Biozelenina pro dceru
Semínkovna byla slavnostně otevřena. Co bylo impulsem pro její založení?
Když to shrnu, tak já poslední čtyři roky zahrádkařím. Začala jsem kvůli dceři, abych pro ni měla biozeleninu. Shánět ji a kupovat je drahé. Při kupování semínek mě zarazilo, jak drahá vlastně semínka jsou. Navíc mi to přišlo poměrně neekologické, tolik prázdných malých sáčků člověk potom naházel do koše.
Pro pěstování biozeleniny asi nejsou kupovaná semínka ideální?
Hodně semínek je už namořených ochranou proti škůdcům. Já jsem si chtěla vše pěstovat bio. Neměla jsem z některých těch kupovaných prostě dobrý pocit. Vrtalo mi hlavou, jak to lidé dělali dřív, že to muselo jít i jinak. Odpověď mi přinesly tři dokumenty, které jsem na toto téma viděla, hlavně film Válka osiv. A řešení se zjevilo spolu se semínkovnou. Respektive s iniciativou, kterou jsem našla na internetu. Hned jsem věděla, že bych chtěla tento projekt v Lounech. To bylo před rokem.
Tak jste tedy začala s přípravami na otevření?
Naťukávala jsem různé lidi, jestli by jim ten nápad přišel dobrý. Všichni souhlasili a vtipkovali: tak tu semínkovnu v Lounech založíš? Když se celý rok nic nedělo a nikdo se toho nápadu nechytl, tak jsem pochopila, že ji opravdu budu muset založit sama.
Jak jste to coby maminka dvou malých dětí zvládala?
Samozřejmě s malými dětmi (Venda má devět měsíců) se všechno organizuje složitě. Mám kolem sebe ale celou skupinu akčních maminek na mateřské, které jsou také organizačně zdatné, mají nápady, energii něco dělat a přislíbily pomoc. A to mi dodalo odvahu se do toho projektu pustit.
Upečeno za pár týdnů
Vznik projektu byl nakonec velmi rychlý.
Ano. Nakonec jsme semínkovnu v lounském muzeu „upekli“ během pár týdnů. Od oslovení pana ředitele k zahajovací slavnosti uplynulo jen asi pět šest týdnů.
Semínkovna tedy sídlí v budově muzea?
Na pokladně muzea je k dispozici bedýnka se semínky, která již máme k dispozici. Na požádání zapůjčí pokladní zájemci bedýnku. Vypůjčit si může několik balíčků různých semínek, bylinky či zeleninu. Samozřejmě mohou lidé také nová semínka donést. Vždy je nutné uvést, odkud osivo pochází, o jaký se jedná druh, uvedení jména dárce je libovolné. Preferujeme samozřejmě semínka z chemicky neošetřených rostlin. Pokud jsou ošetřeny, mělo by to na sáčku se semínky být uvedeno.
Na začátek zásoba
Již při zahájení projektu jste měli semínek hodně. Přijeli dokonce i „kolegové” z Litoměřic, kde se také chystá otevření Semínkovny.
Před otevřením jsem na internet dala výzvu, pokud nás chce někdo podpořit, ať semínka zašle. A přišlo jich hodně, Litoměřičtí dovezli asi třicet balíčků. Bedýnku nám nazdobily děti a semínka se nám do ní nakonec ani všechna nevešla : ).
Jaká byla odezva po oficiálním zahájení projektu?
Mám zpětnou vazbu od lidí i z dálky, že se do naší Semínkovny chystají půjčit si semínka. Rozkřiklo se, že jsme dobře zásobeni, že semínek máme v nabídce opravdu hodně, takže se mi ozývají lidé z Chomutova, Prahy nebo Libochovic.
Doprovodný program
Je to takový malý úspěch na začátek?
Samozřejmě hodnotit úspěch bude možné až nejdřív za rok. Bude to chtít nějaký odstup, ale máme z toho dobrý pocit. Zahajovací slavností bychom teprve chtěli začít. S vedením muzea jsme domluveni na dalších přednáškách na téma domácího semenaření, ekologického hnojení a další. Možná i profesor Hejcman, který měl krátkou přednášku na zahájení, by nás opět mohl navštívit, protože jsme mu nemohli dát tolik prostoru, kolik by si zasloužil.
Řekněte, jak vlastně semínkovna funguje.
Zájemce o semínka si může půjčit několik sáčků se semínky a zapíše se do přehledu výpůjček. Semínka zasadí, vypěstuje rostliny a část jich ponechá na sklizeň semínek. Poté přebytek semínek donese zpět k nám. Důležité je, že semínka slouží pouze k vlastní potřebě a nesmějí být šířena dál. Důležitý je ten závazek, že vypůjčitel bude doma semenařit a osivo se alespoň pokusí vrátit.
Může se ale stát, že se sklizeň nepodaří.
Když se semenaření nezadaří, nevadí. Do výpůjček je možné vkládat jakékoliv osivo splňující podmínky. Každý dar je vítán.
Co vše se musí při darování semínek dodržovat?
Osivo se zapíše do přehledu výpůjček. Musí být zdravé, vyzrálé, z co nejlepších rostlin. Sáček by měl být označen, pokud možno, místem a rokem sběru. Osivo by mělo být nehybridní. Uvedení jména je libovolné. Odebíratele ale možná potěší informace, od koho semínka získal. Vyloučena jsou samozřejmě chemicky ošetřená semínka, z geneticky modifikovaných rostlin a také semínka rostlin, které jsou klasifikovány jako návykové látky.
Pestrost vytvořená zahrádkáři
V průběhu času tak může být nabídka semínek zajímavá.
Může být rozmanitá. Druhová pestrost bude taková, jakou si ji zahrádkáři sami vytvoří. Mohou se tu objevit krajové speciality. Zahrádkáři se rádi chlubí svými výpěstky. U nás mohou semínka sdílet i s dalšími, a dát tak ostatním možnost si osvědčené odrůdy také vypěstovat.
Prvopočátek sdílení osiva je ze zahraničí?
S myšlenkou svobodného sdílení osiva v rámci semínkoven přišel před několika lety Francouz Sébastien Wittevert. Jednou z prvních idejí byla touha se o osivo podělit s dalšími zahradníky a současně chránit biodiverzitu, která je celosvětově ohrožena.
Neuvažujete do projektu zapojit další organizace?
Pořád mám v hlavě, že by se měly oslovit školy či školky. Líbí se mi, že v některých městech (Vsetín, Rožnov) se o semínkovnu starají právě školáci. V rámci projektu se může osivo věnovat například právě školám pro jejich školní zahrádky a žáci v rámci výuky přírodopisu nebo nějakých kroužků mohou zkoušet jednoduché zeleniny pěstovat a semenařit. Možností je mnoho.
Budou další akce zaměřené na podporu projektu?
Zahájení určitě nebylo poslední akcí. Na zahájení jsme připravili řadu přírodopisných pomůcek, u kterých by byla škoda, aby nenašly ještě další uplatnění.
Děkuji Vám za rozhovor a přeji hodně spokojených zahrádkářů. Lucie Steklá
