Deště poničily také chmel

Nejvíce jsou poškozeny záplavami chmelnice v Úštěcké chmelařské oblasti. Zde bylo zatopeno přibližně 200 hektarů, z toho 140 hektarů s totální stoprocentní škodou a na 60 hektarech lze škodu odhadovat v průměru z 50 %. Další škody v důsledku záplav byly také způsobeny v Žatecké chmelařské oblasti v okolí řeky Ohře na ploše 180 hektarů, z toho zhruba 72 hektarů s totální stoprocentní škodou a 10 hektarů s částečnou škodou. Dalších 150 hektarů bylo zaplaveno vodou na Rakovnicku s odhadovanou škodou na porostech v průměru 30 %.

„Celkové škody na chmelnicích v důsledku záplav a zatopení jsou na ploše 530 hektarů, z toho došlo k úplnému zničení úrody na ploše 212 hektarů a na 318 hektarů ke škodám v rozsahu od 5 % do 80 %. Celkové předběžně vyčíslené škody na zničení úrody a nutnou obnovu porostů či na opravy a obnovu konstrukcí na komoditě chmel jsou odhadovány v hodnotě přibližně 90 milionů korun,“ shrnuje rozsah škod Bohumil Pázler, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.

„Evidujeme chmelnice, které byly zaplaveny až do tří čtvrtin konstrukce, tedy nad úroveň vegetačních vrcholů rostoucích rostlin a tyto porosty budou s nejvyšší pravděpodobností zcela poškozeny. Někteří pěstitelé mají zaplavenu veškerou produkční plochu. Navíc se současnou předpovědí a srážkami může být škoda daleko vyšší", doplňuje Michal Kovařík, tajemník Svazu pěstitelů chmele ČR.

Po loňských škodách na porostech z důvodu mrazů a doprovodných faktorů ve výši až 140 milionů korun jsou letošní záplavy další ránou pro pěstitele chmele. Z výše uvedeného je zřejmé, že bude nutná hlavně výsadba nových ploch chmele a investice jak do konstrukcí, tak také do technologie. V letošním roce je prozatím evidováno 4.339 hektarů produkčních ploch chmelnic.