Lokalita Čertovka u Lubence a Blatna na rozhraní okresů Louny a Plzeň je jednou ze sedmi vytipovaných možných oblastí na území ČR. Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová na konferenci řekla, že považuje situaci za patovou. Podle ní bude nutné o věci ještě dlouho s veřejností diskutovat. Konečná lokalita má být stanovena do roku 2025.
„Situace je naprosto patová. Všichni hráči jsou zakopáni na svých pozicích a nikdo nemíní uhnout ani o kousek. Bude to potřebovat ještě velmi dlouhé, trpělivé hledání dialogu, abychom se někam pohnuli,“ řekla v Lubenci Drábová. Zdůraznila, že jaderné úložiště bude Česká republika bezpodmínečně potřebovat a stejně bude muset někde vzniknout. Průzkum v sedmi lokalitách povolil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) loni v říjnu, dotčené obce se však proti jeho rozhodnutí odvolaly. Letos v květnu ministr rozhodl, že průzkumy mohou začít v lokalitách Čertovka, Magdaléna a Čihadlo v jižních Čechách, Horka a Kraví hora na Vysočině a jižní Moravě. V srpnu získala Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) povolení i pro Březový potok poblíž Horažďovic v Plzeňském kraji a poté pro Hrádek na Vysočině.
„Ve všech sedmi lokalitách v ČR, kde má SÚRAO povoleno provádět geologické průzkumy, je situace stejná: jsou tam odpůrci i příznivci,” řekl ředitel správy úložišť Jiří Slovák. V Lubenci podle něj zazněly technické dotazy, které svědčí o tom, že téma lidi zajímá.
Obyvatelé Lubence se obávají zejména nevratného poškození přírodně cenného území. V Lubenci odmítli lidé průzkumy v referendu v roce 2012. Tehdy bylo proti průzkumům 517 lidí, pro jen 111. Zastupitelstvo tedy řeklo průzkumům ne. Na konferenci zazněl i názor, že je nutné mít komplexní představu, jak to s jaderným odpadem bude.
„Jsem nadšená z obrovského zájmu lidí, ale na druhou stranu rozčarována, protože místo toho, aby konference přinesla odpovědi, otevřela Pandořinu skříňku s dalšími otázkami a problémy. Dana Drábová nás neustále ujišťovala, že vše bude bezpečné, ale při jedné z odpovědí nám řekla, že se materiál má „přebalovat“ v horké komoře pod vodou. Ředitel SÚRAO Jiří Slovák po hodině tuto informaci upravil, že se nemá přebalovat pod vodou. Pan Slovák v jakési studii před rokem uváděl, jak bude celé úložiště oploceno, jak přesně plot bude vysoký a jak bude zhotovený, avšak na konferenci nám nyní řekl, že žádný plot ne-bude. Paní Drábová také řekla, že žádná bezpečnostní pásma podle nových zákonů nesmějí být. Bezpečnostní pásmo je dnes přitom okolo každého jaderného zařízení a kvůli němu bylo např. okolo Temelína vystěhováno pět vesnic. Na to jsme oponovali, že v Americe je toto bezpečnostní pásmo 3 km, ve Francii, kde navíc nebude horká komora, to je kilometr a u nás v Čechách jsme tak skvělí, že zde nebude žádné?“ diví se Jitka Kantová, jedna z pořadatelek konference.
„Co bych na konferenci vyzdvihl, to bylo množství přítomných politiků a dalších lidí, kteří mají k problému co říci. Bylo jich tolik, že jsem to nezažil na žádné dosud pořádané konferenci o radioaktivním odpadu, a to jezdíme na všechny. Dalším plusem bylo široké rozmezí pohledů na problém. Mrzí nás trochu výstupy České televize, která odvysílala vyjádření od paní Drábové, jak nic nezáří a jak je vše krásně bezpečné, ale nakonec během konference se ukázalo, že to je jakkoliv, jen ne tak jednoduché. Možná pak na veřejnosti my jako zástupci občanských spolků při tomto přístupu médií nepůsobíme až tak důvěryhodně, ale s tím bohužel těžko něco zmůžeme,“ řekl Richard Kanta.
„Lidé si mohli odnést svůj názor, mohli slyšet argumenty proti i pro. Byla to přínosná, otevřená a správná demokratická diskuse, byť někdy i dost konfrontační,“ shrnul akci v Lubenci Jiří Slovák.
„Jestliže se naši státní úředníci z ministerstev průmyslu a životního prostředí a SÚRAO jen trochu zamyslí a budou k celému problému přistupovat zodpovědněji, měla konference smysl. Otázkou je, zda se chtějí zamyslet, zda vůbec chtějí dialog, protože jaderný účet je nabitý penězi a je mnoho firem, které si na ně chtějí sáhnout bez toho, zda jejich práce je skutečně smysluplná,“ míní Jitka Kantová.
Zprovoznění úložiště s podzemní plochou přes 300 hektarů na některém z míst v ČR se předpokládá v roce 2065. Jaderný odpad tam pak bude uložen desetitisíce let. Nyní je vytipováno sedm možných lokalit včetně Čertovky a mezi nimi experti a vláda rozhodnou po průzkumech. Definitivně bude vybraná lokalita oznámena v roce 2025.
