Mobilní telefony jsou dnes jednou z nejčastějších příčin dopravních nehod

Za dva roky to bude třicet let, kdy se Bohumil Janouš rozhodl samostatně podnikat v odvětví provozování autoškoly. Společně s ní zároveň spravuje a provozuje dětské dopravní hřiště v Žatci, které slouží nejen žákům prvního stupně základních škol pro povinnou výuku, ale také pro pořádání dopravní soutěže mladých cyklistů a dalších akcí. Vše obstarává svépomocí a občas to dá pěkně zabrat…

Od kdy provozujete dopravní hřiště v Žatci?

Od roku 1995. Převzali jsme ho po bývalé autoškole Svazarmu. Hřiště bylo v Žatci vybudované zhruba na konci 70. let. Provozovala to tenkrát státní autoškola, kde jsem působil jako zaměstnanec. Od devadesátého roku jsem začal podnikat se svou autoškolou. V roce 1995 jsem uzavřel s městem nájemní smlouvu na provozování dopravního hřiště a navázali jsme na předchozí léta.   

Pro koho je určeno?

Je určeno pro žáky prvního stupně od třetí do páté třídy, kde je dopravní výchova povinná. Postupujeme podle metodických pokynů a úzce spolupracujeme s BESIPem, což je sekce Ministerstva dopravy, která má dopravní výchovu dětí na školách na starosti a dále i s Odborem dopravy MÚ Žatec. Ve třetí třídě se probírají hlavně pravidla pro chodce, ve čtvrté třídě pak pravidla pro cyklisty, kdy se dělá rovněž ,,zkouška“, při které se prověří jejich znalosti a děti získají symbolický řidičský průkaz – průkaz cyklisty. Během zimy (listopad – březen) docházíme do škol, kde probíhá výuky teorie. Ve zbytku školního roku pak probíhá praktická část výuky na dopravním hřišti.

Co všechno se v teorii žáci učí?

Probírají se základní dopravní značky, pravidla provozu pro chodce a cyklisty. Dále chování v silničním provozu s důrazem hlavně na bezpečnost. Používaní ochranných přileb, jak vybírat co nejvhodnější a bezpečnou trasu apod.

Seznamujete děti i se základy první zdravotní pomoci při nehodách?

Základy se s dětmi probírají, ale aby samy dokázaly první pomoc poskytnout, na to jsou ještě malé. Snažíme se hlavně o to, aby znaly důležitá telefonní čísla na záchrannou službu, hasiče, policii. Učíme je, kdyby se náhodou staly účastníky dopravní nehody, aby dokázaly v tu chvíli správně zareagovat.

Dochází na dopravní hřiště jen žáci žateckých základních škol?

Chodí sem převážně žáci žateckých základních škol a dojíždějí sem i žáci ze spádových obcí – Staňkovice, Tuchořice, Nové Sedlo,…

Slouží dopravní hřiště ještě k něčemu jinému než jen k výuce žáků?

Na dopravním hřišti se také konají dětské akce, které pořádají žatecké mateřské školy nebo jiné místní organizace.  Každoročně zde koncem školního roku také probíhá Okresní kolo dopravní soutěže mladých cyklistů, která je určená především žákům základních škol. Pořádáme ho ve spolupráci s Městským úřadem Žatec a BESIPem, který vždy dodává také ceny pro vítěze – ti pak postupují do Krajského kola. Pak se v této soutěži koná celorepublikové a dokonce i mezinárodní kolo. Několikrát jsme měli i my tu čest pořádat v Žatci krajské kolo této soutěže. Chodí sem ale i rodiče s dětmi zajezdit si na kole nebo prarodiče s vnoučaty, když jdou kolem řeky na procházku. 

