Hodnotná architektura je tu zachována, říká o Podbořansku architektka

Najít potenciál měst, vhodné urbanistické a architektonické řešení tak, aby města byla pohodlná pro místní a zajímavá pro turisty. To dělá architektka Lucie Kadrmanová Chytilová ze City Upgrade, ateliéru zaměřujícího se na architekturu městských veřejných prostor. Lucie momentálně spolupracuje s projektem Místa zblízka, který na Podbořansku startuje. Kde vidí potenciál Podbořanska, v čem je jedinečné a co by se dalo dělat pro rozvoj zdejších obcí?

Čím přesně se na Podbořansku zabýváte a proč je otázka architektury a urbanismu důležitá?

Náš tým architektů z ateliéru City Upgrade je součástí tříletého pilotního projektu Mís-ta zblízka, který realizuje Fond dalšího vzdělávání a má za cíl rozvíjet venkovské lokality Podbořansko, Ašsko, Lounsko a Sokolovsko. Projekt je unikátní v tom, že sdružuje odborníky z mnoha oborů, jako je archeologie, historie, ekonomie, botanika a sociální antropologie. Tihle odborníci mají za úkol nacházet řešení týkající se právě budoucího rozvoje lokalit, aktivit a potřeb, které sami místní obyvatelé chtějí. Konkrétně architektura města nebo vesnice je důležitá pro život obyvatel, řeší kde a jak mohou místní pobývat, dělat věci, které je baví a mají tradici, a zároveň jaké budovy a prostranství tuto architekturu vytváří. Urbanismus se zabývá fungováním sídla jako celku. Nejpalčivější problémy v urbanismu se v dnešní době týkají nové výstavby rodinných domků (takzvané satelitní výstavby), rušení propojek pro pohyb pěších v rámci sídla nebo krajiny, které zahušťují dopravu v centru. Neprůchodnost krajiny se odráží v nemožnosti procházek do blízkého okolí. Některé z těchto problémů bychom chtěli podle zájmu v projektu řešit. 

Jak vidíte stav obcí a vesnic na Podbořansku ve srovnání se zbytkem republiky?

Projela jsem mnoho vesnic na Podbořansku na kole a některé z nich mají ještě pořád nepoškozený krásný historický základ v podobě celistvých návsí a prostranství. Hodnotná architektura je stále zachována. Sice někdy ve zbídačeném stavu, ale nedějí se necitlivé rekonstrukce, jako třeba na jižní Moravě. Myslím, že tyto zdejší obce mají turistický potenciál. To bychom mohli v projektech revitalizace návsí vyzdvihnout. Na druhou stranu je hodně znát "nedávná" historie odsunu německých obyvatel a obydlení novými lidmi. Zpřetrhané vazby lidí nejen k veřejným prostorům, ale také ke krajině a cestám se projevují v chátrání a zarůstání. Tento bludný kruh bychom chtěli aspoň částečně našim projektem probořit. 

Všude se dají najít unikáty, myslíte, že i u nás?

Určitě, protože každé místo je jedinečné, jde pouze o to, zda svůj potenciál rozvíjí nebo ne. Podle mého názoru je na Podbořansku zatím schován a čeká na objevení. Hodně nás překvapili zajímavé stavby na sušení chmele, které jsou prázdné. Unikátní budovy vycházející z povahy místa by se daly využít jako lokální muzea, kulturní prostory, nebo je jen otevřít, aby si je mohli návštěvníci prohlédnout. Pro tento potenciál je důležité provázání se Žatcem a chmelovou agroturistikou. Zajímavým turistickým potenciálem na celorepublikové úrovni je také linie lehkého opevnění. Avšak jako první a nejdůležitější věc pociťujeme budování prostupnosti krajiny a obnovu historických cest v krajině. Nyní turistické trasy končí, nejsou navzájem propojeny a chybí tu výletní okruhy. Celkový stav turistické infrastruktury by potřeboval rozvinout. Jde o to, aby místní obyvatelé i turisté měli možnost kam chodit, aby jejich cesty měly zajímavou trasu a cíl. 

Stačí málo a krásu místa jde za krátký čas zničit. Je to tak?

