Velmi důležité je umět lidem naslouchat a pomoci. Bývalý dlouholetý starosta Podbořan oslaví životní jubileum

Josef Čerňanský, jméno spjaté s novodobou historií Podbořan i celého regionu. Již osmadvacet let je v politice, šestnáct let byl starostou Podbořan (od roku 1990 do roku 2006), pak čtyři roky poslancem parlamentu za ČSSD, od začátku byl v městském zastupitelstvu, stále působí jako člen rady města. Pro město chce pracovat dál, znovu kandidoval a byl zvolen do zastupitelstva. Jaké byly začátky, na co je hrdý a čeho lituje, co by ještě chtěl prosadit? Josef Čerňanský v našem rozhovoru trochu bilancuje...

Letos oslavíte životní výročí – 75 let a také zlatou svatbu?

Ano, je to pravda, letos v prosinci mi bude 75 let. Takový věk jistě stojí za ohlédnutí a zavzpomínání. To by však bylo na samostatný článek, neboť můj život nebyl nikterak jednoduchý. Jsem spokojený s tím, že jsem se i přes potíže propracoval až k vysokoškolskému vzdělání. Nebýt finanční podpory mých starších sourozenců, nedokončil bych ani střední školu.

V listopadu také oslavíme s manželkou Zdenkou 50 let našeho společného života. Co k tomu dodat (úsměv), to číslo mluví samo za sebe.

Nejlepší bylo první

Přes dvacet let jste v politice, z toho jste 16 let starostoval, 4 roky byl poslancem. Které období bylo podle vás nejlepší a které nejhorší?

Nejlepší bylo první volební období, hned po revoluci. V lidech bylo cítit nadšení a bezmezná důvěra v budoucnost. To se samozřejmě přenášelo i do práce zastupitelstva a odráželo se to i v postojích jednotlivců. Každé další volební období bylo o něco horší. Začaly se více projevovat osobní zájmy. Přesto nemohu označit některé volební období jako nejhorší. Snad nejproblémovější období bylo v době, kdy se dokončoval Domov důchodců (Domov pro seniory). Zkrachovala firma, která prováděla stavbu, a tak jsme museli hledat náhradní řešení. Velkou pomoc nám poskytly firmy sídlící v té době v Podbořanech, některé pomohly finančním darem, některé provedly zdarma práce na stavbě. Jsem strašně rád, že se nenaplnily skeptické předpovědi některých tehdejších členů zastupitelstva a domov funguje dodnes a velmi dobře.

A co vysoká politika v Parlamentu ČR?

Hodnotit poslanecké období je velmi těžké. Po velké radosti ze zvolení následovalo tak trochu rozčarování. Jako řadový poslanec je člověk vázán ve většině případů rozhodnutím poslaneckého klubu a mnohdy dokonce je rozhodnuto o takzvaném závazném hlasování. To znamená, že jednotlivec musí hlasovat podle tohoto usnesení klubu. V rámci možností jsem se snažil pomoci tomuto regionu. Pomohl jsem samozřejmě městu Podbořany, dále Nemocnici Žatec, Svazu tělesně postižených a některým dalším.

Začala náhodou

Jak začala vaše politická kariéra?

Vlastně úplně náhodou. Před prvními porevolučními volbami za mnou přišli zástupci tehdejší zemědělské strany, zda bych za ně nechtěl kandidovat. Jsem původním povoláním zemědělský technik (mechanizátor), a tak mi problematika zemědělců byla velice blízká. Když jsem byl zvolen, pak mě oslovili, zda bych nechtěl kandidovat na starostu. Řekl jsem si, že to čtyři roky vydržím a pak se uvidí. A pak z toho byla čtyři volební období. V pozici starosty mi velmi pomohly zkušenosti z předešlých zaměstnání. Celou dobu jsem pracoval s lidmi, a to byla velmi dobrá průprava. V pozici starosty je velmi důležité umět lidem naslouchat a v rámci možností pomoci řešit jejich problémy.

Práce, samostatnost, schopné úředníky

Na co jste hrdý jako bývalý starosta města? 

Určitě by se našlo dost věcí, které bych zde mohl zmínit, ale osobně považuji tři věci, které se mi, společně s mými spolupracovníky, podařilo uskutečnit.

V prvé řadě je to příliv zahraničních investorů a tím vytvoření několika stovek nových pracovních míst, kde nalezli nové uplatnění zejména zaměstnanci bývalých zemědělských podniků. Tady ovšem musím zmínit dva své spolupracovníky – Mgr. Martina Gutzera, který byl duší tohoto dění, a praktickou realizaci přípravy výstavby zajišťoval Ing. Roman Hodek.

Velký přínos pro obce a obyvatele Podbořanska mělo zařazení města Podbořan mezi obce s rozšířenou působností (tzv. malé okresy). V první fázi bylo Podbořansko zařazeno pod Žatec. Po projednání této skutečnosti v radě města jsem byl pověřen jednáním na ministerstvu vnitra o změně tohoto zařazení. Jednal jsem tehdy přímo s tehdejším předsedou vlády Milošem Zemanem (nynějším prezidentem) a předložil jsem celou řadu důvodů, proč by mělo být Podbořansko samostatné. V dalším návrhu a hlavně v konečné fázi se tomu tak stalo.

Co považuji také za úspěch, že jsem dovedl vybrat mladé, vzdělané a schopné úředníky. Mnozí z nich po odchodu z radnice zastávají v soukromých firmách dost vysoké posty. To svědčí o tom, že při práci na radnici nezaostali.

Čeho pak nejvíc litujete?

Samozřejmě je spousta věcí, které by člověk s odstupem času udělal jinak. Nevím však o ničem, čeho bych měl litovat.

Sportovní hala, umělá tráva

Co byste ještě rád prosadil?

V městském zastupitelstvu budu vždy hlasovat pro výstavbu sportovní haly, Podbořany si ji zaslouží, také by bylo prospěšné zajistit fotbalové hřiště s umělou trávou, tak jako například v Kryrech. Není to žádná utopie, je to i v Podbořanech možné.

Děkuji za rozhovor a přeji vám vše dobré. 

Alla Želinská