V plánu máme zřídit chráněné bydlení a některé klienty osamostatnit, říká ředitel Bez zámků v Tuchořicích Martin Nuhlíček

Abych řekl pravdu, tak to přesně nemohu říci, protože jsem to nezažil. Vím jen, že Domov byl tehdy určen pro chlapce a jak chlapci stárli, tak se měnil název přes dospívající mládež až dospělé osoby. Všichni klienti tehdy žili v prvním patře zámku. Prostory jsou tam omezené a tudíž je jasné, že životní prostředí tehdejších klientů nebylo optimální. Tato doba je již dávno pryč a je lepší nevzpomínat na to, že lidé s postižením byli bráni jako přítěž společnosti.

Posun Domova je obrovský. Bylo by na dlouho popisovat tady vše, co se změnilo. Především se upravily životní podmínky klientů a hlavně přístup k těmto lidem. Zámek se postupně rekonstruoval a tak se klienti mohli rozptýlit do dalšího patra. V roce 2009 byla pak otevřena budova zvaná Atrium, kde vznikly malé byty. Klienti zde mají své kuchyňky, sociální zařízení a především soukromí. Tímto krokem se opět uvolnil prostor na zámečku a i klienti tak získali více místa. Z jedenácti lůžkových pokojů jsou dnes 1, 2. 3 a 4 lůžkové pokoje. Myslím, že největší posun je ve vnímání těchto lidí jako součást běžné populace a respektování jejich práv.

V současnosti je náš Domov určen pro lidi s mentálním a kombinovaným postižením od 19 let. Znamená to, že Domov je určen pro muže i ženy. V současné době zde žije 57 mužů a 3 ženy. O klienty se stará 46 zaměstnanců. Mezi zaměstnanými jsou i naši klienti, kteří jsou zaměstnáni jako pomocní pracovníci.

Vánoce slavíme jako každý běžný člověk. Na štědrý den probíhá tradiční večeře.  Za zvuku koled si společně popřejeme a po večeři jdou klienti do společenských místností, kde jsou stromečky s dárky. Dárky si každý klient plánuje se svým klíčovým pracovníkem. Klienti sledují televizi, chodí na procházky nebo využijí programu, který si pro ně připraví zaměstnanci.

Tato aktivita začala již před mnoha lety, kdy jsme se jako zaměstnanci domluvili, že něco vymyslíme. Při příležitosti maškarního karnevalu jsme nacvičili taneční ztvárnění Mrazíka. Pak následovalo další vystoupení na sportovní hry. Klienti přišli s tím, že by chtěli vystupovat také. A tak to vlastně začalo. Prvním a stále oblíbeným vystoupením jsou Alexandrovci, se kterými jsme  také měli vystupovat na Českém Lvu. Mezi další oblíbené patří Sestra v Akci a Bamboleo. Vlastně se nedá říci, které je nejoblíbenější. Důležité je, že to klienty baví a chtějí to dělat.  V současné době máme v repertoáru asi sedm vystoupení.

S natáčením jsme začali v roce 2009, kdy vznikl náš první film Výlet na Cuknštejn. Do této doby jsme natočili sedm snímků. Získali jsme cenu České televize, Cenu za Výpravu, za Kameru, Nejlepší film 2014 a cenu za Vedlejší mužskou roli (Zdeněk Mucha) 2015. Nápady jsou různé. Na většině filmů jsme spolupracovali s Ducháček Movies a Otomarem Klodnerem z Prahy. Jejich neuvěřitelné nápady se nám pak společně podařilo zrealizovat. Jeden film jsme natáčeli s Jirkou Pletichou ze Žatce a poslední snímek Velcí nenápadní jsme si tvořili sami. Natáčení je někdy zábavné a někdy nuda. Stále se na něco čeká a opakuje. Stává se, že to někdy klienty otráví, ale na společný výsledek se těší. Myslím, že jsou na sebe pyšní, když se pak mohou prezentovat na Metal Power Prague Film Festivalu.

Ano, to byl velký zážitek. Velké množství lidí, celebrit a hlavně pocit úspěchu. Získali jsme stříbrnou medaili v kopané, což bylo pro nás velké ocenění. Informace o této akci budou také prezentovány v Praze na Žofíně v rámci Grassrootsu fotbalu, protože FAČR byl naším velkým sponzorem.

Pokud bych počítal světové úspěchy, tak nesmím zapomenout na 3 zlaté medaile Zdeňka Muchy za běžecké lyžování na zimních světových hrách v Jižní Korey.

Jinak každoročně pořádáme naše sportovní hry a účastníme se národních turnajů např. v běžeckém lyžování, ve stolním tenise, přehazované nebo kopané. Velmi výrazně jsme se zaměřili na bowling, každé pondělí jezdíme na Moskvu, a majitelům děkujeme za spolupráci a vstřícnost.

Ano, máme v parku malý zookoutek. Nápad se zrodil u mého předchůdce Pavla Dvorského, který věděl, že zooterapie je cestou k psychické pohodě klientů. V současné době zde máme několik kamerunských oveček, kamerunských koz, mývaly, pávy a mnoho okrasných ptáků. O tuto zoo se starají naši údržbáři společně s našimi klienty, kteří chodí pravidelně do zookoutku do práce. Náš park je veřejnosti otevřen. Jezdí k nám školy i školky a přijdou i maminky s dětmi, aby strávili pár chvil v našem parku.

Tento festival je zajímavý tím, že zde vystupují většinou regionální umělci a lidé s postižením. Návštěvníci mohou zažít vystoupení kapel, divadelních spolků, sport i dílničky nejen pro děti.  Principem je propojení života lidí s postižením s běžnou populací. Všichni účastníci vystupují bez nároku na honorář a výtěžek je pak rozdělen do obou organizací. Je to v podstatě den otevřených dveří a lidé mohou poznat nejen naše klienty, ale i prostředí, kde žijí.

V průběhu roku se všechny akce nesly v duchu tohoto výročí. Samotná oslava proběhla 20. listopadu v KD Tuchořice. Šlo o společenské odpoledne a večer s hudbou. Setkání klientů, zaměstnanců současných i bývalých, zástupců obce, sponzorů a zřizovatele.

V srpnu to bylo 15 let, co jsem nastoupil jako ergoterapeut do Tuchořic. V této době vedl Domov pan Pavel Dvorský, který svým inovátorským postojem změnil v Domově spoustu věcí a snažil se klienty prosadit do běžné společnosti. V roce 2010 podlehl nemoci a pomyslnou štafetu jsem převzal já.

Plány jsou různé, ale vždy jsou bohužel závislé na penězích. V plánu máme zřídit chráněné bydlení a některé naše klienty osamostatnit a plně je začlenit do běžné populace. V areálu máme starý objekt, který bychom chtěli zrekonstruovat. Vznikne tam prostor pro volný čas a kanceláře. Na základě těchto úprav se nám uvolní prostory v zámečku, kde by mohlo vzniknout několik bytů a bydlení by pak dostalo charakter rodinného stylu. Naším cílem je podporovat klienty v jejich zájmech, respektovat jejich práva a vést je k samostatnosti. Nové rodinné bydlení by pak bylo dalším krokem k běžnému způsobu života.

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem zaměstnancům za náročnou práci, svým kolegům z vedení, na které jsou také kladeny nemalé nároky, dále všem sponzorům, podporovatelům, obecnímu úřadu v Tuchořicích a našemu zřizovateli Ústeckému kraji za podporu.