V roce 2015 jste provedli obnovu hřiště včetně nových jízdních kol. Rok nato přibyly nové dopravní značky…

V roce 2015 jsme získali dotaci z Krajského úřadu, ale je potřeba zmínit, že to byla dotace zhruba 58%. Na obnovu hřiště jsme žádali celkem 150 tisíc, takže menší polovina zbyla na nás. S dotacemi to takto funguje. Postavili jsme na hřišti přístřešek, pořídili jsme také nová jízdní kola a zahradní techniku na údržbu.  V roce 2016 došlo ve spolupráci s BESIPem k výměně dopravních značek .

Provozujete i autoškolu. Kolik vlastně musí podle zákona uchazeči o řidičský průkaz absolvovat jízd?

Pokud se bavíme o skupině B (osobní automobil), tak ze zákona, protože veškerou přípravu, výuku a výcvik nových řidičů upravuje zákon, musí absolvovat 28 vyučovacích hodin. Délka jedné hodiny je dle zákona 45 minut podobně jako ve škole.

Je to podle vás optimální počet?

Když budu srovnávat, tak si myslím, že v dnešní době jsou řidiči do provozu daleko lépe připraveni, než v minulosti. V 90. letech museli splnit dvanáct hodin, pak se to navýšilo na osmnáct a dnes máte 28. Nedokážeme si představit, že bychom v současnosti pouštěli lidi ke zkouškám po dvanácti hodinách. Počet 28 povinných jízd je podle mě v dnešní době asi tak na hraně. Uvažuje se, že by se měl počet hodin navýšit.  

Je podle vás hranice osmnácti let ideální pro získávání řidičského průkazu? Jak pohlížíte na americký model, kde člověk může řídit od šestnácti let?

Kdybych měl já rozhodovat o snižování věkové hranice na skupinu B, tak bych vzhledem k odpovědnosti mladých lidí, nikdy ruku nahoru nezvedl. Ale je to jen můj názor. Naopak již několik let Ministerstvo dopravy uvažuje o zavedení u začínajících řidičů o řidičských průkazech na zkoušku.

Ale existují auta, která se dají řídit od patnácti let…

Jsou to spíš vozítka než auta. Jsou evidovaná jako mopedy a k řízení stačí oprávnění skupiny AM od 15ti let. Mají omezenou rychlost na 45 km/h. Dle mého názoru je pohyb takového vozidla na komunikacích hlavně mimo obec právě vzhledem k této rychlosti nebezpečný.

Jak často během výcviku dochází k nehodám?

Nehody se při výcviku stávají velice málo. Instruktoři jsou zkušení a mají velkou odpovědnost.  Spíš nás občas při výcviku trápí bezohlednost některých řidičů. Hlavně u výcviku řidičů motocyklů, kteří se dnes pohybují v provozu sami a instruktor jede za nimi buď také na motocyklu, nebo v označeném cvičném vozidle. To občas zažíváme i ,,horké chvilky“. 

Platí pro řízení auta totéž jako pro jízdu na kole - že se nezapomíná?

To je hrozně individuální. V dnešní době je mnohem více lidí odkázáno na vlastní dopravu. Chodí k nám poměrně dost lidí, kteří složili zkoušku před lety a od té doby neřídili a žádají kondiční jízdy. Instruktor pak po zkušební jízdě posoudí a doporučí další postup.

Co je podle vás v dnešní době největší riziko na českých silnicích?

Nejde jen o české silnice, ale o celosvětový problém. Těch rizik je samozřejmě víc. Statistiky posledních let ale zaznamenaly vyšší počet nehod zaviněných telefonováním za jízdy. Někteří často nemají zábrany a neuvědomují si, jak je to nebezpečné.  Zákon zakazuje držet telefon při jízdě v ruce, ale samotné telefonování zakázáno zatím u nás není. To je na každém z nás. Technika se neustále vyvíjí, ale lidský faktor je stejný. Podrobné testy řidičů na špičkových trenažérech již před lety jasně prokázaly, že telefonování za jízdy, i když řidič nedrží telefon v ruce, je naprosto srovnatelné s řízením pod vlivem alkoholu s hladinou kolem 0.6 - 0.8 promile. 

Děkujeme za rozhovor.

Hedvika Fajkusová