,,Doufám, že v kulturní nabídce obyvatelům města nic nechybí,” říká Pavel Panenka, ředitel Kulturního zařízení města Postoloprty

Kulturní život se vrátil ,,do zajetých kolejí”. Spolky a organizace pořádají své tradiční i nové akce. Návštěvníci ani pořadatelé neskrývají nadšení z toho, že se po covidových nařízeních mohou konečně setkávat bez omezení. Jaké kulturní vyžití nabízí svým občanům město Postoloprty, na to jsme se zeptali Pavla Panenky (na snímku), ředitele Kulturních zařízení města Postoloprty, které se o zdejší vyžití občanů stará.

Kulturní zařízení města Postoloprty vedete osmým rokem. Jak se kulturní život ve městě za toto období změnil?

Rozhodně ne k horšímu. V poslední době sice vstoupil do veškerého veřejného života koronavirus, ale i s ním jsme se popasovali, řekl bych, dobře - i díky dočasným rozvolněním. Stále držíme tradiční celoměstské akce jako Prtský špacír, Postoloprtské slavnosti, novou tradicí je cyklistická Tour de Prty, poznávací cyklojízda s beneficí pro zdravotně postižené, dále letní hudební festivaly, letní kino, festival klasické hudby Musica Apostolorum, podzimní divadelní Festival smíchu nebo Vítání adventu s rozsvěcením vánočního stromu. Výjimkou je městský ples kvůli rekonstrukci sálu v soukromém hotelu Koruna. Máme ve městě výhodu dvou fungujících divadelních souborů a především výborné základní umělecké školy. To je podhoubí, na kterém se dá stavět.

Jaká kulturní nabídka Postoloprtům chybí?

Doufám, že nic podstatného neschází. Jsme ovšem malé městečko, a tak nákladné profesionální produkce – hudební i divadelní – si můžeme dovolit jen zřídka. Některé žánry u nás také nenacházejí dost početné publikum. Zkoušeli jsme třeba večery poezie nebo koncerty jazzu či folku, a tam zkrátka schází obecenstvo.

Patří pod vás knihovna, informační centrum, vydáváte zpravodaj… - nabízí KZMP další služby?

Především máme divadlo, kde jednak tvoří naše soubory a jednak pořádáme pohostinská představení. Město si pod našimi křídly drží také kino, ačkoli to má jen tzv. malou digitalizaci a není tedy premiérové jako třeba v Lounech. Promítat můžeme až z vydaných nosičů, tedy několik měsíců po premiérách. Lidé si tak zajedou nejčastěji do Loun, nám pak zbyly děti, pro něž promítáme každý čtvrtek. K tomu přidáváme další představení v době zimních a jarních prázdnin a už zmíněné letní kino v zámecké zahradě. Kina a divadla se využívá i k akademiím všech zdejších školských zařízení. Akcí pod širým nebem pořádáme od jara do podzimu také dost, většinou hudebních, ale i divadlo nebo třeba kuličkový turnaj, letos také šermířský festival, tradiční jsou atrakce pro děti…

Na malé město je to vcelku solidní kulturní nabídka. Využívají jí obyvatelé?

Před koronou bych řekl – ano, určitě. V posledních dvou letech je mnohem těžší lidi vytáhnout ven, hodně si zvykli doma. Myslím, že v tomto ohledu způsobil covid větší škody než ve zdravotní oblasti. Ale máme - zaplaťpánbůh - osvícené zastupitelstvo, které vychází vstříc faktu, že kulturní a společenské akce významně ovlivňují kvalitu života ve městě. A tak stále máme rozumný rozpočet, abychom lidi doma nenechali a nabídli jim vyžití v pestré skladbě.

Covidová doba přinesla na druhou stranu jiné možnosti, život v online světě. Tak jste s občany prožili například advent. Jak moc velká to byla zkušenost a možnost využití online technologií do budoucna?

Máte pravdu. Museli jsme se učit nejen v hygieně, například v bezkontaktní rozvážce knih a časopisů, kterou ostatně nabízíme nadále, ale i v bezkontaktní kultuře a vzdělávání. Jsem docela pyšný na to, kolik se nám toho v tomto ohledu podařilo, a to ve spolupráci s městskými institucemi, spolky i osobnostmi. Publikovali jsme třeba adventní kalendáře s natočenými videopřáními, streamové přenosy pohádek se soutěžemi, a také mnoho videozáznamů o význačných místech a historických obdobích města. Dalo to práci, ale udržení kontaktu za to stojí. Některé formáty zachováme i do budoucna zejména s ohledem na období Vánoc, kdy se lidé drží spíše doma.

Po omezeních a zákazech se konečně může fungovat ,,normálně“. Je to úleva a radost?

Samozřejmě a sláva tomu. Slyšet živou kapelu a vidět živé herce na jevišti je nenahraditelné. Nemluvě o tvůrcích, kteří se v poslední době museli cítit jako ryba na suchu.

Jak moc vás podporuje město?

Na své možnosti dostatečně. Postoloprty jsou malé, mnozí se tu osobně znají, takže navzájem vědí o svých potřebách. Je moc dobře, když to respektují i volení zástupci a snaží se pro lidi zajistit všechno, aby nikdo neměl důvod říkat, že tu „chcípl pes“.

