Šokovali tím 110 zaměstnanců tohoto nápravného zařízení. „Něco jsme tušili, ale konkrétně jsme se to dozvěděli z televize, oficiálně nám až dodneška nikdo nic neřekl,“ stěžovali si společným hlasem. Také starostové z Podbořanska tento krok příliš nechápou. „Trvalé uzavření objektu považuji za špatné rozhodnutí,“ komentoval to podbořanský Radek Reindl, který by ještě dokázal pochopit jeho dočasné zakonzervování.
Další provoz Věznice Drahonic je ale podle vězeňské správy ekonomicky neudržitelný. Příčinou mají být amnestií uvolněné kapacity ve všech 36 českých a moravských věznicích, špatný technický stav areálu a jeho bezpečnostní limity.
„Ke dni 6. března vězeňská služba eviduje v důsledku amnestie více než 3400 volných ubytovacích kapacit, a to převážně pro výkon trestu odnětí svobody ve věznicích s dozorem,“ vysvětlovala jeden z důvodů tisková mluvčí ministerstva spravedlnosti Štěpánka Čechová. Přitom ještě v lednu ministerstvo mínilo, že vyprázdněné cely věznic se opět rychle naplní. „Už vzhledem k faktu, že v České republice je více než 4500 osob, které jsou odsouzeny k výkonu trestu a dosud k tomuto výkonu nenastoupily,“ předpokládalo ještě před třemi měsíci v tiskové zprávě.
Podle generálního ředitele VS Petra Dohnala je ale za rozhodnutím o uzavření věznice celý soubor důvodů. V okolí je pět dalších věznic s dohledem a dozorem. Věznice nemá žádné další obslužné činnosti, jako je eskorta k soudu, vazba nebo justiční stráž. A navíc by si další provoz areálu v nejbližší době vyžádal investice zhruba 11 milionů do nutné opravy již nevyhovující kotelny. Proto vězeňská služba po amnestii zvažovala zrušení tří věznic. Nakonec ale vybrala jen Drahonice. V případě naplnění stávající kapacity věznic by se využily kapacity bývalých uprchlických táborů, do jejichž modernizace stát nedávno investoval desítky milionů korun.
„Ekonomické ukazatele máme v pořádku. A tak nevíme, proč jsme to odnesli zrovna my, protože výsledky té ekonomické analýzy, na jejíž základě nás ruší, nám nikdo nepředložil,“ hájí existenci svého zaměstnavatele občanská pracovnice Dana Bočková z Vroutku. Na přímý dotaz po předložení analýzy odvětil Dohnal, že závěry z ní byly prezentovány, ale celý dokument je interní a zveřejňovat se nebude.
„Nebylo to lehké rozhodování, ale byli jsme ujištěni, že drtivé většině příslušníků a civilních zaměstnanců v přímém výkonu služby budou nabídnuta místa v rámci vězeňské služby,“ sliboval náměstek Volák. Podle něj by převážná většina z nich měla být umístěna v nejbližších věznicích, které jsou v dojezdové vzdálenosti do 20 (Nové Sedlo, Oráčov) a 70 km (Kynšperk, Ostrov, Všehrdy). Jaké uplatnění čeká pracovníky z logistického, právního a ekonomického oddělení ovšem nebylo jasné, protože, jak poznamenal zástupce drahonických odborů Jiří Holubička, pro ně volná pracovní místa v okolních káznicích rozhodně nejsou.
O koupi areálu již prý projevil zájem nejmenovaný soukromý subjekt. Nejprve ale bude nabídnut k bezplatnému převodu jiným státním institucím. Věznice Drahonice byla určena pro výkon trestu odnětí svobody mužů a profilována jako věznice s dozorem, ve které bylo zřízeno oddělení s dohledem. Ubytovací kapacita oddělení s dozorem byla 158 míst a oddělení s dohledem 70 míst.
Zaměstnanci drahonické věznice Dana Bočková, Jana Kašparová a Alexandr Roubal hovoří zklamaně s novináři před úterním brífingem, kde byl oficiálně oznámen konec jejich zaměstnavatele.
