Mladí sokolové z elektrárenských komínů se rozletěli do světa

Severní Čechy – Úctyhodný počet letošních sokolíků se rozletěl do světa z ochozů komínů a chladicích věží Skupiny ČEZ.

V rámci celé republiky přišlo na svět 33 sokolích slečen či kluků, což je historický rekord. Pro srovnání; stejný počet mladých vyvedly sokolí páry v letech 2011, kdy byla v Elektrárně Tušimice umístěna na ochozu chladicí věže vůbec první hliníková sokolí budka v České republice, až 2015. Sokolí páry přitom v tomto období přibývaly postupně a ve finále jich bylo teprve šest, kdežto dnes jich je už deset trvale zahnízděných

v rámci „sokolí farmy“ Skupiny ČEZ. Nejvíce „zářezů“ mají tradičně i letos severní Čechy, a to 19 mláďat. I to je zatím historicky nejvíce v daném roce. V současné době evidují ornitologové zhruba 130 sokolích párů v celé ČR, deset z nich hnízdí na objektech ve vlastnictví ČEZ, přičemž v období 2011 – 2022 se z těchto staveb rozletělo do světa 147 mláďat sokola stěhovavého!

Sečteno a podtrženo: Sever: Teplárna Trmice 4; Elektrárna Ledvice 4; bývalá výtopna ČEZ Teplárenské v Proboštově 3; Paroplynový cyklus Počerady 2; Elektrárna Tušimice 3 a Elektrárna Prunéřov 3. Střed: areál společnosti Energotrans v Třeboradicích u Prahy 4 a Teplárna Energotrans (dříve Elektrárna Mělník) 3. Jih: Jaderná elektrárna Temelín 3. Vysočina: Jaderná elektrárna Dukovany 4. Celkem: 10 hnízdících párů a 33 mláďat. Jen tak pro zajímavost, v Národním parku České Švýcarsko, včetně CHKO Labské pískovce letos registrují 24 mláďat

a počet tamních hnízdících párů na české straně je srovnatelný s celkovým počtem párů v lokalitách Skupiny ČEZ.

„Je to paráda, letos je v lokalitách ČEZu deset úspěšně hnízdících párů, kterým se narodilo neskutečných 33 mláďat, z toho 4x čtyřčata, 5x trojčata a jednou dvojčata. Co je více než podstatné, všechna mláďata se letos podařilo okroužkovat, takže doufám, že o nich v dalších letech ještě uslyšíme,“ neskrývá své nadšení ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Muzea města Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s. V případě kroužkování dobře ví, o čem mluví. Díky „prstýnkům“ některých rodičů se mu například podařilo zjistit, že na komínu Teplárny Trmice hnízdí německá samice 4HL a má nového samce ANW, který se narodil v roce 2020 v Záluží

u Litvínova (Unipetrol). Na chladicí věži v Elektrárně Tušimice hnízdí samice se žlutým kroužkem 99, narodila se v roce 2015 na skále u obce Tubož na Mělnicku, a v Elektrárně Prunéřov společně přebývají neznačený samec a samice ANA, jíž se ornitologovi podařilo předloni v budce chytit a tím pádem i okroužkovat.

Skupina ČEZ patří mezi průkopníky ochrany sokola stěhovavého v průmyslových lokalitách. Energetická společnost byla vůbec první v České republice, kdo začal s ornitology spolupracovat na umístění hliníkových sokolích budek na výškových elektrárenských či teplárenských stavbách. Stalo se tak v roce 2011, kdy byla první budka umístěna na ochozu chladicí věže v Elektrárně Tušimice. Ornitologové z Alka Wildlife mají přitom podporu vedení společnosti od samého začátku projektu, který se během dvanácti let dostal z pokusné fáze až na úroveň jakési stabilní „sokolí farmy“. Výroba a instalace budek přitom probíhá v režii společnosti. Ornitologům je rovněž umožněn vstup do provozů za účelem monitoringu sokola stěhovavého, včetně umístění fotopastí a kroužkování narozených mláďat. Na případný nákup fotopastí, speciální optiky, horolezeckého vybavení a podobně jim pak přispívá Nadace ČEZ v rámci grantu Podpora regionů.

„Jediné, co sokolí páry během zahnízdění a poté i jejich junioři či juniorky od nás požadují, je klid. Hlavně proto, aby se mohli bezpečně pohybovat po ochozech

a později se učit s rodiči létat a lovit. Proto jsou po celou dobu zahnízdění odloženy aktivity spojené nějakým způsobem s údržbou komína či třeba lezeckým cvičením profesionálních hasičů, ať již elektrárenských či z HZS daného kraje. Prakticky až do definitivního opuštění budek, nejsou sokolí rodinky nijak rušeny. Jakmile tedy ornitolog v dané lokalitě nahlásí, že viděl poprvé sokolí pár nad tou či onou elektrárnou a následně i potvrdí, že samice sedí na vejcích, utlumujeme veškeré aktivity, které se týkají výškových staveb s budkami. Výjimka by nastala pouze v případě, kdyby byly nějakým způsobem ohroženy bezpečnost a zdraví zaměstnanců či vlastní provoz elektrárny,“ uzavírá Jan Kalina, ředitel Divize obnovitelná a klasická energetika. S nadsázkou ještě poznamenal, že kdyby dávalo smysl sokolí budky umisťovat i někde na hrázích přehrad, v nichž má ČEZ vodní elektrárny, bylo by sokolích mláďat určitě daleko více.