Hroby, kostry, základy domů, zásobní jámy staré i více než sedm tisíc let. Archeologický průzkum vydal bohaté nálezy

Chlumčany - Zajímavé nálezy vydal archeologický průzkum, který před několika týdny probíhal v místech, kde se staví dálnice D7 Praha - Chomutov. U Chlumčan archeologové objevili hroby, kostry a základy domů a dalších objektů staré i více než sedm tisíc let pocházející ze tří období. Práce na záchranném archeologickém průzkumu trvaly osm týdnů, skončily před dvěma týdny.

,,Během záchranného výzkumu jsme prozkoumali celkem 473 archeologických objektů. Ty dokládají sídelní i funerální aktivity z období mladší doby kamenné – neolitu, starší a mladší doby bronzové,“ přiblížil vedoucí výzkumu Vít Hadrava z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech. Jedná se o kulturu s lineární keramikou, únětickou kulturu a knovízskou kulturu. Archeologický dohled probíhal v bezproblémové součinnosti se stavebními pracemi, během kterých byly zachyceny dvě polohy s pozitivními archeologickými nálezy. ,,První zkoumaná poloha se nacházela na západním okraji obce Chlumčany, v trati Pod drahou. Tato nově objevená lokalita je situována na sprašové terase nad Smolnickým potokem, v nad-mořské výšce 238 metrů nad mořem,“ dodal V. Hadrava.

Největší skupinu tvoří podle zprávy vydané archeology situace datované do období mladší doby kamenné, náležející kultuře s lineární keramikou 5 500 až pěti tisíci lety před naším letopočtem. ,,V tomto období dochází na našem území k převratné společenské, kulturní a ekonomické změně, související s šířením nového způsobu života, obživy a technologií. Základními znaky jsou především zakládání stálých sídlišť s architekturou dlouhých dřevěných domů, pěstování kulturních zemědělských plodin a chov dobytka, výroba keramických nádob broušených a vrtaných kamenných nástrojů a rozvoj výroby textilu,“ přiblížil období archeolog.

Pozůstatky sídliště z tohoto období jsou doloženy dvěma půdorysy neolitických domů, pětiřadé konstrukce, vymezených v terénu výkopy sloupových jam. Domy měly přibližnou orientaci ve směru sever – jih. Uceleně prozkoumaný půdorys jednoho z domů dosahoval délky 62 metrů, s rozpoznatelným trojdílným členěním vnitřního prostoru. V blízkosti domů se nacházely stavební jámy, tzv. hliníky, poskytující hlínu pro výrobu keramiky a stavbu domů.

Uvnitř a v okolí domů se podařilo rovněž zachytit i několik zásobních jam, slouží-cích k uskladnění pěstovaných kulturních plodin. ,,Období starší doby bronzové je na lokalitě u Chlumčan zastoupeno výkopy čtyř hrobů únětické kultury let 2 300 až 1 700 před naším letopočtem. Zesnulí byli uloženi ve skrčené poloze na pravém boku, s obličejem orientovaným směrem k východu. V hrobech se nacházely milodary v podobě keramických nádob,“ popsal nález archeolog s tím, že zajímavý nález představuje hrob s pozůstatky po kamenné konstrukci hrobové komory, ve které byli pohřbeni dva jedinci.

Na období mladší doby bronzové odkazují výkopy zásobních jam, zachycených v severní části zkoumané plochy z knovízské kultury 1 300 až 1 000 před naším letopočtem. Ve dvou zkoumaných jamách se podle zprávy archeologů podařilo během výkopových prací nalézt tři nerituální sídlištní pohřby. ,,V prvém případě se jednalo o nález lidského skeletu, uloženého v pozici na zádech s horními končetinami, umístěnými před obličejem. V druhé jámě se nacházely ostatky dvou jedinců v neanatomické poloze. Lidské kostrové pohřby na sídlištích v období popelnicových polí jsou zvláštním, nicméně běžným jevem. Takové pohřby lze interpretovat jako doklad rituálních lidských objetí nebo pohřeb nízce sociálně postaveného jedince. Ve výplni jam byla rovněž nalezena početná kolekce keramických, kostěných a kamenných nálezů,“ popsali archeologové nález. Druhou archeologicky pozitivní lokality archeologové našli v trati ,,Na příčkách“, kde se podařilo během skrývky nalézt celkem šest objektů, datovaných na základě získaného archeologického materiálu, do období mladší či pozdní doby bronzové.