsem se vracel s 88 kilogramy hmotnosti,“ dodal. Letos V. Petrů vyjížďku začínal s 94 kily, a to se podle svých slov systematicky vykrmoval poslední měsíc do zásoby. ,,Uvidím, kolik budu mít na konci. Držte mi palce, možná to budu potřebovat, protože ,,věk nezastavíš“,“ loučil se před odjezdem V. Petrů.

Sledovat jeho cestu můžete na webu okoloceskoslovenska.cz. Cestovatele můžete povzbudit komentáři, za které bude rád a předem se omlouvá, že na odpovědi nebude mít, podle zkušenosti z první cesty, sílu. Spojení s vlastí a přáteli je pro jeho cestu neméně důležité, jako udržení kondice a zdraví.