Autobusová doprava z Podbořan jako vždy nezklamala a ochotný řidič nás dovezl krásným obchvatem Prahy za necelé tři hodiny až před hotel MAS. První dojem, nádhera. Hotel uprostřed náměstí, obklopen krásně vzrostlými stromy, udržované chodníky, květiny v oknech a na náměstí hodiny času, postavené architektem tak, aby je nikdo nepřehlédl. Všichni už před hotelem byli ubytováni ve dvoulůžkových pokojích se sprchou, WC, ledničkou, TVŠ. Na chodbách možnost vaření kávy a čaje ve varných konvicích, na druhém stolku počítač! Obědy pro naši skupinu v zeleném salonku, snídaně a večeře ve velké jídelně. Tam si každý připadal jako u moře v pětihvězdičkovém hotelu “Inclusive”. V hotelu byly skupiny z K. Varů, Přibrami, Prahy, Žatce – ti lidé nadšeně sledovali obsluhu, která ochotně a rychle doplňovala všechny nabídky jídla a pití.
Každý den byla možnost zajet si autobusem s kulturním referentem do okolních krásných míst: Lipno a okolí, Třeboň a České Budějovice. Ve společenském sále (třikrát za deset dnů) se mohli rekreanti potěšit při večerním posezení s hudbou. Pro nás byl mimořádným zážitkem hned druhý den, kdy se konala pietní akce u hrobu bývalého prezidenta Edvarda Beneše a jeho ženy Hany k výročí úmrtí. Také jsme se přišli poklonit památce tohoto státníka a kladně kvitovali účast místních občanů, škol, představitelů vlády ČR i SR za které hovořil J. Rusnok, který položil věnec od vlády ČR i od prezidenta. Hradní stráž pokládala věnce s opravdovou důstojností celého aktu celou hodinu. Hned v pondělí z oken našeho hotelu jsme viděli oslavy nového školního roku zdejších ZŠ. Na malebném náměstí děti zpívaly, soutěžily, malovaly a jezdily na upravených čtyřkolkách a hlavně se radovaly!
Za kulturou se dalo jezdit MHD do Tábora (asi 15 min), kdy nám seniorům stačilo předložit OP k jízdě zdarma. V Táboře na nás dýchla nejen historie, klášter Klokoty s Křížovou cestou, ale také všechny předzahrádky, které měly cukrárny, kavárny, restaurace a v nich bylo vždy plno! Lidé si tam odpočívali a vyprávěli o krásách a zajímavostech tohoto okolí. Jednou z nich je Muzeum čokolády, kde jsme viděli, jak ze starých sklepů šikovní řemeslníci vytvořili pohádkové příběhy i s čerty. V prvním patře jsme obdivovali postavu Jaromíra Jágra v životní velikosti z čokolády a marcipánu!
Procházky Sez. Ústím byly každý den pozitivním zážitkem. Žádné rozbité chodníky, všude čisto. Místní občané nadšeně využívají cyklostezky, které vedou vedle chodníků pro pěší, celým městečkem. Lidé ochotní, usměvaví a milí. Svého města, kde je několik středních a odborných škol včetně elokovaného odd. Vysoké školy ekonomické z Prahy si velice važí. Budovy A, B, C, D, E, F vyrostly (v rámci projektu pro postižené děti do 20 let) na jaře roku 2013 za necelé 3 roky. Mohou tam žáci z celého kraje! Od ubytování, tělocvičen, učeben a rehabilitačních oddělení tam mají prakticky vše! Kolem budov zahrady, stromy a keře. Byli jsme uchváceni!
I my jsme se snažili sportovat. Díky sponzorskému daru MUDr. M. Pletichové si všichni účastníci pobytu mohli dopřát několikrát v týdnu koupele ve vířivkách. Kdo si přál, navštěvoval soukromě masáže a bazén přímo v hotelu. Zážitkem pro všechny, kteří našli odvahu byla návštěva bowlingové dráhy pro dvě družstva, která jsme utvořili. Po ukázce “jak na to” a rozcvičení se spustila nádherná bojová soutěž. Každý se velice snažil, aby v jednotlivcích obstál. To ocenili zejména manželé Královi, kteří dodávali potřebné ionty v mililitrech před každým zápasem. Ještě jednou Vám děkujeme! Soutěž po každém dnu p. V. Černá vyhodnotila a vyvěsila, aby si závodnici ohlídali své body. Na závěr našeho pobytu se všichni po dobrém obědě seznámili s historií našeho městečka, rivalitou mezi ním a Táborem v minulých dobách, vznikem našeho hotelu MAS a jeho rekonstrukcí v nedávných měsících. Po udělení cen v bowlingových soutěžích jednotlivým závodníkům poděkovala paní Černá ředitelce hotelu za vstřícnost a ochotu, jaké se nám všem dostalo. Za všechny seniory poděkovala J. Chundelová předsedkyni V. Černé. Milé překvapení pro všechny bylo dobrovolné stěhování kufrů z 3. patra do přízemí paní Kudláčkovou a panem Králem. Byla to milá a nečekaná tečka za krásně prožitými dny. Irena Komárková, členka výboru SPCCH
