Místní spolek a klub Budík snáší tíhu a nevzdává své plány

Spolku a klubu Budík, obdobně jako mnoha dalším organizacím, v podstatě sezóna nezačíná ani nekončí, pouze sleduje určitou amplitudu venkovních aktivit, která závisí zčásti na ročním období, a do velké míry také na rozpočtu, který každoročně "přiklepnou" komise městského úřadu a různé další instituce, skrze něž si město ,,objednává“ u neziskových organizací jejich služby (v případě Budíku jde hlavně o oživování centra města). Jaký vlastně byl loňský rok, do velké míry řízen těmito faktory, pro spolek a klub Budík, se dozvíte v odpovědích Oty Blaila ze stejnojmenného spolku.

• Jaké aktivity má spolek Budík?

Spolek Budík od svého vzniku realizuje dvě hlavní větve svých aktivit: programovací kroužek Baltík s příměstským táborem a oživování města, zejména jeho centra, skrze provozování a dramaturgii komunitního klubu Budík na Hošťálkově náměstí.

• Co pro spolek a klub Budík znamenal loňský rok?

Minulý rok byl velice dynamický a neméně dramatický, přesto se opět podařilo uspořádat na třicet veřejných akcí kulturních, vzdělávacích a společenských. O zmíněné drama se postarala především mrzutá situace deklarovaného, avšak nakonec nevybudovaného zázemí pro potřeby konání venkovních akcí oživujících městské centrum. Záměr, se kterým jsme byli seznámeni, předpokládal trvalé zastřešené pódium, které by sloužilo všem organizacím či aktivním jednotlivcům právě na Hošťálkově náměstí, přičemž klub Budík by poskytoval zázemí v podobě občerstvení apod. Tento koncept byl součástí širšího záměru města revitalizovat Hošťálkovo náměstí za účelem jeho oživení a zatraktivnění pro obyvatele města a turisty.

• Proč si myslíte, že je právě tento prostor tak vhodný?

Po třech letech působení tamtéž můžeme jednoznačně prohlásit, že se jedná o prostor s velice silným duchem, atmosférou a výbornou akustikou, který bohužel zatím nenarazil na výraznější zájem obyvatel, a především odpovídající pozornost radnice.

• Jak jste naložili s tím, když se nakonec projekt neuskutečnil?

Na základě opakovaného ujišťování, že uvedené zázemí bude, jsme v únoru podali příslušné žádosti o příspěvky na akce, jež jsme měli v plánu uspořádat. Bohužel, až během měsíce května přišla definitivní zpráva, že ve skutečnosti se nic nepřipravuje, a nelze s tím tedy počítat. Tím nám vznikl poměrně velký problém a dilema – vracet přiřknuté příspěvky a rušit již rozjednané akce, nebo se pokusit je i přes tuto nepřízeň realizovat? Zvolili jsme riskantní cestu nevzdat své plány.

• A co rozpočet kulturní komise?

Ten je dalším problémem, který paradoxně nakonec situaci usnadnil. Je dlouholetý, velice mrzutý fakt, že rozpočet kulturní komise (protože o kulturní akce jde při oživování centra především) je tak nízký, že jsme museli více než polovinu plánovaných akcí úplně škrtnout. Dokonce zazněl určitý údiv nad množstvím žádostí oproti zvyku, z čehož vyzníval nepříjemný dojem ,,hrabivosti“, nicméně ve skutečnosti jsme žádali pouze na každou druhou akci, kterou pořádáme.

• K čemu konkrétně tyto peníze využíváte?

V této souvislosti je na místě upozornit, že ze získaných prostředků drtivou většinu používáme přímo na honoráře účinkujících, ozvučení, propagaci, placení hudebních práv a podobně, čili na samotnou udržitelnost klubu Budík, nezbytného pro naši činnost, jdou z příspěvků jen zanedbatelné částky.

• Každoročně pořádáte festival Pestrofest…

S festivalem Pestrofest, jenž se pro rok 2018 plánoval již popáté, z toho podruhé přímo v centru města, a opětovně tak měl přispět i k bohatému programu EHD, vyvstaly největší trable. Takovýto festival totiž nelze, oproti menším koncertům, pořádat pouze v nouzovém řešení městskými stany, ale je pro něj potřeba regulérní pódium. Museli jsme tak velmi pracně a dramaticky shánět dalších třináct tisíc, aby Pestrofest vůbec mohl proběhnout! To se nakonec podařilo a výsledkem byl pěkný jednodenní festival plný výborné, a zároveň málo známé (což je hlavní ideou Pestrofestu) hudby, kde se otočilo kolem tří set návštěvníků.

• Jaké další akce v loňském roce v režii Budíku proběhly?