To se určitě stává a těžko se pak stav vrací zpět. Podívejte se například na socialistickou výstavbu ve vesnicích. Na návsích vyrostly různé obchodní domy, ubytovny, kulturní domy, které sice plní svůj účel, ale asi mi dáte za pravdu, že kdyby měly třeba jen sedlovou střechu, vzhled místa se zvedl mnohem výš. Právě nové domy můžou být kamenem úrazu. Citlivá výstavba v centru vesnic a měst se může vyřešit stanovením regulativů, které budou doporučovat, jaká pravidla by měla nová zástavba ctít. Náš ateliér pracuje pro města a obce a z vlastní zkušenosti víme, jak dobře to funguje. Vedení měst a obcí, kterým jsme tyto regulativy zpracovávali, mají najednou spolehlivý nástroj. 

Co vlastně takový soupis regulativů obsahuje a jak se v praxi využívá?

Většinou se dokument sestavuje na míru konkrétnímu městu nebo obci. Neměl by být moc svazující, ale zároveň by měl korigovat míru „kreativity“ místních. Obsahuje závaznou část, která definuje například vzhled ulic, výšku a velikost nové zástavby, sklon střech, nebo umístění domu na pozemku. 

A pak jsou doporučující regulativy: poměr stran domu (aby nevznikaly, tzv: bungalovy – nevzhledné katalogové domy, které do naší zeměpisné oblasti nepatří), materiály a barevnost fasád, plotů, povrchů. Vždy záleží, jestli se reguluje nová výstavba nebo již zastavěná plocha například historického centra. V praxi se pak tyto regulativy mohou stát součástí územní studie, která se zaregistruje a stává se závaznou (tedy její dodržování může vyžadovat i stavební úřad). Cest je ale i více, záleží na konkrétní situaci. 

Máte nějaké typy pro místní samosprávy, které by chtěly samy něco udělat s návsí nebo veřejným prostranstvím?

Určitě máme. Naše doporučení vychází z mapování v terénu a dá se říci, že se jedná o "globální problémy". Každá obec může za celkem malé peníze vylepšit vzhled veřejných prostor už jenom tím, že budou sekat zarostlá místa, zmenšovat vyasfaltované plochy, jako relikty z dob socialismu, pře-sunout popelnice jako dominanty prostorů mimo střed a postarat se o zanedbané zastávky. Právě zastávka může být na malých vesnicích příležitost, jak vytvořit příjemné místo s posezením, hezkou mapou, knihovničkou nebo historickými fotografiemi. Jsou to malé zásahy, které jdou rychle a levně realizovat, a budou mít velký dopad na okolí. Dobré je také vysekat náletové dřeviny nebo dřeviny, které sem druhově nepatří, popřípadě dosadit listnaté dlouho rostoucí stromy, udržovat trávník nebo vysadit trávník, asfalt nahradit kameny a pro popelnice třeba vytvořit zákryty. Doporučuji hodně přemýšlet o materiálech. 

Projekt Místa zblízka má delší a širokou působnost. Jaké další kroky chcete ve svém oboru u nás zrealizovat?

Projekt se zaměřuje na místní komunitní rozvoj, jde nám tedy především o veřejná a komunitní prostranství. Díky komunitní koordinátorce aktivně působící na Podbořansku se nám ozývají spolky, osadní výbory nebo jednotlivci, kteří chtějí poradit a změnit stav návsí a náměstí. S nimi budeme dále rozvíjet spolupráci a doufáme, že dojdeme až k cíli a že společně vytvoříme například upravený a fungující veřejný prostor, nebo komunitní zahradu, odpočívadlo a podobně. Vše vychází z konkrétních požadavků místních lidí, například ve Stebně řešíme úpravu kolem pomníku, v Soběchlebech se také rýsuje spolupráce. I další místní se mohou aktivně zapojit činnostmi jako je výsadba stromů podél cesty nebo menší likvidační práce. Veřejnost pro nás bude klíčová, neboť ta nám říká, jak dané místo chce využívat. Těšíme se, že se s lidmi budeme potkávat a oni nám budou svěřovat svoje vize. Neodmítneme ani pomoc při pořádání odborných exkurzí. Jsme zvědaví, jaký ohlas budou mít historické, archeologické nebo botanické procházky, které se chystají a které snad poodhalí skrytou krásu tohoto místa. 

Děkuji za rozhovor.

Edita Langpaulová 

Projekt je realizován ve Fondu dalšího vzdělávání, státní příspěvkové organizaci Ministerstva práce a sociálních věcí. Je financován pomocí ESF prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.