Na žatecké vojenské letiště zavzpomínal kosmonaut Oldřich Pelčák i mnozí další hosté

Spolek rodáků a přátel města Žatce uspořádal první prosincovou sobotu akci v rámci oslav 100. výročí vzniku republiky, kterou pojali jako vzpomínku na vojenské letiště, jeho základny a stíhací pluk. Rovněž bylo připomenuto 40. výročí letu prvního československého kosmonauta. Pozvání na akci přijala řada významných osobností, mezi nimiž byl i letec, člen záložní posádky, bývalý velitel stíhacího pluku a kosmonaut v jedné osobě, Oldřich Pelčák. Ten se společně s Vladimírem Remkem dostal do nejužšího výběru kosmonautů programu Interkosmos. Spolu s ostatními kandidáty z Polska a NDR absolvovali výcvik ve Středisku přípravy kosmonautů J. A. Gagarina v Rusku. Po ukončení náročného výcviku bylo však komisí určeno, že Oldřich Pelčák bude členem záložní posádky a do kosmu jako první občan naší republiky poletí Vladimír Remek.

,,Burácení na žateckém letišti utichlo před 25 lety. V listopadu 1993 odletěla poslední letadla, ke konci roku byly základna a stíhací pluk, který z ní operoval, zrušeny,“ zahájil akci úvodním slovem předseda spolku Rodáků a přátel města Žatce Petr Šimáček, který nezapomněl vyzdvihnout významné datum 2. března 1978, kdy do vesmíru v kabině sovětské kosmické lodě Sojuz 28 vzlétl první československý kosmonaut Vladimír Remek: ,,Byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Československo se ten den stalo třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana.“ Vladimír Remek nastoupil k leteckému útvaru do Žatce ihned po ukončení čtyřletého studia Vyšším leteckém učilišti v Košicích v roce 1970. Ihned po měsíci byl však přeložen k 1. Zvolenskému leteckému stíhacímu pluku v Českých Budějovicích. I on dostal pozvání na akci konanou v Restauraci U Orloje v Žatci, bohužel kvůli nemoci ale nedorazil. 

Dorazili ale jiní vzácní hosté, jako velitel divize a jeden z šesti vybraných letců pro výcvik kosmonautů generálporučík Štefan Gombík, bývalý velitel stíhacího pluku plukovník Václav Vašek, historik Zdeněk Klíma, brigádní generál Milan Schulc, ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář, spisovatel Stanislav Kužel a další velitelé, piloti a mechanici z bývalého žateckého vojenského letiště.

,,Do Žatce jsem narukoval z Piešťan v prosinci roku 1967. Sloužil jsem tu na letišti a pak i na divizi celkem dvacet let. Občas jsem si tedy někam odskočil, jako například na studium v ruském Moninu. O prázdninách jsem se pak vracel zalétat si do Žatce. Z této doby mám spoustu přátel a kamarádů. V Žatci jsem se oženil, narodily se mi zde tři děti (celkem mám čtyři) a také jsme tu pořádali sportovní soutěže vojenského charakteru,“ zavzpomínal na léta strávená v Žatci Oldřich Pelčák.

Během besedy byla rovněž připomenuta jedna z akcí, která se zařadila k mnoha významným okamžikům žateckého vojenského letiště – Štít 84. Jednalo se o největší spojenecké vojenské cvičení armád států Varšavské smlouvy.

Se svými vzpomínkami se s přítomnými podělil i plukovník Václav Vašek, jenž patřil mezi první, kteří v tehdejším Československu létali na nejmodernějších stíhačkách Mig 29 a také bývalý velitel vzdušných sil Slovenska generálporučík Štefan Gombík. Své dvě knihy o kosmonautice – Kosmonauti nula a Kosmonautika za oponou – přišel představit Stanislav Kužel. O knihy se po besedě také mezi návštěvníky, kteří si zakoupili vstupenky na Letecký mikulášský bál, jež po besedě následoval, losovalo.

Na bývalé vojenské letiště v Žatci se během 25 let nezapomnělo. Místní ještě dnes běžně říkají, že pracují na letišti místo v průmyslové zóně Triangle. Ve městě stále žije mnoho pilotů, techniků a dalších bývalých vojáků, jejichž profesní život navždy zůstane s letištěm spjat. Dodnes v Žatci aktivně působí spolek Letci Žatec a před devíti lety byl odhalen monument všem, kteří na letišti sloužili.

,,Svůj památník možná bude mít i samo letiště. Chtěli bychom vytvořit stálý památník s prezentací kompletní historie žateckého vojenského letiště. Od práce nuceně nasazených lidí při jeho výstavbě přes německou část historie letiště, situaci po roce 1945, letecký most v létě 1948 mezi Žatcem a Izraelem až po současnost. Žatecká základna nejenže tvořila desítky let součást protivzdušné obrany státu, v roce 1948 navíc zbraně transportované z letiště výrazně pomohly v boji nově vzniklému Izraeli proti arabským státům. Izraelci jsou za to vděční dodnes, před pár dny to znovu připomněl jejich velvyslanec v České republice v žatecké synagoze,“ prozradil na závěr Petr Šimáček.