Život bez vůně chloru a bazénové vody si už nedovedu představit, říká plavec Vítek

Vítek se narodil předčasně, prodělal krvácení do mozku, měl závažné dechové obtíže a nejistou prognózu. Jde o dětskou mozkovou obrnu – diparetickou formu, což znamená, že jsou postižené jen nohy, ale ruce jsou celkem v pořádku. „Víte, většinou je těžké odhadnout, jaké se u dětské mozkové obrny vyvine či nevyvine postižení,“ vypráví jeho matka, Dana Šašková.

„Jak Vítek rostl, bylo čím dál zřejmější, že nejvíce postižené budou nohy a bude pro něj nutný invalidní vozík. Přesto jsme dělali vše pro to, aby výsledné omezení bylo co nejmenší.

„Plavat jsem začal už ve čtyřech letech. Po třech letech tréninku, kdy se jednalo primárně o rehabilitaci, jsem začal aktivně se závoděním v roce 2003 v Karlových Varech,“ říká Víťa.

„Tenkrát nám ale spíš promrzal v bazénu. Začínal na 10 minutách plavání, kdy jsme ho vytahovali jako zmrzlou modrou švestku,“ směje se Dana.

K plavání se tehdy Víťa dostal díky občanskému sdružení Kontakt bB (Kontakt bez bariér), které se specializuje na techniky a metody plavání postižených dětí i dospělých. „Viděli jsme jasný pokrok, Víťa měl pohyb, dobrý pocit, prostě samé plusy, a tak se začal plavání věnovat intenzivně,“ vzpomíná na začátky plavecké dráhy svého syna maminka.

Občanské sdružení (dnes „zapsaný spolek“) Kontakt bB založil Jan Nevrkla spolu s Martinem Kovářem. Jde o rozšíření metody plavání s postiženými dětmi i dospělými, která vznikla v Izraeli. V té době tento sport v Karlových Varech začínal. Bylo tam založeno celkově třetí středisko a posléze se oddělil i sportovní oddíl SK Kontakt Karlovy Vary jako součást Kontaktu bB. Víťa s rodiči začal pravidelně dojíždět na tréninky nejdřív jednou, pak dvakrát a v době středoškolských studií až čtyřikrát týdně.

Jako mladší junior Víťa sbíral ocenění ze závodů v Děčíně, v Náchodě, pak byl v Polsku, kde vyhrál i zlatou medaili. Pro další závodění v zahraničí bylo potřeba získat tzv. mezinárodní klasifikaci a tehdy došlo k tomu, že byl Víťa klasifikován do neadekvátní plavecké třídy – S8 (Klasifikace je rozdělení plavců podle stupně postižení do tříd 1 (nejtěžší) až 10 (nejlehčí postižení). Plavecké způsoby motýlek, znak a volný způsob označuje třída S, prsa SB a polohový závod SM). To způsobilo takřka okamžitě ztrátu šance na dobré umístění, protože Víťa nastupoval k závodům proti plavcům s daleko menším handicapem.

„Víťa na mezinárodních závodech startoval často s chodícími sportovci jako jediný na vozíku. Jako matka to velmi obdivuji, myslím, že sama bych tuto situaci asi nezvládla,“ pokračuje Dana Šašková.

Vzhledem ke sporu mezi Českým paralympijským výborem a Českým svazem tělesně postižených sportovců neexistovala možnost účastnit se mezinárodních mítinků vrcholné úrovně, ani nebyl tlak na mezinárodní reklasifikaci. Kromě období v letech 2010 až 2013, kdy byl Víťa pro domácí závody klasifikován jinak, uvedená nevýhodná situace trvala deset let.

Pak se to ale změnilo v dubnu 2015. S uvolněním možnosti startovat na vrcholných mezinárodních soutěžích o dva roky dříve započal proces reklasifikace, který vyvrcholil na Mezinárodním mistrovství Německa v Berlíně. Víťa byl tam zařazen do třídy S6 a mohl znovu pomýšlet na pódiová umístění. Pod vedením Jana Nevrkly a Štěpána Caganě se již od začátku sezóny intenzivně připravoval v Praze.

Trvalá tréninková snaha se vyplatila a na loňském červnovém Mistrovství republiky Víťa ovládl prsařskou stovku. Série dobrých výsledků pokračovala a po výkonech v Nizozemsku, Rusku a na několika domácích závodech se nyní Víťa připravuje na květnové Mistrovství Evropy, otevřené i pro neevropské země. Bude to pro něj premiéra mezi dospělou světovou elitou.

První medaile byla stříbrná

Kromě pravidelné účasti na mistrovství republiky a dalších závodech na národní úrovni má Víťa za sebou Evropské hry handicapované mládeže, Otevřené mistrovství Německa nebo Juniorské světové hry. Moc dobře si však pamatuje na svou první medaili. „Bylo to v osmi letech na Karlovarském pohárku, vybojoval jsem stříbrnou medaili a byl jsem nadšený,“ vybavuje si Vítek. Radost má ale z každého úspěchu, i z toho, že třeba překonal svůj osobní rekord.

Sport mu dává pocit síly a zadostiučinění. „Nedělám ale jenom plavání, věnuji se také hudbě – hraji na saxofon, také hraji florbal za Tatran Střešovice, jako mladší jsem zkoušel jízdu na koni, sledge hokej a dokonce i společenský tanec. Trénoval jsem s maminkou a na začátku jsem si vůbec nedovedl představit, že bych na vozíčku mohl tančit, a ono to šlo a navíc mě to bavilo.“ usmívá se Víťa.

A co Vítka naopak nebaví? „Nesnáším ranní vstávání,“ dodává se smíchem, „ale když jde o ranní trénink, vstávat se prostě musí.“  Věcí, které v životě miluje, je však daleko víc. „Mám rád hudbu, baví mě jazyky a bez chloru a bazénové vody si život nedovedu představit.“

Mistrovství republiky (ČR) – 16. 1. 2016 3. místo 100 m prsa

Mistrovství republiky (ČR) – 1. místo 100 m prsa (2015)

IWAS Junior World Games (Nizozemsko) – 1. místo 100 m prsa, 1. místo 50 m prsa, 1. místo 100 m znak, 1. místo 50 m znak, 2. místo 100 m volný způsob, 2. místo 50 m volný způsob (2015)

IWAS World Games (Rusko) – 3. místo 200 osobní polohový závod (2015)

Evropské hry Handicapované mládeže – 3. místo 100 m prsa (2012), 2. místo 100 m prsa, 2. Místo 50 m prsa, 3. místo 50 m znak (2013)

Pohárek – 2. místo 100 m znak (2007)

Slovakia cup – 1. místo 200 m volný způsob, 3. místo 100 m volný způsob, 3. místo 50 m volný způsob, 3. místo 50 m znak (2005)

Pohárek – 3. místo 50 m volný způsob (2005)

Modrá stuha města Náchoda – 1. místo 200 m volný způsob, 3. místo 50 m volný způsob (2004)

Karlovarský pohárek – 3. místo 50 m znak (2004)

Mistrovství Polska – 1. místo 200 m volný způsob, 2. místo 100 m volný způsob, 3. místo 50 m znak, 3. místo 50 m volný způsob (2003)