Jak zvládáte konkurenci kulturní nabídky velkých divadel v okolních městech s dobrou dojezdovou vzdáleností?

Mám tady trochu výhodu, že jsem sám divadelní ochotník. Vůbec nechci mluvit o Praze, kam někteří obyvatelé Postoloprt pochopitelně směřují za exkluzívními zážitky, ale dobře vím, že ani stálým divadlům v blízkých městech - Lounech, Žatci, Mostě nebo Chomutově – nemůžeme konkurovat. Musíme tedy přinášet aspoň zčásti "něco jiného". Už jsem mluvil o kladech tvorby místních souborů. Tady máme spoleh na několik repríz každý rok, což koneckonců bývají nejlépe navštívené inscenace. Několikrát ročně uvádíme profesionální soubory, ale hlavní část programu divadla je na amatérech. Naštěstí v Čechách existuje řada dobrých souborů, a ty pravidelně zveme.

Jak spolupracujete s místními spolky, vycházíte si vzájemně vstříc?

Bez toho by to na maloměstě vůbec nešlo, je to nutnost. A u nás to funguje, řekl bych, nadstandardně.

V plánu je velká přestavba náměstí, z pohledu kultury, bude úprava pro město přínosná?

Kvalitu života zvyšuje všechno hezké, takže každé zlepšení i v urbanistice jde s kulturou ruku v ruce. Je smutné, co se vlivem válčení na Ukrajině i z jiných důvodů děje s cenami prací a materiálu, takže si asi budeme muset ještě nějakou dobu počkat, ale ono to přijde.

Pustili jste se do natáčení pořadů o Postoloprtech a příbězích k nim se vztahujícím. Kolik jich už vzniklo a jaké další se chystají?

Videozáznamů o historii a zajímavostech města vzniklo za poslední dva roky zhruba patnáct. Teď je sezóna venkovních pořadů, které musejí mít přednost už jen proto, že živá kultura a setkávání lidí jsou nade vše, ale přes zimu se chceme věnovat spolkům, které zvětšují nabídku aktivit pro lidi a tím přinášejí další důvody, proč jsou Postoloprty dobrou adresou.

Postoloprtské slavnosti byly několikrát odloženy, letos proběhly v jiném formátu. Příští rok se můžeme opět těšit na tématické slavnosti?

Jsem přesvědčen, že ano. Tématické slavnosti, nemají-li stát statisíce navíc a být jaksi „na objednávku“, se musejí opírat právě o tvorbu místních škol a spolků. To se v minulosti dařilo. Teď se ještě tvůrci dávali dohromady, aby dohnali koronavirové ztráty a zpoždění, ale napřesrok už bychom měli znovu přinést slavnosti v dřívějším formátu.

Které prostory pro kulturní akce využíváte, zařadí se mezi ně jednou zámek, který se chystá město opravit?

Největší akce vyžadují zámeckou zahradu, předzámčí nebo Mírové náměstí. Pod střechou jsou pak k dispozici kino v 270 sedadly, kino se 150 místy a sál knihovny, kam se vejde kolem čtyřiceti návštěvníků. Zámek je hudbou budoucnosti a osobně bych se tam rád nějaké produkce dožil, i kdyby byla zatím jen improvizovaná. I na to myslíme a jistě k tomu brzy dojde alespoň na nádvoří. Stamilióny na rekonstrukci zámku se budou shánět obtížně a pomalu, ale lidé ve své většině zámek chtějí, a tak na tom musejí pracovat i zastupitelé a městský úřad.

Jaké bude letošní kulturní léto, podzim a závěr roku?

Už červen byl nabitý hudbou, divadlem a dalšími zábavními produkcemi. V červenci tu bude putovní cirkus po spádových obcích, poté Pouť Petra a Pavla ve Skupicích, rockový Raskwerfest doprovozený kuličkovým turnajem, letní kino Kinematografu bratří Čadíků s živou hudbou, šermířský „Oživlý středověk“ a v závěru prázdnin Den prevence s hasiči, policisty a zdravotníky, který opět doprovodí divadlo pro děti a hudební festival. V září se chystá setkání rodáků a přátel Postoloprt s programem, zmíněný festival klasické hudby, rockové zavírání zámecké zahrady a v říjnu tu budou velké oslavy 100 let fotbalu v Postoloprtech, kde si lidé také užijí spoustu hudby a zábavy. Chystáme i přednášky, divadelní představení v čele s listopadovým Festivalem smíchu, pořadů je hodně, třeba také show Petra Jablonského atd., až se přiblíží Vítání adventu a období Vánoc…

Máte zpětnou vazbu od občanů, jak moc jsou rádi za navrácení běžného kulturního života?

Znovu jsme u toho maloměsta. Tady máte zpětnou vazbu z první ruky několikrát denně. Jistěže jsou rádi. A já bych zase rád, aby lidé účast na kulturním a společenském dění nezaměňovali za pouhé kliknutí „lajku“ na sociální síti. Jsem zodpovědný za to, aby jim stálo za to přijít, užít si a obohatit se, a tak to nikdy nesmím vzdát.