Lipenecká škola oslavila osmdesáté narozeniny

Lipenec (lus) Osmdesáté výročí oslavila minulou sobotu Základní škola v Lipenci. Krátce po desáté hodině dopolední přicházeli do budovy hosté z blízkého i vzdáleného okolí, aby si prohlédli školu. Ve třídách, u nichž je vítali dobově oblečení průvodci, mohli zhlédnout staré lavice, slabikář, učebnici matematiky a další školní pomůcky užívané během let. Současní žáci lipenské školy se ochotně ujali návštěvníků a prováděli je školou. Příchozí mohli nahlédnout do tříd, nad původními školními pomůckami, dokumenty, plakáty a fotografiemi zavzpomínali na svá školní léta.

Slavnostní program byl oficiálně zahájen v jednu hodinu odpoledne na školním hřišti. Přivítání se ujala ředitelka školy Markéta Loulová a moderátorka, zpěvačka Daniela Šinkorová. „Všichni zúčastnění pak společně sledovali program žáků naší školy, v němž se střídalo vystoupení školního baletu, pěveckého sboru a divadelního vystoupení. Dalšími pozvanými hosty byli Standa Hložek, paní Zuzana Bubílková. Sobotní den byl o vzpomínání a setkávání,“ řekla ředitelka školy. Kdo chtěl, měl možnost posedět a popovídat si se spolužáky, které už tak často nevídá, občerstvit se a zaposlouchat se do písniček a užít si, ač trochu chladný, narozeninový den lipenecké školy.

Měšťanská škola v Lipenci byla zřízena výnosem Ministerstva školství a osvěty v Praze z října 1929. Jednalo se o menšinovou školu v národně smíšeném obvodu. Přihlásilo se 39 žáků z obcí Lipenec, Tuchořice, Drahomyšl, Lipno, Jimlín, Hřivice a Touchovice. V březnu 1930 navštívil české i německé školy v Lipenci ministr školství dr. Ivan Dérer. To svědčilo o zájmu o zdejší českou školu, o potřebu její vlastní budovy. Zájem o zdejší měšťanskou školu rostl. Zvyšoval se počet žáků. Byla ustavena společná správa s českou obecnou školou. Po válce byla budova velmi zničená a zanedbaná. První čeští učitelé sem přišli v červnu 1945, kdy učili dvě třídy s jedenatřiceti dětmi. V 80. letech se škola potýkala s celou řadou problémů. Největším z nich bylo sehnat podnik, který by provedl odborné práce na přestavbě školy. Po „Sametové revoluci“ se v roce 1990 stal ředitelem vítěz konkurzního řízení M. Čermák. Ten ve spolupráci s pracovníky úřadu začal postupně zlepšovat prostředí školy i jeho blízkého okolí.