Připomeňte si historii lipenské školy. V červnu oslaví osmdesátileté výročí

Lipenec (caj, zš) Osmdesát let od otevření základní školy si připomenou v Lipenci. Škola již nyní zve své absolventy, bývalé učitele a zaměstnance na oslavy, které vypuknou v sobotu 23. června po desáté hodině. Program nabídne prohlídku školy, prezentace, besedu, skupinu Kabát revival, moderátorku Danielu Šinkorovou, tanečnice Caramelky, Zuzanu Bubílkovou se Standou Hložkem, flašinetáře, taneční zábavu i samozřejmě vy-stoupení žáků školy.

Připomeňme si nyní historii lipenecké školy. Měšťanská škola v Lipenci byla zří-zena výnosem Ministerstva školství a osvěty v Praze z října 1929. Jednalo se o menšinovou školu v národně smíšeném obvodu. (do té doby byla v Lipenci dvoutřídní obecná škola s malým počtem žáků). Přihlásilo se devětatřicet žáků z obcí Lipenec, Tuchořice, Drahomyšl, Lipno, Jimlín, Hřivice a Touchovice. Ředitelem školy se stal František Bouška.

Problémy byly ovšem s umístěním tříd. První třída měšťanky byla umístěna v budově německé obecné školy. Další třída byla v pronajatých drahých prostorech.

Škola od samého začátku své existence byla velmi aktivní - žáci a učitelé nacvičili divadlo k oslavám T. G. Masaryka, uspořádala pietní slavnost za A. Jiráska, vzpomněli památky J. A. Komenského, zorganizovala lampiónový průvod v den upálení J. Husa. V březnu 1930 navštívil české i německé školy v Lipenci ministr školství Ivan Dérer.

Zájem o zdejší měšťanskou školu rostl. Zvyšoval se počet žáků. Byla ustavena společná správa s českou obecnou školou. Učitelé i rodiče doufali, že se rychle rozhodne o stavbě nové školy. Velké úsilí vyvinul i inspektor K. A. Polánek, po němž je dnes pojmenováno žatecké muzeum.

Povolení ke stavbě vydal Okresní úřad v Žatci v březnu 1936. Škola měla být původně jednopatrová, ale Ministerstvo školství prosadilo návrh na školu dvou-patrovou. V ní měla být jak škola obecná, tak měšťanská i mateřská škola.

Se stavbou se mělo začít už v květnu 1936. Proti výstavbě se postavili místní Němci, ale i představitelé některých okolních obcí, kteří chtěli přenést školu do Hřivic. Stavba školy byla dokončena přes léto 1937. V září se do ní nastěhovaly děti. Slavnostně měla být otevřena 19. září 1937.

Po „ Mnichovu“ Němci opět získali sebe-vědomí. Říšské vojsko zabralo Žatec. V Lipenci panovala nejistota, protože nebyla stanovena pohraniční linie. 10. října 1938 už vyučování nezačalo. Lipenec byl zabrán.

Budova lipenecké školy byla využita pro německé obecné školy. Sídlil tu obecní úřad, Hitlerjüngend, Volksturm. První čeští učitelé do zničené a zanedbané školy sem přišli už v červnu 1945. V září do školy přišlo 133 žáků z Lipence, Lipna, Mradic, Strkovic, Tuchořic, Zeměch, Jimlína, Opočna, Touchovic a Drahomyšle. Ve škole působili především mladí učitelé. Od roku 1951 tu byli i první pionýři. Od tohoto roku byl 14 let ředitelem Josef Dolejš. Děti se v září zúčastňují chmelové brigády. Byl založen včelařský kroužek.

V 70. letech došlo k opravě střechy a okapů, byly vytvořeny pracovny fyziky a výtvarné výchovy, zakoupena technika pro zdokonalování vyučovacího procesu.

V souladu s tehdejším politickým režimem se učitelé a žáci zúčastňovali různých společenských akcí, pořádali besedy, přijímaly návštěvy z SSSR, Svazu protifašistických bojovníků i Lidových milicí.

Škola se dočkala v roce 1982 nové podlahy v dílně a vzniku cvičné kuchyňky. Uzavřela se patronátní smlouva s JZD Tuchořice, které pomáhalo škole hlavně zajišťováním autobusů na mimoškolní akce školy.

Protože Odbor školství Okresního národního výboru ponechal v Zeměchách školu, došlo ve školním roce 1986/87 ke sní-žení počtu tříd na ZDŠ v Lipenci. První stupeň fungoval jako dvoutřídka. Na 2. stupni zůstaly třídy samostatné.

Počty žáků se snižovaly i v dalších letech. Po „Sametové revoluci“ se v roce 1990 se uskutečnilo konkurzní řízení a byl jmenován nový ředitel školy. Ten ve spolupráci s pracovníky úřadu začal postupně zlepšovat prostředí školy i jeho blízkého okolí. Počty žáků se pohybovaly mezi 80-90. Žáci začali vyjíždět na ozdravné pobyty a lyžařské kurzy. Zúčastňovali se sportovních, dopravních i výtvarných soutěží.

O výjimku musela škola žádat ministerstvo v roce 1995, jelikož nesplňovala požadovaný počet žáků. Za pomoci školského úřadu v Lounech byla výjimka udělena na dva roky. Za tuto dobu byl stav doplněn na 119 žáků. Obecní úřad se zavázal po dobu výjimky doplácet částku na chybějící žáky.

Po ředitelce Kateríně Novákové, která zde působila v letech 2000 – 2003, nastupuje nová ředitelka školy, jejímž plánem do budoucna bylo zavést „nové“ a radostné učení a tzv. rodinné prostředí pro žáky, ale i zaměstnance školy. Nadšení z budoucích plánů však netrvalo dlouho. Škole hrozilo uzavření. V tu chvíli probíhala jednání o zanechání alespoň prvního stupně školy. Obec Lipno v čele se starostou obce Jiřím Novotným se vydalo do boje. „Když škola, tak oba stupně“. Tak zněl verdikt pana starosty. Mnoho úsilí a času stálo za to, že škola nakonec otevřela 1. září 2004 1. i 2. stupeň, od roku 2010 vede lipeneckou školu Markéta Loulová, která pokračuje v tvořivém radostném učení dle školního vzdělávacího programu. Zapojuje školu do školních a krajských soutěží, ve kterých si škola vede velice úspěšně a dále realizuje vypsané EU projekty.