Muzeum musí šetřit. V ohrožení jsou oblíbené Dny evropského dědictví

Přibyl nám nový objekt depozitářů ve Staré papírně, kam bylo zapotřebí přestěhovat sbírky muzea. Zpočátku jsme se potýkali s řadou problémů, které vyplývaly jak ze stavebních tak i funkčních závad, a které bylo nutné vyřešit ještě před začátkem stěhování sbírek. Zároveň jsme museli v nových prostorách nejprve nastavit klima, které sbírkám zde uloženým bude vyhovovat. Stěhování, do něhož se zapojili všichni zaměstnanci muzea, jsme prováděli vlastními silami a bez omezení provozu pro veřejnost jak v hlavní budově, tak v Křížově vile. A v nových prostorách jsme se rovněž snažili nabídnout co nejpestřejší škálu aktivit. Takže rok 2016 byl pro nás po všech stránkách velmi náročný. Nabízené výstavy a ostatní akce ve všech třech budovách muzea navštívilo celkem 10 354 návštěvníků, akce mimo budovy muzea dalších 4 539 návštěvníků.

V roce 2016 jsme veřejnosti nabídli 11 přednášek, 4 besedy, Muzejní noc, návštěvu památek při Dnech evropského dědictví v Žatci, dva koncerty, 7 doprovodných akcí a tvořivých dílen, turistický po-chod, komentované prohlídky, pro školy jsme připravili pětiměsíční vzdělávací cyklus o životě Keltů, semináře a řadu dalších akcí. Výstav jsme připravili celkem třináct, z toho čtyři v hlavní budově, pět v Křížově vile a čtyři ve Staré papírně. Největší návštěvnost v hlavní budově muzea měla výstava Vánočních ozdob, kterou shlédlo 912 lidí. V Křížově vile to byla výstava Betlémů, kterou navštívilo 583 lidí a ve Staré papírně měla největší úspěch třídenní výstava kaktusů a sukulentů, kterou vidělo 711 lidí.

Ve Staré papírně máme k dispozici prostory, které je možné jako multifunkční využívat i k nejrůznějším akcím pro veřejnost. O tom, že si tam návštěvníci velmi brzy našli cestu, svědčí i jejich počet za r. 2016 – celkem 5173, což je polovina všech návštěvníků budov muzea. Největšímu zájmu se těšily jarmarky – velikonoční a vánoční a Fler jarmark. V této souvislosti lze uvést, že všechny aktivity v tomto objektu díky podmínkám udělené dotace jsou po dobu udržitelnosti projektu nabízeny veřejnosti zdarma.

V současné době máme přestěhovánu cca polovinu sbírek. Zároveň probíhá jejich čištění, ukládání do nových obalů, fotodokumentace a revize.

Sbírkový fond čítá stovky tisíc předmětů. Nejrozsáhlejší je sbírka archeologická, která je tvořena čtyřmi podsbírkami. Společenskovědní sbírka je velmi různorodá a jsou zde integrovány fondy bývalého německého městského muzea a českého menšinového muzea. Součástí je i sbírka zrušeného muzea v Podbořanech. Sbírky muzea jsou v souladu s plánem sbírkotvorné činnosti průběžně doplňovány novými akvizicemi, a to jak v oboru archeologie, tak i v oborech společenskovědních.

Dle mého názoru je nabídka výstav opět pestrá a připomínáme v ní jak regionální výročí roku 2017, tak i témata společenská či etnografická. Zcela nedávno jsme představili veřejnosti unikátní model žateckého řetězového mostu, nejstaršího svého druhu na území Čech. Dále se návštěvníci mohou těšit např. na výstavu věnovanou 65. výročí loutkové scény v Žatci nebo 70. výročí založení národní házené v Žatci, přijít mohou na výstavu k 90 letům otevření muzea. Tradičně připravujeme velikonoční a vánoční výstavy, chceme připomenout i dětské časopisy jako Čtyřlístek nebo ABC a letos můžeme opět přislíbit výstavu ovoce v Křížově vile nebo kaktusy a sukulenty v Papírně. V současné době mohou zájemci ještě až do 26. března přijít na atraktivní výstavu historických oděvů v hlavní budově. K tomu samozřejmě chystáme přednášky, komentované prohlídky, doprovodné programy, koncerty ZUŠ ze Žatce i Podbořan, jarmarky, debaty nad starými fotografiemi a pohlednicemi a řadu dalších akcí.

