Mladá golfistka z Rakovníka boduje za mořem

A dodal: „Projít celé dvanáctikolové Masters s jediným bogey, to se tady ještě nikdy za patnáct let nevidělo.“ Prokopová zahrála první ze dvou finálových okruhů pět ran pod par a o kousek unikla svým bezprostředním pronásledovatelům, když Reeves zahrál o dvě rány hůře, Lockner o jednu a Lebo dokonce o čtyři. Z klidné šesté pozice se ale devíti ranami pod par přiblížil na odstup tří ran právě Klapper, které mu televizní štáby a desítky diváků nevěnovaly dosud takovou pozornost. „Ten ruch kolem našich dvou flajtů mi ale nevadil. Škoda, že tam nepadlo aspoň jedno eso navíc…,“ glosuje Prokopová.

V posledním dvanáctém okruhu šel Klapper šest jamek před Prokopovou a svými ranami dával tušit, že to s vítězným tažením myslí vážně. Nakonec zahrál deset ran pod par a Prokopová tak musela zahrát ze svých zbývajících šesti jamek alespoň čtyři esa, aby mohla pomýšlet na srovnání stavu. „Nakonec se mi to povedlo, když poslední eso jsem dala na poslední jamce. Škoda rány čtyři jamky před koncem, jež se mi zastavila na hraně.“

Rozstřel nakonec vyzněl lépe pro Američana. „Jay byl v ten moment ve větším laufu, než jsem byla já. On totiž před tím jen mohl, já musela…,“ hledala marně slova v nezadržitelném přívalu slz Olivia, kterou tou dobou objímal a utěšoval každý, kdo měl na hřišti ruce a nohy.

Druhá z českých profesionálek – Veronika Vlčková, jež také startovala za rakovnický PGC STARLIFE, skončila na čtyřicáté první příčce a na bronzovém stupínku v kategorii žen, když na stříbrnou Barbaru Mingo ztratila pouze tři rány, na vítěznou Prokopovou ran šedesát šest. " Já nejsem spokojená, já jsem doslova nadšená…, a to úplně ze všeho. Tak skvělou partu, jakou jsem našla v Olivia Teamu, jsem absolutně vůbec nečekala," řekla.

„Pro mě je Olivia jednoznačně vítěz. Rádi jí se svým společníkem prostřednictvím našich společností poskytneme podporu. Ona má užasnou perspektivu a hlavně srdíčko, a když vidím talent, tak se nikdy podpoře nebráním,“ řekl majitel společnosti JM20 Jiří Volčík. „Bez podpory talentu není nikdy nic. Jsem rád, že jsem měl šanci vše vidět na vlastní oči. Hřiště jsou nádherná, diametrálně odlišná od těch v Česku, hra je napínavá a umění hráčů absolutně vrcholné.“