Proběhlo celkem devět koncertů: pět venkovních a čtyři uvnitř klubu - žateckým centrem zněl například klezmer, reggae, jazz a samozřejmě již zmíněný pátý ročník Pestrofestu, který byl zároveň jedním z tzv. „dvorků“ letošních Dnů evropského dědictví. Druhým rokem se již na šesti místech četly ukázky nových evropských literárních děl v rámci celoevropské, ba již i mezikontinentální akce ,,Noc literatury“, kterou Budík pořádá ve spolupráci s Městskou knihovnou, Regionálním muzeem a Infocentrem radnice. Konal se také první večer improvizujících básníků známý jako ,,Slam Poetry“. Byli jsme opět jednou ze zastávek a místem koncertního vyvrcholení letošního Putování s kapelou Tabasker. V září proběhl druhý ročník ,,Hošťálkohraní“, což je akce pro rodiny s dětmi kombinující tvoření, loutkoherecké představení a hudbu pro děti, vždy striktně se živou kapelou. Na této akci se navíc významně podílí i parta nadšených lidí z Radíčevse z okruhu Farmy Šťastný.

• Klub Budík je ale také, mimo jiné, vzdělávacím klubem…

Je to tak, v oblasti vzdělávání jsme uspořádali několik přednášek, besed a workshopů. Lidé se tak mohli dozvědět mnohé například o permakulturním pěstování v městských a panelákových podmínkách, ayurvédské filosofii a léčitelství, cestování po Islandu či Japonsku, o příčinách a okolnostech Února 1948 a další. Velké ohlasy mělo druhé pokračování praktické ,,ochutnávky“ proslulé psychoterapeutické metody ,,Feuersteinova instrumentálního obohacení“. Dále jsme promítali několik dokumentárních filmů z festivalu ,,Jeden svět" či, zcela unikátně, den před premiérou v ČT, dokumentární film ,,CzechTech“ o techno kultuře 90. let u nás. Primárně pro děti proběhlo několik dílniček, např. halloweenská či velikonoční, a také půl roku probíhal pravidelný šachový kroužek.

 V květnu jsme se, díky spolupráci s Terezou Pekárkovou, opět sešli pod hlavičkou iniciativy „Fair Trade“ v Klášterní zahradě na ,,Férové snídani“. S paní Mertovou z ,,Akademie permakultury" jsme v Budíku založili první žateckou ,,Semínkovnu“, tedy místo, kam lidé mohou přinášet, nebo si naopak odnášet různá semena pro své zahrádky. Semínkovna se dokonce stala natolik zajímavou pro média, že jsme v klubu uvítali dva televizní štáby, a Budík se tak objevil dokonce v hlavním zpravodajství na ČT a TV Prima.

• A co letošní rok 2019?

My v současnosti jen doufáme, že se nám podaří překlenout současnou velice komplikovanou ekonomickou situaci klubu a pokračovat v jeho aktivitách co nejdéle i v roce 2019. V této souvislosti bychom rádi apelovali na veškeré ,,Žatectvo“: pokud vám je existence a činnost klubu Budík sympatická, choďte i mimo akce posedět k čaji a ostatní nabídce klubu, popovídat s námi, podělit se o své nápady a plány, nechat si pomoci s jejich realizací a podobně. Zkrátka, přežití klubu je přímo závislé právě na pravidelné návštěvnosti, která je v této části centra stále velice slabá, ale zároveň poskytuje klubu kromě prostředků na provoz to hlavní – smysl jeho existence.

• Co říkáte na plánovanou revitalizaci Hošťálkova náměstí?

Především: vítáme (konečně!) historicky snad první projev zájmu města o tuto, duchem skutečně silnou část městského centra, která byla po dekády nezaslouženě přehlížena. Také jsme zvědavi, s jakými podmínkami užívání předzahrádky město přijde - to je asi to nejnapínavější. Mnohem více než předzahrádku bychom však uvítali loni tolik propírané veřejné pódium - velmi by nám to usnadnilo konání veřejných akcí a jistě i motivovalo další subjekty k témuž. Díky loňské sezóně, kterou jsme museli „strávit“ přímo na dlažbě, jsme zjistili, že to vlastně celkem bezproblémově funguje, a tím se pódium v našich preferencích posunulo na první místo. Je škoda, že na radnici zatím příliš málo lidí dokáže docenit, jak by taková stálá zastřešená scéna mohla přispět k oživování celého centra. Především by bylo pódium využitelné pro kohokoli, zatímco předzahrádku asi využije pouze klub Budík, jehož existence, jak jsme zmínili, je nyní velmi „nahnutá“.

Děkujeme za rozhovor.

Ota Blail a Hedvika Fajkusová