Louny chtějí zpět do divize. Kdyby se postup nepovedl, bylo by to obrovské zklamání, říká trenér Zdeněk Kudela

V letních měsících se v Ústeckém kraji objevil Zdeněk Kudela. V tichosti převzal A mužstvo Fotbalového klubu Louny po jeho smolném sestupu z Divize. Někdejší přední manažer českého ligového fotbalu se zkušenostmi z vedení klubů jako Slavia Praha, FK Mladá Boleslav a Zbrojovka Brno. Během následujících měsíců absolvoval s lounskými fotbalisty nejlepší podzim v historii klubu a rázně vykročil za vítězstvím Krajského přeboru. Zeptali jsme se ho, jak se mu v Lounech líbí, jak je spokojený s podzimní sezonou a jak proběhne příprava na jaro a očekávaný návrat do divize. 

Post trenéra jste převzal po sestupu Loun zpět do KP. Byla to pro Vás výzva, vrátit se s ním zpět do divize?

O výzvě bych nehovořil. Už jsem toho s fotbalem ve svém životě zažil tolik, že si sám sobě dokazovat vůbec nic nemusím. S tím, co je v profesionálním fotbale za mnou, s tím jsem velmi spokojený.

Ale k Lounům... Když jsem do klubu šel, vůbec jsem nevěděl, co mě čeká. Neznal jsem prostředí, hráče ani ty, kteří v klubu rozhodují. Na všem jsem se s předsedou klubu Pavlem Domeckým a manažerem Tomášem Benešem dohodl během našeho prvního setkání. Na té schůzce také zaznělo, že nechtějí postoupit za každou cenu, ale tým k postupu připravit. Teprve pak se vše rozběhlo.

Je to Vaše premiérová trenérská pozice, nebo jste již trénoval? Jak moc je odlišná od manažerského postu?

Jako trenér jsem vlastně svoji už ne hráčskou fotbalovou kariéru začínal. Poměrně brzy jsem musel v důsledku vážného zranění se špičkovým fotbalem skončit (jako hráč jsem od 17ti let působil v seniorském mužstvu SK Rakovník, a když jsem byl zraněn, hrál klub 2. NFL , tehdy druhou nejvyšší soutěž v Československu). Později jsem v Rakovníku trénoval žáky, dorost a nako-nec první mužstvo. Nejdříve jako asistent slavného „Plzeňáka” Zdeňka Michálka a v roce 1995, než odešel do Slavie Praha, jako hlavní trenér.

Ale v manažerské práci jsem byl potom nejen ve Slavii, ale hlavně pak v Mladé Boleslavi, Viktorii Žižkov a Zbrojovce Brno s mužstvem a trenéry na hřišti v dennodenním styku. K vlastní trenérské práci jsem se pak vrátil na jaře 2017, když mě majitel Sport Investu oslovil, abych zachránil v KP Středočeského kraje Lhotu, které pomáhal a kde také hrál můj mladší syn.

Jak manažerský post, tak i trenérský mají svá specifika. Obě pozice nejsou vůbec jednoduché.

 Podzim byl pod Vaším vedením úspěšný – deset výher v řadě, zisk 43 bodů.

Máme v Lounech moc velkou radost, že ze všech mužstev, která v celé České republice vedou po podzimní části KP, jsme získali nejvíce bodů.

 A to i přes to, že jste často musel sáhnout do „rezervy“ dorostenců, neboť hráčů základní sestavy bylo málo.

Pro podzimní část soutěže bylo v Lounech moc důležité, že v důsledku častých zranění hráčů naskakovali dorostenci již na jaře, kdy mužstvo hrálo divizi. Zodpovědně říkám, že bez výpomoci dorostenců bychom takto KP nezvládli. Kluci z dorostu si ode-hráli své nejenom v mistrovské soutěži, ale byli důležití i svojí přítomností v tréninkovém cyklu. Své zásluhy má na výborném podzimním vystoupení prvního týmu Loun i trenér dorostu Marcel Grund.

Co týmu vycházelo, že dosáhl takových výsledků?

V Lounech se sešli většinově charakterově výborní hráči. Dost z nich má zkušenosti z vyšší soutěže, poznali, jak to ve fotbale cho-dí. Takže, když jsme se dostali v důsledku zranění do početní krize, hodně na hřišti i v kabině pomohli.

 Určitě se najde i něco, co nebylo úplně to pravé a na čem je nutné zapracovat?

Z odpovědí výše vyplývá, že kádr v důsledku častých zranění je početně omezený. Chceme proto pro jaro celek rozšířit, ale ne za každou cenu. Zvažujeme, jestli přeci jenom 3 až čtyři dorostence nenecháme na jaře v KP zásadněji „otlouci“, aby dali o sobě více vědět k možnému použití v případné divizi.

Jak je to s hráčskou základnou? Bude nutné v zimní přestávce obměnit - doplnit základní sestavu?

Už jsem na to v předchozí otázce odpověděl. Snad jenom doplním, že potřebujeme zvýšit výškový průměr hráčů. Máme většinově hráče nižšího vzrůstu a platí to i o dorostencích.

Před sebou máte zimní přípravu, jak bude vypadat?

Začínáme ve čtvrtek 24. ledna 2019 a až na úvodní přípravné střetnutí nás čekají sou-peři většinově z divize a ČFL. Příprava se bude konat na umělém trávníku v Lounech, zvažujeme ještě cca čtyřdenní soustředění. Hráči také obdrží přes volno individuální přípravu.

Návštěvnost domácích zápasů je v soutěži nadprůměrná. Jak vnímáte atmosféru na stadionu?

Jsem překvapen, kolik diváků chodí na naše domácí zápasy. Moc jim chci poděkovat za přízeň. Vždyť tolik jich často nechodí v divizi ani v ČFL.

Cíl sezony je zřejmě jediný – návrat do divize? !

Postavení v tabulce po podzimní části vlastně nic jiného, než postup do divize, nepři-pouští. Kdyby se nám to na jaře nepovedlo, to by bylo pro všechny v Lounech obrovským zklamáním.

Jak velký je rozdíl mezi krajským pře-borem a vyššími soutěžemi? Jsou Louny „řekněme více rodinné” než velké kluby?

Domnívám se, že v Lounech má mužstvo požadovanou divizní úroveň. Vlastní soutěž už je potom o přípravě na zápasy, zraněních, osobním zaujetí... Už jsem říkal, že jsem překvapen, jak hráči většinově drží pospolu. Nemluvil bych o rodinné atmosféře, ale vedení klubu v čele s Pavlem Domeckým a manažerem Tomášem Benešem vedou klub tak, že jsem za celý podzim nevypozoroval něco, co by fotbalově nefungovalo, nebo nešlo splnit. Klub má nastavené veškeré podmínky pro účast v divizi. Ale to by bez sponzora a majitele společnosti SEKO pana Sedláčka nešlo zajistit.

Jaká je úroveň krajského fotbalu? Například ve srovnání severních a středních Čech?

Fotbalová kvalita KP Ústecka mě mile překvapila. Ale hlavně kvalita stadionů a jejich zázemí je většinově ve srovnání se středními Čechami daleko lepší. Mezi osmi a devíti předními kluby obou soutěží nevidím fotbalový rozdíl.

Děkuji za rozhovor. Držíme palce, ať se týmu podaří postup zpět do divize.

    Lucie Steklá