Dopisy čtenářů: Domov

Jedu autobusem ze Žatce do Podbořan. Pro změnu ne přes Radičeves a Sýrovice, ale jinudy se školními dětmi, přes Libočany atd. Ale bouřka nečeká, proudy vody, křižující se blesky. Takže krajina jakoby kolem Krásného Dvora a Buškovic zmizela. Ale autobus již zastavuje na stanici: Nádražní ulice. Už vidím „náš dům“, okna, balkony. Pouhých 20 metrů a jsem doma. Asi dík tomu špatnému počasí si uvědomují, že nejen zde mám svůj pokoj s hezkým balkonem, ve skříni malou obdélníkovou kartičku občanského průkazu s trvalým bydlištěm. Ale já jsem doma v celém areálu.

V suterénu je bohatá knihovna, je možno využít služeb počítače. V přízemí je zdravotní služba s velmi pracovitými, ale i milými sestřičkami. Co vše se nabízí v tělocvičně: třikrát cvičit s našimi zkušenými cvičitelkami, hrát bocci, chodit bubnovat s naší milou Ivankou. V pátek canisterapie se psy, ale i králíky se známou a úspěšnou chovatelkou. A k tomu úplné zabezpečení po všech stránkách i péče našich zkušených a moudrých sestřiček. To je můj opravdový domov. Proto díky vám všem za moji spokojenost, která kladně působí na moje zdraví.

Ing. Milan Zelenka, klient Domova pro seniory v Podbořanech