Muzeum je pověřeno výkonem archeologické památkové péče dle Zák. 20/87 Sb. o státní památkové péči pro okresy Louny a Chomutov. V roce 2016 kontrolovalo 81 míst v regionu, kde byly ohlášeny zemní práce. Jednoznačně největší akcí byl záchranný výzkum v předpolí pískovny Chudeřín II, který přinesl objev další skupiny kostrových hrobů kultury se šňůrovou keramikou. Za mimořádně přínosný lze označit nález dvou keramických importů v podobě bohatě zdobených misek schönfeldské kultury, které byly součástí hrobového inventáře dvou hrobů. Importy keramiky z prostředí kultury schönfeldské, současné s naší kulturou se šňůrovou keramikou, jsou v Čechách ojedinělé a jsou do-sud známy jen z několika lokalit. Každopádně v rámci známých importů keramiky schönfeldské kultury na území České republiky jde o jediný doklad, kdy jsou z jedné lokality doloženy hned dva nálezy.

Dalším výjimečným nálezem byl hrob z období kultury nálevkovitých pohárů. Zde byl v pohřební komoře s dlážděnou podlahou, původně pravděpodobně pod mohylou, pohřben mimořádně společensky po-stavený jedinec, jemuž jako milodar byl do hrobu dán tzv. čepcovitý sekeromlat. Nálezy sekeromlatů s čepcem jsou známy z území Čech doposud jen z několika málo lokalit. V tomto ohledu jde o nález unikátní. Pro zajímavost lze uvést, že na okrese Louny byl naposledy objeven podobný sekeromlat ve skříňkovém hrobě v Mradicích v roce 1890.

Ten fakt mě velmi mrzí. Jak ukázal rok provozu 2016, jsou nové prostory skutečně velmi náročné na spotřebu elektrické energie, vytápění, zákonné revize atd. S tím se snažíme vyrovnat a stanovili jsme maximální úsporná opatření. Chceme-li však dostát podmínkám udržitelnosti projektu, jak nám stanoví podmínky dotace na vybudování depozitářů, musíme prostředky na jejich provoz najít. Z tohoto důvodu jsme omezili finanční náročnost připravovaných akcí pro veřejnost a např. jsme již zrušili jednu výstavu, omezíme některé z plánovaných akcí, nemáme prostředky na uspořádání tradičních Dnů evropského dědictví. I přes všechna tato úsporná opatření nám oněch 10 procent stále v rozpočtu chybí.

Chceme-li podstatněji zvednout návštěvnost, musíme zájemcům nabídnout opravdu kvalitní a atraktivní programy. Ty jsou ovšem dnes již většinou finančně značně náročné. Pokud na jejich realizaci nemáme prostředky, pohybujeme se tak vlastně v začarovaném kruhu.

V r. 2016 jsme vydali publikaci s názvem Z dějin žateckého průmyslu, jejíž autorkou je historička muzea Milada Krausová. Křest proběhl ve Staré papírně v září. V trendu vydávání jedné publikace ročně bychom rádi pokračovali i letos, uvidíme, zda nám to rozpočet muzea dovolí.

Cílem této aktivity je seznámit zájemce s nově restaurovanými či konzervovanými předměty z muzejních sbírek, které nejsou součástí trvalých expozic a nejsou nebo nemohou být běžně vystavovány. Tyto předměty budou prezentovány s měsíční periodicitou formou tzv. zachráněného exponátu měsíce na webu muzea. Zájemci tak mohou ze zpřístupněné dokumentace porovnat stav předmětu před restaurátorským či konzervátorským zásahem a po něm. Zároveň budou seznámeni s použitými postupy a metodami. Pro rok 2017 jsme vybrali sérii cechovních praporů, dále budeme pokračovat podle toho, jaké předměty se nám podaří ošetřit.